Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.

 

pazvonek-chloupkaty-ucinky-na-zdravi-pouziti-uzivani-vyuziti-co-leciPazvonek chloupkatý - tento druh se využívá asi tři sta let, ale za tuto relativně krátkou dobu se stal velmi ceněným posilujícím prostředkem. Využívá se jako náhrada ženšenu a často se označuje jako "ženšen chudých". Pazvonek chloupkatý (codonopsis pilosula), je víceletá liánovitá bylina z čeledi zvonkovitých, Campanulaceae. Má mrkvovitý kořen válcovitého nebo prodlouženého tvaru, dlouhý 10 až 40 cm. V čerstvém stavu je bílý a hladký, po usušení žlutavě hnědý a hluboce vrásčitý.



Účinky rostliny:

  • chronická únava, vyčerpanost, celkové vyčerpání organismu
  • frigidita, nechuť k sexu
  • anorexie - nechutenství
  • vysoký krevní tlak, hypertenze
  • vyčerpání po porodu
  • posílení imunity, poruchy obranyschopnosti
  • stav po chemoterapii a ozařování
  • astma
  • zánět střev
  • cukrovka 2. typu
  • horečka, horečnaté stavy
  • anémie, chudokrevnost, blednička
  • leukémie (doplňková léčba)

Svým tvarem někdy připomíná kořeny ženšenu. Koruna kořene je statná, s mnoha lodyžními pupeny. Lodyhy jsou velmi prodloužené, větvené, prostoupené mléčnicemi, na bázi chlupaté a fialově zbarvené, až 3 m dlouhé. Listy jsou střídavé, výjimečně vstřícné a dlouze řapíkaté. Čepel je vejčitá nebo oválná, zašpičatělá a nepatrně vroubkovaná, chlupatá. Pětičetné květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí listů, a to na vrcholech lodyh nebo na koncích postranních výhonů. Mají vytrvalý, hluboce dělený kalich a široce zvonkovitou, žlutavě zelenou korunu s fialovým žilkováním, dále pět volných tyčinek s nitkami rozšířenými na bázi a svrchní trojpouzdrý semeník. Plod je obkónická tobolka, pukající v době zralosti třemi otvory a obsahující velké množství hnědých, lesklých a hladkých semen. 

Planě roste především v Číně. kde má také řadu tržních forem. Setkat se s ním však můžeme i na jihu Dálného východu a také v oblasti jihovýchodní Asie. Rozšířen je zde jako podrost v hustých porostech keřů, na okraji lesů i na březích potoků a řek, a to v nadmořské výšce kolem 700 m nad mořem. 

V celé této oblasti se však i pěstuje jako komerční léčivá rostlina. V tradiční čínské medicíně se však využívají i další druhy: Pazvonek čínský, Codonopsis tangshen, je až 3m dlouhá liána s listy vejčitými až vejčitě zašpičatělými a na okrajích chlupatými, velmi podobná předcházejícímu druhu. Květy mají matně zelenou korunu s nafialovělými pruhy a žilkováním. Po odkvětu se vytvářejí bilo-fialové párové plody na dlouhé stopce. Původní je v čínské provincii Cu-pej, ale jelikož je farmakologicky významný, hojně se pěstuje, např. v provincii S'-čchuan. Pazvonek kopinatý, Codonopsis lanceolata (syn. C. japonica), má popínavou lodyhu až 1m dlouhou. Listy jsou kopinaté, hladké a na okrajích brázdité. Květy mají matnou šedozelenou až žlutozelenou korunu, která je zevně fialově žilkovaná, uvnitř fialově skvrnitá. Semena tohoto druhu jsou křídlatá. Rozšířen je v Číně, Mandžusku a v Japonsku. Pazvonek javanský, Codonopsis javanica, je liána se srdčitými listy s okrajem hrubě vroubkovaným a vrcholem zašpičatým a s květy s nafialovělou bází a červeným žilkování vně. Vyskytuje se zejména v Malajsii a Vietnamu, kde se kořeny využívají v tradiční medicíně.

 

Léčebné účinky:

droga (bylinka) má obdobné účinky jako ženšen, avšak s nižším efektem. Tonifikuje organismus a užívá se při chronické únavě, sníženém pohlavním pudu, ztrátě chuti k jídlu, hypertenzi (vysokém krevním tlaku), vyčerpání organismu po chirurgickém zákroku, nemoci nebo porodu, snížené imunitě. Zlepšuje stavy u rakoviny po prodělané chemoterapii a ozařování. Využívá se rovněž k léčbě astmatu, zánětu ledvin a střev, diabetu 2. typu, nespavosti, horečnatých stavů, užívá se při anemii, neboť zvyšuje počet červených krvinek, a při leukemii, neboť snižuje počet leukocytů.

