Lnice květel - účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití, pěstování

Lnice obecná (lnice květel - latinsky Linaria vulgaris) - nápadně pěkné, husté, sytě žluté hrozny květů obdivuji většinou u cest, kde lnice velmi ráda roste. Někde vytváří i souvislejší porost a působivými barevnými skvrnami dokresluje půvab krajiny. V takových případech je těžké se nezastavit, aby se člověk nepotěšil její krásou zblízka.

Botanický popis

Lnice obecná je trvalka s přímou, kulatou, lysou lodyho.~!orvysokou asi kolem půl metru, porostlou střídavými, čárkovitými listy. Špinavě žluté květy jsou v jícnu oranžově zabarvené a vytvářejí hustý konečný hrozen. Plodem je vejčitá, dvoupouzdrá, vícesemenná tobolka.

Kde roste?

Lnice květel vyniká v rostlinném společenství už na dálku, protože vytváří dojem štíhlé, ztepilé svíčky. Lnice je známá tím, že si vybírá s oblibou místa poměrně znečištěná, takže ji nacházíme většinou v příkopech a v prachu polních cest, na "svazích" skládek, na železničních náspech apod. Naštěstí ji nacházíme také ve velkém množství na podhorských pastvinách, zejména na kamenitém podkladu, například v podhůří Jeseníků a Beskyd. Je to ale běžná bylina, takže hledat ji v Jeseníkách a Beskydech je zbytečné.

Co sbíráme

• Trhá se celá kvetoucí nať a to co nejdříve po začátku kvetení.
• Ideální čas sběru: ráno, kolem 9. hodiny.
• Sbíráme 15 cm horní části nati (spodní část je zdřevnatělá a není vhodná pro sběr).

Proč se lnici říká "vajíčková bylinka"?

Její květy mají různé odstíny žluté, které připomínají žloutky vajíčka.

Léčivé účinky na zdraví

Léčebné použití lnice uvádějí již starověcí bylinkáři. Vyráběla se z ní dlouho utajovaná mast zlatou žílu (hemoroidy), v pověrách se lnici připisoval kultovní význam a sloužila proti "očarování". Nyní se lnice používá převážně na onemocnění žlučníku, především na zánět žlučníku, při žloutence a některých chorobách jater.

Její protizánětlivé působení se uplatňuje při zánětu ledvin, prostaty a při obtížích s močením. Čaj z lnice květele je dobrý na žaludeční a dvanácterníková vředy, změkčuje stolici, dokonce je mírným projímadlem. Dobře se osvědčuje u velkého množství žaludeční kyseliny (překyselení žaludku) a u takzvaného pálení žáhy. 

Lnice patří k bylinkám, které se nejlépe uplatňují v čajových směsích. Většinou se kombinuje s jinými rostlinami, i když je její samostatné užívání možné, neboť droga (bylina) nemá nežádoucí vedlejší účinky. 

Při vnějším použití je lnice dobrým lékem na omývání pih a různých nečistot v obličeji. Po často opakovaném omývání silným čajem ze lnice (dvě lžíce na čtvrtlitr vody) pihy blednou, někdy i zcela zmizí. Ve formě obkladu pomáhá lnice při zánětu očních spojivek (spolu se světlíkem a heřmánkem).

Z natě lnice můžeme také vyrobit léčivou mast podobně jako z měsíčku. Je to starý osvědčený lék na hemoroidy, které touto mastí natíráme po sedací koupeli.

Čajová směs při zánětu žlučníku:

• nať lnice 5 (dílů)
• kořen čekanky 4 (díly)
• kořen pampelišky 4
• nať máty 3
• nať řepíku 3
• nať ožanky 3
• naprach roztlučené semeno ostropestřce

Dvě lžíce směsi spolu se lžičkou ostropestřcového semene vložíme do půllitru vody, přivedeme k varu, asi minutu povaříme a necháme 15 minut přikryté vylouhovat. Čaj přecedíme a pijeme ho teplý třikrát denně po třetině množství, 20-25 minut před jídlem.

Jak se jinak lnici květelu - synonymní názvy: 

Lnice obecná ☼ Květel ☼ Ovčí hubičky ☼ Paštička ☼ Telecí čumák ☼ Žába