Kozí brada luční účinky zdraví co léčí použití užívání využití dávkování pěstováníKozí brada luční (latinsky Tragopogon pratensis) je dvouletá, až 50 cm vysoká bylina se zářivě žlutými květy. Má kůlovitý kořen (který se využívá hlavně v homeopatii). Rostlina kvete v květnu až v červenci (při průběžném posekání rostliny i v srpnu) zářivě žlutými květy, které však kvetou vždy jen dopoledne od 8 do 11 (výjimečně až do 14) hod. Pak se květ zavírá. Po odkvětu mají semínka jemné chmýří podobné pampelišce. Chmýří zůstává na rostlině poměrně dlouho.



Účinky rostliny:

  • pihy - vybělení pih (zevně)
  • vyčištění kůže (zevně)
  • dýchací systém - astma, zánět dýchacích cest, kašel
  • nemoci trávicího traktu - nemoci jater, žlučníku, nechutenství, žlučové kameny, pálení žáhy, poruchy zažívání
  • nemoci kůže
  • zánět močových cest
  • vhodná pro diabetiky (vysoký obsah inulinu)

Kde roste?

Roste v občas sekaných trávnících, na okrajích travnatých cest, na lukách, pastvinách, náspech i rumištích po celé Evropě. Mně roste poměrně hojně a ochotně na zahradě (Prostějovsko, "střední Morava").
Geograficky ji najdeme v Evropě, od Španělska přes střední Evropu, v Pobaltí. Výskyt je i v Bělorusku a středním Rusku, severního Íránu, severní Indie a její areál zasahuje až na Altaj a k Bajkalu.
Zplanělý druh je uváděn ze Severní i Jižní Ameriky a Nového Zélandu. U nás roste od nížin až do podhoří. Zatímco v západní polovině Čech roste dosti hojně, jinde v Čechách je vzácnější.
Poměrně vzácná je na jižní, jihovýchodní a východní Moravě.

 

Co sbíráme?

  • Sbíráme z ní kořen a list.
  • Je možné ji jíst jako zeleninu. Poupata jsou lahodná, mírně nasládlá poupata. Sbírají i s měkkou částí stonku.
  • Kořen má mírně hořkou chuť.

 

Jaké látky obsahuje:

Alkaloidy (malé množství), flavonoidy (isoorientin, isovitexin, luteolin, lucenin, orientin, quercitrin, vicenin), fytoncidy, hořčiny, karotenoidy (beta-karoten), chlorin, kyseliny, latex, minerální látky (Al, Ca, Cu, Fe, K, Mg, Mn, Na, Zn), proteiny, pryskyřice, sacharidy (inulin), saponiny, sliz, vitamíny (B, C) aj.

 

Léčebné vlastnosti:

Adstringens, depurativum, diuretikum, dezinficiens (močových cest), expektorans, choleretikum, cholagogum, stomachikum.

 

Účinky na lidské zdraví:

  • Vnitřně - choroby dýchacího ústrojí (šťáva, kořen: astma, záněty, kašel), choroby gastrointestinální (kořen: funkční poruchy jater, funkční poruchy žlučníku, nechutenství, žlučové kameny - šťáva z rostliny, pálení žáhy, poruchy zažívání), choroby kožní, choroby urologické (zánět močových cest). Díky vysokému obsahu inulinu je velmi vhodná pro diabetiky.
  • Zevně - čištění kůže, zesvětlení pih (nálev z okvětních lístků).

 

Aplikační forma, dávkování byliny:

  • Čaj: 2 g kořen, 200 ml voda, 3x dennč.
  • Nálev: 2 g okvětního lístku, 200 ml voda, 3x denně čistit kůži.
  • Čerstvá šťáva: Čerstvá z mladých rostlin, 1 ml 2x denně.

 

Kulinářské využití:

Mladé výhonky a mladé listy se používají jako salátová zelenina.
Kořeny se mohou uvařit a konzumovat jako zelenina.

 

Pěstování:

Má ráda hlinitou, výživnou půdu. Vyhovuje jí plné slunce až polostín. Nemá ráda přemokření. Upřednostňuje spíše sušší půdu.

 

Jak vznikl název kozí brada?

Rodové jméno je odvozeno od podoby odkvetlých květů, kdy ze zákrovů vyčnívají chlupy chmýru připomínající vousy.

 

Kozí brada východní, pochybná a pórolistá:

Stejné vlastnosti má Kozí brada východní (Tragopogon orientalis) a kozí brada pórolistá (Tragopogon porrifolius), Kozí brada pochybná (Tragopogon duhius).

 

Jak se jinak říká kozí bradě luční:

kozica, slunečník, smetaník, strapačka.