 

Způsoby užití, příprava extraktu či odvaru:

Doporučená dávka je 10-30g suché drogy denně, která se nejčastěji užívá ve dvou dávkách na lačno. Zpravidla se připravuje odvar, případně extrakt z kořenů. Do 1I 60% etanolu se přidá asi 100 g suchých kořenů a nechá se několik týdnů vyluhovat. Potom se užívá jedna lžíce 2-3krát denně. Nať je tradičním čínským léčivem pro generalizovanou sklerodermii se zaměřením na zlepšení výživy a odolnosti, podporu cirkulace krve a zvýšení celkové vitality.

 

Obsahové látky:

drogou jsou kořeny (Codonopsis pilosulae radix), které obsahují mimo jiné sloučeniny na bázi sterolů a pentacyklických triterpenů, např. beta-spinasterol, některé stigmasteroly, taraxerol, taraxerylacetát, friedelin aj. Sacharidy, zastoupené převážně polyfruktózanem inulinem a volnou fruktózou, tvoří spolu s ostatními monosacharidy více než 40% sušiny kořene. Dále jsou zastoupeny alkaloidy codonopsin, codonopsinin a harmalový alkaloid perlolyrin, deriváty furanu, saponiny, silice, slizy, heteroglykosidy (např. syringin a tangshenosid I a II). Z volných aminokyselin byly identifikovány threonin, kyselina asparagová, isoleucin, alanin, asparagin, kyselina glutamová, glycin, serin, valin, prolin a glutoamin. Velká škála minerálních látek je zastoupena např. draslíkem, vápníkem, hořčíkem, železem, mědí, kobaltem, zinkem, manganem a molybdenem.
Přítomny jsou rovněž vitaminy B1 a B2. 

 

Kulinářské využití:

v čínské dietetice má kořen tohoto druhu značný význam a najdeme jej v mnoha receptech. Jedním z důvodů je vysoký obsah inulinu, dalším pak skutečnost, že posiluje oslabené žaludeční funkce a nedostatečnou funkci sleziny a povzbuzuje chuť k jídlu. Kořeny pazvonku spolu s kořeny děhelu čínského (Angelica sinensis) a plody jujuby (Ziziphus jujuba) jsou hlavní součástí tzv. jídla na dangshenu, kořeny jsou ale také důležitou složkou polévek, dušených jídel připravovaných z vepřového masa a drobů. Typickým s'-čchuanským jídlem jsou vepřová játra připravená na kořenech pazvonku a děhelu čínského. Kořeny pazvonku jsou rovněž součástí velmi oblíbené "posilující polévky s deseti přísadarni". Kořeny se také přidávají do různých vývarů ze skopového masa, ale používají se rovněž jako příloha k drůbežímu a rybímu masu i do polévek. Stave z odvaru je součástí cukrovinek, nebo spolu s liči (Litchi chinensis) a skořicí (Cinnamomum zeylanicum) medového těsta. Kořeny je možno rovněž kandovat, nakládat do medu nebo z nich vyrábět alkoholické nápoje apod. 

 

Pěstování:

uvedený druh v našich klimatických a půdních podmínkách velmi dobře roste a přezimuje. Při pěstování snáší i polostín, vyžaduje však sušší, propustnou a živinami bohatou půdu, nesnáší delší dobu trvající zamokření. Není vhodné pěstovat jej po delší dobu (5-6 let) na jednom stanovišti. Vzhledem k poléhavému růstu je třeba mu při ošetřování věnovat zvýšenou pozornost a k dosažení vyšších výnosů je nutno zbudovat pro rostliny vhodné opory. Pazvonek se množí semeny, a to jak předpěstováním sazenic, tak i přímým výsevem semen. 

Semena se vysévají nejpozději počátkem dubna do vytápěného skleníku nebo v první polovině května do volné půdy. Jsou velmi drobná, proto je nutné mít půdu dokonale připravenou. Výhodou sadby je fakt, že rostliny již v prvním roce vytvářejí kořeny s vysokou hmotností, které je možno na podzim sklízet (hmotnost čerstvých kořenů se u nás pohybuje kolem 24 g). Po vzejití a vytvoření prvních pravých listů se přepichují, nejlépe do kontejnerů, neboť se velmi dobře i s kořenovým balem přesazují na stanoviště. U přímých výsevů se volí hloubka výsevu asi 1cm, vzdálenost řádků je 30cm a rostliny se v řádcích jednotí asi na 10-15 cm. V průběhu vegetace je třeba porost pravidelně okopávat, odplevelovat a přihnojovat. Jakmile nadzemní část dosáhne délky 15 až 20 cm je třeba vybudovat opory, u porostů bez opor je výnos podstatně nižší. 

Matečné rostliny začínají kvést druhým rokem, a to z genetických důvodů až v pozdním létě, kdy je nebezpečí, že semena nedozrají. V průběhu několika let se však přizpůsobí novým podmínkách prostředí a kvetení se přesouvá do července až srpna.

