Ostropestřec mariánský (latinsky silybum marianum) - svou mohutností a dekorativností má ostropestřec mezi mými léčivými bylinkami dominantní postavení. Je mezi nimi obrem, kterému se nikdo nevyrovná. Bývá v zahrádkách, kde jeho velkolepý zjev vždy upoutá a velmi dobře působí. astropestřec se ve volné přírodě téměř nevyskytuje, proto lze jeho drogu získat pouze nákupem v lékárně nebo vlastním pěstováním.
Účinky rostliny:
TIP ZBYŇKA MLČOCHA: ostropestřec se nepoužívá v době těhotenství a při kojení.
Sbíráme listy a semena
Listy ostropestřce se sbírají ještě před rozkvětem, ale jen pěkné, zdravé a sytě zbarvené. Přitom používám rukavice, neboť rostlina je velmi pichlavá. Plody musíme sbírat krátce před úplným dozráním. Vyžaduje to trochu zkušeností při odhadu správné doby sběru; pokud čekáme příliš dlouho, jednoduše nám nažky "uletí". Je to škoda, neboť nažky (lidově "semena") jsou nejúčinnější, i když můžeme používat celou rostlinu. Když přidáváme roztlučená semena do čajových směsí, je třeba směs před každým použitím dobře promíchat, neboť těžké a drobné částečky semen propadnou dolů a směs potom nemá správný poměr jednotlivých složek.
Účinky ostropestřce na zdraví
Léčivé účinky ostropestřce byly známé již ve starověku a jejich hodnotu můžeme přirovnat k velikosti vnějšího vzhledu rostliny. Lidově se ostropestřec nazývá. "Kristova koruna" nebo též "mariánský bodlák". Jeho popularita se dodnes nejvíce udržuje v Německu, u nás se příliš nerozšířila. Prvořadé použití je na všechny druhy onemocnění jater, v tom se velmi podobá jaterníku. Nažky (semena) ostropestřce lze považovat za vůbec nejlepší rostlinný lék na játra. Spolu s játry léčí i žlučník a některé jiné choroby trávicího ústrojí.
Že je ostropestřec opravdovým obrem i svou léčivou hodnotou, to dokazují další možnosti jeho uplatnění. Droga (bylina) napravuje poruchy krevního oběhu, prospívá při nízkém krevním tlaku, tonizuje cévy, příznivě ovlivňuje onemocnění srdečně-cévního (kardiovaskulárního) systému, pomáhá i při migrénách a závratích. Posiluje organismus, léčí různé druhy alergií, jako například kožní kopřivku a sennou rýmu, osvědčuje se při astmatických záchvatech a odstraňuje nevolnost při cestování (kinetóza).
Čaj z ostropestřce sladíme vždy medem. Pokud ho neužíváme samostatně, doporučuje se přidávat do hotového čaje nebo do směsi jiných rostlin semena roztlučená na prášek.
Dávkování ostropestřce:
- PŘÍMÁ KONZUMACE SEMEN: Jednu čajovou lžičku drcených semen zapijeme 3 dcl vody. Užívá se 3-4x denně, nejlépe 30 minut před jídlem.
- ČAJ: Nálev - čaj - 1 čajovou lžičku semene rozmačkáme a zalijeme 1/4 l vroucí vody, zakryté necháme 20 minut louhovat, do schládlého nápoje přidáme kávovou lžičku medu. Užívá se 2–3x denně.
- OBKLADY: Odvar k obkladům připravíme z 50 g rozdrcených semen, povaříme 3 minuty v 1/4 l vody a necháme vychladnout. Přikládáme 3x denně.
Čajová směs na cirhózu jater (ztvrdlá játra):
- semeno ostropestřce 5 dílů
- list jaterníku 4 díly
- nať zemědýmu 3
- nať řepíku 3
- kořen vlaštovičníku 2
- kořen pampelišky 2
- kořen čekanky 2
- nať třezalky 2
Dvě lžíce směsi dáme do půllitru vroucí vody a přidáme jednu kávovou lžičku nadrobno roztlučeného semene ostropestřce. Zamícháme a necháme přikryté asi 20 minut vylouhovat. Čajpřecedíme a pijeme ho dva- až třikrát denně, 20-25 minut před jídlem.
Jak se jinak říká rostlině ostropestřec - synonymní názvy:
Kristova koruna ☼ mariánský bodlák ☼ bejlí panny Marie ☼ bodlák ☼ bodlák Marie ☼ bodlák ostrý ☼ bodlák pestrý ☼ jmelí panny Marie ☼ kardus Marie ☼ kotlačka ☼ koření podjedové ☼ ostropec ☼ ostropes ☼ podstřel ☼ volčec ☼ Kristova koruna ☼ bodlák opilců