Orobinec širokolistý (latinsky Typha latifolia) je trvalka rostoucí do výšky 1-2 metry. Lodyha je bez kolének, olistěná. Listy se podobají trávě a jsou modrozelené. Květenstvím je podlouhlá, válcovitá palice, dlouhá až 20 cm. Spodní širší část nese samičí květy a je černohnědá; vrchní část se samčími květy je užší a žlutohnědá. Samčí a samičí část palice na sebe bezprostředně navazují a jsou téměř stejně dlouhé.


Účinky rostliny:

Kde roste

Rákosiny ve stojatých a pomalu tekoucích vodách; rostlina je hojná. Vyskytuje se v severních mírných klimatických pásmech Země.

 

Účinky na zdraví

  • V léčitelství se užívaly oddenky orobince k čištění krve, proti úplavici, rozemleté k obkladům ran a popálenin.
  • Listy mají močopudný účinek.
  • Rozdrcené listy orobince s olejem se užívaly k obkladům kožních vředů a ran.
  • V některých lokalitách se chmýr z plodu přikládat na popáleniny.

 

I na jídlo

Orobinec se zpracovával i jako potravina: z mladých oddenků se připravovaly saláty se solí a octem, usušené a rozemleté oddenky sloužily jako mouka. Zralé palice jsou dobré k rozdělání ohně.

 

Důležitá užitková rostlina

Dlouhé listy se používaly k pletení a k ucpávání spár na sudech, lýková vlákna listů a stonků jako náhrada za jutu a k nastavování konopí a lnu. Chmýr sloužil vycpávání polštářů a jako náhražka vaty. (Když plody dozrají, vyplní se prostor mezi nimi hustou vrstvou chmýru. Povrch palice v době plodu je podobný plyši, což je podmíněno vyrůstáním blizen. Na sklonku podzimu se uvolňují plody podobě řídkých chomáčů chmýru a šíří se větrem a po vodě. Pleteným zbožím z orobince se proslavilo české město Bakov nad Jizerou. Proto se rostlině lidově říká "bakovák" nebo "bakovský" či "košíkářský rákos" - pletení z orobince, fotografie zde.
Skrobnatý oddenek se využíval jako krmivo pro prasata a usušený a namletý také jako mouka zahušťovací prostředek, k mísení s obilnou moukou.

 

Zpevňuje břehy

Oddenky a zbytky lodyh vytváří v bahnitém dně sítě a podílí se tak na zazemňování vod.

 

Mýty a historie

Usušené palice kouřily dět i jako .doutníky". Ježíš, kterému se posmívali vojáci (Mt 27,29), byl někdy v umění vyobrazován s palicí orobince v ruce jako se žezlem. Odtud pochází také německé lidové názvy rostliny "palice Pána Boha" a "vysmívané rákosí".


Magie a zvyky

Na mnoha místech, zejména ve Švábsku, byl orobinec součástí svazku bylin, kterým se žehnalo ve svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna).

 

Orobinec úzkolistý - jak se liší od širokolistého?

Jak jej rozlišit od orobince úzkolistého? Zatímco orobinec úzkolistý má mezi samčí a samičí palicí výraznou mezeru, samčí a samičí květenství orobince širokolistého na sebe navazují, případně je mezi nimi jen nepatrná mezera.

 

Orobinec není rákos

V povědomí laické veřejnosti je známý spíše nepřesným názvem „rákos“, což je oficiální název pro jinou rostlinu.