Topolovka růžová (latinsky althea rosea) léčí sliznice, kašel, zažívací potíže, menstruační problémy. Topolovka je trvalka, vysoká i 2,5 metru. První rok vyhání z rozvětveného oddenku pouze přízemní růžici listů. Listy jsou velké (průměr až 25 cm), řapíkaté, okrouhle srdčité s 5-7 laloky. Druhý rok vyrůstá vysoká, přímá, mírně chlupatá lodyha.
Účinky rostliny:
Účinky rostliny:
- sliznice těla
- suchý kašel
- zánět sliznic dýchacích cest
- zánět sliznic dutiny ústní
- zánět sliznice žaludku
- zánět sliznice střeva
- trávicí potíže
- bolesti žaludku
- nemoci slinivky
- nemoci sleziny
- opožděná menstruace
- bolesti v krku
- ekzém kůže
Květy jsou zhruba 5-10 cm velké, jednoduché i plné. Barva květů je od bílé přes růžovou, světle červenou, fialovou až po černofialovou. Diskovité plody se po dozrání rozpadají na jednotlivé tvrdky. Rostlina kvete od léta do podzimu.
Používané části:
Sbírá se rozkvetlý květ (s kalichem i bez).
Léčivé vlastnosti:
Topolovka má velmi sliznatý květ. Toho se užívá především k ochraně sliznic celého těla. Používá se při suchém kašli a zánětech sliznic (dýchací cesty, ústní dutina, žaludek, střeva). Pomáhá při zažívacích potížích, bolestech žaludku. Je doplňkem při léčbě slinivky a sleziny. Užívá se i při slabé či opožděné menstruaci.
Zevně se z ní dělá kloktadlo proti bolesti v krku. Omývají se s ní různé ekzémy a kožní problémy nejasného původu.
Způsob použití:
Z květů se připravuje buď nálev, nebo macerát. Pije se za den až půl litru čaje v dílčích dávkách. Je to bylinka vhodná do směsí, má příjemnou chuť, vzhled i vůni. Na zevní použití se doporučuje silnější nálev.
Kontraindikace:
Topolovka nemá žádné vedlejší účinky a ani kontraindikace. Je vhodná pro děti i těhotné a kojící ženy.
Použití v kosmetice:
Topolovka se používá formou macerátu k přípravě kosmetických masek a k omývání popraskané, nezdravé kůže. Obklady lze využít k mírnění bolesti a regeneraci spálené pokožky. V průmyslové výrobě se společně s proskurníkem používá k výrobě chladicích emulzí a krémů.
Rozšíření a výskyt:
Původní domovinou topolovky je patrně Balkánský poloostrov. Unás se běžně pěstuje. Roste v zahradách, u zdí i v parcích. Občas ji lze najít zplaněnou (poblíž zahrad a lidských sídel).
Sběr:
Sbírají se plně rozvité květy, buď s kalichem, nebo bez. Sběr provádíme v dopoledních hodinách, pouze za suchého počasí. Pro léčivé účely je nejvhodnější černofialová odrůda. Je možné dosušení květů na mírném slunci. Při skladování pozor, do sušené topolovky často lezou moli a jiný hmyz.
Možnost záměny:
Topolovku si lze splést s proskurníkem lékařským, což vůbec nevadí. Proskurník má obvykle plnější květy světlé barvy. Někdy je topolovka zaměňována za sléz, který však má mnohem menší větveno u lodyhu.
Pěstování:
Semena se dají běžně koupit v zahradnictvích. Semena klíčí velmi dobře, po 8-16 dnech. Topolovka má ráda hluboké písčité a humózní půdy se spodní vodou. Přímé slunce a před větry chráněnou polohu. Malé rostliny okopáváme. Před zimou staré listy a lodyhy seřežeme těsně nad zemí. Zimu snáší dobře. Rostliny často napadají různé rzi i hmyz, který dokáže zcela zničit všechny květy.
Jaké látky obsahuje topolovka:
Sliz,třísloviny, silice, antokyanové glykosidy a další.
Zajímavosti:
Topolovce se někdy říká zahradní sléz, topolová růže případně chybně proskurník.
Poznámky:
Z topolovky se průmyslově vyrábějí barviva. Květy topolovky se používaly k barvení vína.
Jak se jinak říká topolovce - synonymní názvy:
Proskurník topolovka ☼ Slézová růže