Nejvyšší výnosy kořenů získáváme z tříletých rostlin, které se sklízejí pozdě na podzim, nejčastěji v průběhu října, nebo počátkem jara příštího roku, dokud rostliny neraší. Nejprve se odřízne nadzemní část rostliny a odstraní z pozemku. Potom se vyrývají kořeny, které mohou dosáhnout délky až 40 cm. Po sklizni se omyjí od nečistot a zeminy. Následuje třídění na staré, velké, střední a malé. Do první skupiny (staré) řadíme kořeny s průměrem nad 13mm, do druhé (velké) patří kořeny s průměrem nad 10mm, jako střední jsou označeny kořeny o průměru nad 7 mm a za malé se považují kořeny s průměrem 5mm. Takto roztříděné kořeny se suší téměř do stupně lámavosti, pak se pevně svážou a dosoušejí se. V Líně se na mnoha místech kořeny navlékají na šňůry, suší se v průvanu a potom se svazují. Při sušení je třeba dbát na to, aby kořeny prosychaly stejnoměrně. Jsou-Ii téměř suché, může se sušení přerušit, aby kořeny nepřeschly a nelámaly se.
Ze 3 kg čerstvých kořenů získáme asi 1kg sušených. Normě vyhovují suché kořeny o průměru 3mm a více. Kořen by měl být silný, pevný, s drolivou slupkou, v širší části vodorovně svraskalý, málo dřevnatý, se znatelnou olejovitou substancí a sladkou chutí. Kromě drogy určené na export se kořeny uchovávají různým způsobem. Někde se ukládají do pytlů o hmotnosti 2,5-5 kg, jinde do dřevěných sudů nebo košů vyložených papírem. Kořeny je však možno uchovávat i čerstvé, a to naprosto stejně, jako je tomu u kořenové zeleniny. Tento způsob se využívá především u kořenů určených pro úpravu v kuchyni. 

 

Poznámka:

Význam tohoto druhu dokumentuje mimo jiné i fakt, že v čínštině je znám jako »tangšen« (dangshen), tedy účinky velrnípříbuzný ženšenu, i když nejsou tak silné. Potvrzuje to i čínský nebo vietnamský lékopis, kde má tato droga daleko větší zastoupení než tak známý a osvědčený »kořen života«. Velmi rozšířený je například čínský předpis »5heng rnai« složený z Codonopsis pi/osu/a, Ophiopogon japonicus a Schisandra chinensis, který mimo jiné zlepšuje celkovou vitalitu organismu, funkci plic i krevní oběh a zvyšuje chuť k jídlu .

 

V Líně se surovina určená pro tržní účely dělí do následujících skupin: 

a) pazvonek západní (tay dang) se pěstuje především v provinciích Kan-su, Sen-si, Sen-si a S'-čchuan. 

b) Pazvonek východní (dong dang) pochází z provincií Ťi-lin, Chej-Iung-ťiang.

c) Pazvonek rosnatý (10 dang) se pěstuje v provinciích Sen-si a Che-nan.

d) Pazvonek tonizující (dieu dang) je rozšířen zejména v provinciích S'-čchuan, ale také Che-pej a Sen-si.

e) Pazvonek bílý (bach dang) se pěstuje v provinciích Kuej-čou, Jůn-nan a v jihozápadní oblasti S'-čchuanu.

 

Nemoci, byliny - hledat

  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

Galenos   hemoroid   štítná   kolika   rýma   mateřské   hlas   noha   víno   stvol   indikace   zpracování   akné   choroba   zalijeme   chřipka   sval   sušení   nachlazení   houba   alergie   močopudný   zelina   stonek   děti   inhalace   fermentace   vývar   vliv   čaj   nohy   metabolismus   srdce   odvar   postup   kojenec   recept   průjem   kůže   kameny   užití   migrén   tlak   nať   výroba   nežádoucí   plíseň   pěstování   roztroušená   horké   artróza   Janča   zánět   rostlina   bylinka   minut   epilepsie   střev   revma   opar   studené   sirup   sběr   ovoce   Zentrich   Materia medica   keř   nálev   osteoporóza   obsahuje   bylinná směs   pijeme   horečka   krvácení   teplé   Moučka   kořen   krk   viry   chladné   koupel   zácpa   strom   antibiotik   mrtvice   jaterní   mensturace   ruka   slinivka   olej   vřed   abytyše Hildegarda   neht   sliznice   hemeroid   ledvin   Treben   návod   fytoterapie   angína   list   ateroskleróza   končetina   slezina   Váňa   játra   kapsaicin   zrak   řídnutí kostí   trávicí   kornatění   účinky   Zentrich   kontraindikace   arteriskleróza   žlučník   brnění   kontraindikace   nemoc   kloub   astma   menstruační   komplikace   plísně   zlomenin   chřipka   vitamin   obsažené   žaludek   Paracelsus   zelenina   bolest   slezina   květ   pupen   zdraví   použití   bylina   dna   hlavy   prášek   zápal   premenstruační   katar   Mattioli   Janča   dásně   písek   vitamín   babské rady   pálení   Avicena   využití   kvasinky   tinktura   účinek   kůra   stonek   šlacha   Podhorná   játra   vlas  

Počet stránek ve webu:

3373

(v počtu jsou zveřejněné články a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online