Máčka ladní (latinsky Eryngium campestre, slovensky kotúč poľny, anglicky Field Holly, čeleď miříkovité - Apiaceae) je trvalka, vytvářející obyčejně kulovitou strukturu. Má světlou, šedozelenou barvu, listy bohatě vykrajované. Květenství kulovitě chocholičnaté, větve vidlanovitě větvené, strboulovité okolíky dlouze stopkaté, kulovité, korunní plátky bílé až nazelenalé, plody obvejčité, hustě šupinaté. Je suchomilná, dekorativní rostlina, nepříliš hojná.
Účinky rostliny:
Co sbíráme
Předmětem sběru je nať (Herba eryngii), sbíraná začátkem léta, nejlépe ve středním odpoledni (kolem 15. hodiny). Sbírá se i kořen (Radix eryngii), který se vykopává na jaře, ve stejném čase jako nať.
Jaké látky obsahuje?
Obsahuje třísloviny, silici, saponiny, inulin, éterický olej, sacharózu, kaučuk, flavonoidy, organické kyseliny a zřejmě i stopy neznámého alkaloidu a glykosidu a solí.
Účinky na zdraví
Je výborným prostředkem podporujícím vykašlávání, a to i v těžkých stavech, je výrazně močopudná a patří mezi byliny, které výrazně snižují soudržnost močových kamenů. To pochopitelně přispívá k jejich rozpadu a následnému odchodu přirozenou cestou. Droga má v močových cestách i protizánětlivé účinky, a to nejen v močovodech a močovém měchýři, ale také v prostatě, přičemž ovšem hypertrofii prostaty u starých mužů příliš neovlivňuje. Uplatňuje se také jako dobré afrodisiakum. Ne nadarmo ji na slovenských kopaninách říkají "mužská viera" a na valašských "mužská touha" nebo "mužská pýcha". Působí ovšem také jako stimulans slabé nebo nepravidelné menstruace.
Zpracování
Droga se připravuje nejčastěji formou nálevu, který je podáván v obvyklých dávkách. Jako mužské afrodisiakum se osvědčila především forma bylinného vína, připravená z odrůdy ryzlink.
V léčbě bronchitidy se plně osvědčila rovněž forma bylinného balzámu.
Kombinace s jinými léčivými rostlinami
Bylinnou drogu můžeme s úspěchem podávat samostatně i ve směsích.
V urologii volíme kombinaci se zlatobýlem, kořenem jehlice a s různými rdesny.
V léčbě plicních potíží se osvědčila kombinace s jitrocelem, kořenem proskurníku, se slézem, yzopem a bazalkou.
V gynekologii dáváme přednost kombinaci s kontryhelem, květem měsíčku a listem šalvěje, případně i chmelem.
Kontraindikace
Při obvyklém dávkování nejsou žádné kontraindikace léčby máčkou a nejsou známy ani vážnější nežádoucí účinky. Opatrnosti je zapotřebí v těhotenství a při kojení, kdy bychom drogu měli podávat jen ve směsích a ne dlouhodobě.
Víno z máčky ladní pro muže
"Pánské" víno připravujeme formou vinného macerátu. V našich podmínkách užíváme veltlínské zelené nebo neuburgské. V 1litru sudového, nekonzervovaného vína macerujeme 60 g nati nebo kořene máčky, 50 g listu rozmarýny a 10 až 15 g koření hřebíčku. Necháme 10 dní macerovat. Užívá se jen jednorázově následujícím způsobem: Dávka činí 0,5 až 1 dcl asi půl hodiny před potřebou a pak těsně před ní znovu stejnou dávku, v žádném případě více.
Zajímavosti o máčce, chřestýších a Albrechtovi Dürerovi
Na Valašsku byla máčka nazývána "mužská pýcha" nebo "mužská touha", a zřejmě proto už tady není k nalezení. I německý název "Mannstreu" - mužská věrnost mluví jasně o používání byliny. Roste i v Americe a od pradávna se používá americký druh máčky (Eryngium yuccifolium Michx.), která byla ještě v 18. století obřadní bylinou Indiánů kmene Chickasawů. Šamani z byliny připravovali hořký čaj, který byl součástí obřadu při vítání hostí. James Adair popisuje, jak jednou viděl šamana tohoto kmene, jak rozžvýkal kousek kořene této máčky, dýchl do dlaní a pak vzal bez jakékoli újmy do ruky chřestýše. Původní americký název je také "přemožitel chřestýšů". Kořen máčky se používal jako protijed hadímu uštknutí i jako lék na venerické choroby, ale také jako diuretikum, stimulans a prostředek proti impotenci (což je také důkazem příbuznosti máček).
Během 20. století bylina upadla v zapomenutí, protože není "vědecky" probádána, i když vědci 19. století s ní hojně experimentovali, a dá se říci, že úspěšně.
S máčkou ladní namalovat 1493 autoportrét Albrecht Dürer. Důvod:
Dva první Dürerovy autoportréty kombinovanou technikou potvrzují jeho vlastní obraz jako úspěšného muže. Na prvním, namalovaném pravděpodobně ve Štrasburku v roce 1493, kdy byl Dürer ještě tovaryšem, drží dvaadvacetiletý mladík ve svých jemných rukou bodlákovitý květ rostliny z rodu Eryngium zvané máčka nebo lidově „mužská věrnost“. Květina bývá vykládána jako symbolická narážka na Dürerovu blížící se svatbu. Tento výklad by mohla potvrzovat skutečnost, že obraz byl namalován na pergamenu, aby jej bylo možno snadno svinout – měl být ale odeslán do Norimberka jako zásnubní dar pro Agnes a její rodinu. /zdroj - https://cs.wikipedia.org/wiki/Albrecht_D%C3%BCrer /
Pěstování
Rostlina je dostupná v přírodě, nepěstuje se.
Chráněná zákonem - v ČR ne, v zahraničí ano
Zákonem chráněný druh v Německu a Švýcarsku.