Silenka nadmutá účinky na zdraví co léčí použití využití pěstováníSilenka nadmutá (latinsky Silene vulgaris, synonymní starší název je knotovka!) je 30-80 cm vysoká často poléhavá bylina v ČR se běžně vyskytující. Vídáme ji kolem plotů, neobdělávaných ploch, mezí a u okrajů cest a to až do nadmořské výšky 2500 m. n. m. Kvete v květnu až listopadu. Listy má kopinaté, vstřícné, přisedlé, úzké, protažené do špičky, celokrajné. Květy jsou bílé až narůžovělé, dvoudílné korunní lístky, uspořádané ve vidlan. Kalich je pětizubý, výrazně kulovitě nafouklý se síťovanou kresbou. Plody jsou vejčité tobolky.


Účinky rostliny:

 

Léčivé účinky silenky:

Léčivá a medonosná bylina. Zevně se používá jako kašovitý obklad na spáleniny a ekzémy, vnitřně má účinky močopudné

Její kolegyně silenka širolistá se používá na léčbu bradavic.

 

Původ jména:

Z řeckého seléné = měsíc rozvíjí se v noci + z latinského vulgaris = obecný (běžně se vyskytující).

Podle některých zdrojů pochází termín silene od Sílena, v řecké mytologii napůl Boha a napůl člověka s nadmutým hřichem, jako narážka na vyboulený kalich, podle jiných z řeckého slova selene, což znamená "měsíc", protože se květy otevírají v noci (což je vzácné). Vulgaris pochází z latiny a znamená "obecný".

 

Lidové názvy:

Bublinka, boubelka, puchejřka, střílovo koření, nadmutice, břichatka, nátkové koření, úročník, tlustá bába, nadutice, nafouklá Běta, puchejřina, bublánčí, střílka, vejdunice.

 

Využití v kuchyni:

Mladé výhonky silenky patří k nejznámějším zeleninám v italské gastronomické tradici, jsou skutečnou lahůdkou pro ty nejzhýčkanější jazýčky. Používají se vařené jako přísada do salátů, jimž
dodávají zvláštní chuť. Ve střední Itálii se podávají vařené či syrové, osmažené na pánvi, ve slaných koláčích, vaječných omeletách, především pak jako přnoha k hlemýžďům. Dělá se z nich rizoto mimořádně jemné chuti (recept níže), přidávají se i do sezonních polévek a omáček. Podle receptu z jihoitalské oblasti Apulie jsou dobré, spaří-li se vodou, nakrcijejí nahrubo, smíchají s rozšlehanými vejci s přidáním sýru grana či pecorino a osmaží jako placičky. Pokud ji chcete ochutnat vařené, zkuste ji s kapkou kvalitního oleje a špetkou soli, bez octa, abyste nepřekryli její jemnou chuť.

RECEPT: Rizoto se silenkou

Suroviny, ingredience: 400 g rýže, 200 g poupat silenky, cibule, 1 l zeleninového vývaru, 50 g másla, 80 g strouhaného parmezánu, sůl

Postup přípravy silenkového rizota: Poupata silenky, v severoitalském kraji Brianza, kde hojně roste, zvané verzitt, jsou vynikající a dodávají rizotu starosvčt. skou, prostou a přírodní chuť. Poupata omyjte a nakrájejte na proužky. V rendlíku rozpusťte máslo a orestujte nadrobno nakrájenou cibuli. Když zezlátne, přidejte rýži a 3 minuty opékejte.
Přilijte vývar či stejné množství vody a vařte 15 minut. Až bude rýže téměř měkká, přisypte poupata silenky. Ta se přidávají na poslední chvíli, jsou totiž velmi křehká a hned hotová.
Poupata silenky mají jemnou, delikátní chuť, kterou před podáváním umocníte štědrou dávkou strouhaného parmezánu a špetkou soli.

 

Pěstování:

Ze semínek (200 semínek, 50 Kč - eshop zde), sušší kamenitopísčitá půda.

 

Upozornění:

Nekonzumujte najednou větší množství byliny.