Tromín černý/zelený (latinsky Smyrnium olusatrum) - tato miříkovitá bylina pochází ze západní Evropy a Středozemí. Rostliny se hojně vysemeň ují a pěstované mohou zplaňovat. Takto se vyskytují zvlášť v pobřežních oblastech nebo v blízkosti starých klášterních zahrad a středověkých panských usedlostí, kde byly v minulosti udržovány rozsáhlé zeleninové zahrady. Tehdy byl tromín černý (také t. zelný) pěstován jako bylina i zelenina zároveň, pro svou chuť, která v sobě spojuje petržel, celer a kerblík.
Účinky rostliny:
Maud Grieveová, autorka bylináře A Modem Herbal (1931), ho uváděla jako černý libeček, přičemž při výběru barvy ji inspirovaly temně černé plody. Napsala, že "staří bylinkáři dali rostlině jméno Black Pot-herb, vědecké druhové jméno má stejný význam [olus - nádobová bylinka, atrum - černý)".
Anglické názvy Alexanders či alisanders vznikly zkrácením Římany používaného pot-herb of Alexander the Great (Alexandra Velikého). Obdobně jsou s bylinou spjaty názvy Alexandrian parsley (petržel) nebo Roman celery (celer). Římané se postarali o šíření tromínu, pěstovaného pro kulinářské účely, až do doby, než ho nahradil pravý celer (Apium graveolens a jeho vyšlechtěné od rudy). Někdy se nazývá horse parsley; koně totiž tromín při pasení vyhledávají.
Účinky na zdraví
Bylina bohatá na vitamin C funguje jako prevence kurdějí (antiskorbutický prostředek), v minulosti byla k tomuto účelu i oficiálně předepisována.
Má slabě močopudné účinky a z hořkého kořene se připravoval odvar pro léčbu potíží močových cest. Kořeny také působí jako digestivum, povzbuzují chuť k jídlu, a jsou proto doporučovány na podporu zažívání. Šťávu lze aplikovat přímo na řezné i jiné rány, přispívá k hojení. Využívá se i při léčbě astmatu.
Využití v kuchyni
Byl široce užíván do polévek a dušených směsí masa a zeleniny. Sušená semena obsahující éterický olej s kuminalem, ne nepodobný šabreji kmín ovitému (římskému kmínu) či myrze - můžete namlít, podobně jako zrnka pepře, a použít jako koření. Poupata chutnají syrová v salátech, upravená na páře i nakládaná. Listy, zvlášť na jaře, nutričně obohatí saláty. Lodyhy lze připravit na páře či o restovat jako chřest. Na podzim sklizené kořeny se zpracují na způsob pastináku.
Tromín zřejmě ztratil na oblibě s rozšířením celeru, což je v souladu s obecným západním trendem směřujícím od výrazně hořkých pokrmu k chuťově jemnějším a nasládlejším.
Využítí na zahradě
Tromín pomáhá jiným plodinám tím, že silně přitahuje hmyzí opylovače. V roce 1977 zaznamenal anglický pozorovatel 137 různých druhů hmyzu, které přilétaly na květy tromínu černého.
Pěstování
- Semena jsou sehnatelná na internetu.
- Jako mnohé miříkovité rostliny i tromín je nejlepší napčstovat ze semen. zralých a čerstvých, výsevem v pozdním létě až časném podzimu.
- Tato aromatická seme na vysejte do misek a umístěte ven překrytá sklem, aby se k nim nemohli dostat hlodavci a sežrat je.
- Když se v zahradě uchytí, bude se tato mrazuvzdorná dvouletá až vytrvalá bylina sama udržovat vysemcňováním.
- Listy sklízejte během celého léta, lodyhy ještě mladé, výhonky na jaře, a kořeny v pozdním létě druhé sezony rostl ony.