Hálka účinky na zdraví co léčí použití užívání využití tinkturaHálka (latinsky cecidium, anglicky gall) je vláknitý výrůstek na rostlině (často růži), který je zpočátku zelený, později rezavý. V botanice se útvaru říká BEDEGUÁR. Vzniká napíchnutím listu hmyzem, který se jmenuje ŽLABATKA RŮŽOVÁ (Diplolepis rosae). Právě tomuto hmyzu můžeme poděkovat za to, že kromě květů a šípků sbíráme další produkt. Hálky jsou totiž silně léčivé a vyrábíme z nich tinkturu. Hálky je výhodou odstraňovat, protože rostlinu zatěžují.


Účinky rostliny:

Účinky na zdraví

Využívají se při léčbě horeček, angín (zánětů mandlí) a chřipek.
Posilují imunitu (imunostimulans) a čistí močové cesty. Jsou vynikající při opakovaných oparech.
Používají se ve formě alkoholového extraktu - tinktury.

 

Co jsou to fenoly, fenolické látky obsažené v hálkách?

Hálky mají vysoký obsah fenolických látek.

Fenoly, fenolické látky, jsou s dalšími přírodními prostředky považovány za antioxidanty, tedy látky, které tzv. zhášejí (likvidují) volné radikály. Tím zabraňují poškození buněk. Fenoly zastavují růst a ničí bakterie, plísně a houby.
Rostliny je používají jako přírodní fungicidy. Rostliny si ukládají fenoly do semen, pupenů, plodů, květů, aby je ochránily před škůdci a chorobami a UV zářením. U lidí a zvířat fenolické látky pozitivně ovlivňují oběhový systém a trávicí trakt, jsou prokázány i protirakovinné účinky.

 

Hálková tinktura - recept a dávkování

Hálky rozstříháme na malé kousky, odstraníme případně larvy žlabatky, napěchujeme do sklenice a zalijeme čistým alkoholem.
Poměrově jde o 15 gramů hálek na 100 ml alkoholu.
Po dobu dvou až tří týdnů necháme louhovat a každý den protřepeme. Potom tinkturu přefiltrujeme a uchováme v uzavřené lahvičce.
Tinktury se užívá 3x denně kávová lžička a můžeme ji také kombinovat i s jinými bylinkami.
Třeba si tinkturu můžete přidávat do čaje z echinacey, nebo břízy a topolu a posílit tak účinky všech ingrediencí např. na posílení imunity.

 

Žlabatka růžová

Žlabatka růžová (latinsky Diplolepis rosae) - dospělá blanokřídlá vosička je tmavě hnědá nebo leskle modročerná, dlouhá asi 5 mm. Samička nabodává mladé statnější výhony (většinou planých růží), někdy i listy a květy a klade několik vajíček. Larvy vylučují dráždivé látky vyvolávající bujení okolních rostlinných pletiv. Tvoří se novotvar, průměru 3 až 5 cm, zpočátku zelená, později nachová, hnědá až černá. Larvy v ní žijí do jara, kdy vylétají dospělé žlabatky. Hálky hyzdí keř, snižují pevnost výhonů, rostlina tvorbou novotvarů ztrácí mnoho sil.

 

Více informacích o hálkách např. na http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/halky-na-rostlinach.pdf

Mnoho informací o žlabatce růžové naleznete také zde: https://svabblog.wordpress.com/2012/04/24/zlabatka-ruzova/