Jsme na facebooku, 
Vrbka, vrbovka úzkolistá (latinsky chamaerion angustifolium) léčí nervové potíže, zažívací problémy, chrání sliznice. Vrbka je vytrvalá rostlina vysoká 1-2 m. Má tlustý zdřevnatělý kořen. Lodyha je oblá, přímá, často s načervenalým nádechem. Listy jsou široké 1-2 cm, střídavé, kopinatě zašpičatělé, na rubu modravé. připomínají listy vrby. Růžové až fialové květy jsou uspořádány na konci lodyhy do pyramidových hroznů.
Účinky vrbky úzkolisté na zdraví:
Ochmýřená semena tvoří dlouhé pukající tobolky. Rostlina se nachází takřka vždy v početných skupinách.
Používané části:
K léčebným účelům se používá kvetoucí nať, dominantně listy.
Léčivé vlastnosti:
Vrbka se sbírá hlavně jako bylina na nervy. Uklidňuje, odstraňuje podrážděnost, napětí, nespavost a někdy i bolesti hlavy. Má protizánětlivé působení, kterého se užívá při zažívacích problémech, průjmech a zánětech v močovém ústrojí. Poslouží též při zánětech střeva žaludku. V neposlední řadě chrání sliznice ústní dutiny i trávicího ústrojí.
Zevně se používá jako kloktadlo při zánětech ústní sliznice a k obkladům na špatně se hojící rány a vředy.
Způsob použití:
Z listů se připravuje nálev i odvar. Pije se v obvyklém množství 1/2 až 3/4 litru během dne. Většinou se přidává do směsí. Vrbka se někde pije místo čaje, chutná spíše jako zelený čaj. Pro tyto účely se však fermentuje. Na kloktadlo a obklady se používá vždy odvar. Je možné jej připravit i z kořene. Kloktáme několikrát denně.
Kontraindikace:
Vrbka nemá žádné vedlejší účinky ani kontraindikace. Pouze trvalé nebo skoro trvalé pití vrbkového čaje může přivodit poruchy zažívacího traktu.
Využití v kuchyni:
Vrbka se hojně užívá (nejen) v trampské kuchyni. Mladé výhonky a horní měkké části lodyhy mají lehce nasládlou chuť a používají se jako chřest. Krátce se povaří a mohou se jíst samotné nebo s rýží či s masem. Z mladých listů se dělá salát, případně je lze připravovat jako zelí. Ze sušených kořenů se dříve v dobách nouze mlela mouka.
Rozšíření a výskyt:
Vrbka se vyskytuje v Evropě i Asii. U nás ji najdeme především na okrajích lesů, na paloucích, podél cest a podobně.
Sběr:
Listy se sbírají na jaře, před rozkvětem nebo celá kvetoucí nať. Je možné je zdrhnout ze stonku, ovšem pouze v takovém množství, aby to neohrozilo další růst rostliny.
Lze i lodyhy uřezat, usušit, a teprve pak listy zdrhnout. Sběr se provádí během dne. Sušená droga vydrží i 3 roky.
Možnost záměny:
Vrbku si můžeme pomýlit s kyprejem vrbicí, který je však mohutnější a většinou roste na vlhkých místech, podél vodních toků. Další záměna hrozí s různými vrbovkami, které však mají vstřícné listy a drobnější, jinak uspořádané květy.
Jaké látky obsahuje vrbka úzkolistá?
Třísloviny, sliz, alkaloidy, pektin, vitamin C a další.
Zajímavosti:
Chmýr z nažek se dříve používal k předení. Už v 18. století proběhly pokusy, jak nahradit bavlnu chmýrem z vrbky. Někde se dosud používá jako náplň do polštářů.