vrbka-uzkolista-ucinky-na-zdravi-pouziti-uzivani-vyuziti-co-leciVrbka, vrbovka úzkolistá (latinsky chamaerion angustifolium) léčí nervové potíže, zažívací problémy, chrání sliznice. Vrbka je vytrvalá rostlina vysoká 1-2 m. Má tlustý zdřevnatělý kořen. Lodyha je oblá, přímá, často s načervenalým nádechem. Listy jsou široké 1-2 cm, střídavé, kopinatě zašpičatělé, na rubu modravé. připomínají listy vrby. Růžové až fialové  květy jsou uspořádány na konci lodyhy do pyramidových hroznů.


Účinky vrbky úzkolisté na zdraví:

Ochmýřená semena tvoří dlouhé pukající tobolky. Rostlina se nachází takřka vždy v početných skupinách. 

 

Používané části:

K léčebným účelům se používá kvetoucí nať, dominantně listy.

 

Léčivé vlastnosti:

Vrbka se sbírá hlavně jako bylina na nervy. Uklidňuje, odstraňuje podrážděnost, napětí, nespavost a někdy i bolesti hlavy. Má protizánětlivé působení, kterého se užívá při zažívacích problémech, průjmech a zánětech v močovém ústrojí. Poslouží též při zánětech střeva žaludku. V neposlední řadě chrání sliznice ústní dutiny i trávicího ústrojí
Zevně se používá jako kloktadlo při zánětech ústní sliznice a k obkladům na špatně se hojící rány a vředy

 

Způsob použití:

Z listů se připravuje nálev i odvar. Pije se v obvyklém množství 1/2 až 3/4 litru během dne. Většinou se přidává do směsí. Vrbka se někde pije místo čaje, chutná spíše jako zelený čaj. Pro tyto účely se však fermentuje. Na kloktadlo a obklady se používá vždy odvar. Je možné jej připravit i z kořene. Kloktáme několikrát denně.

 

Kontraindikace:

Vrbka nemá žádné vedlejší účinky ani kontraindikace. Pouze trvalé nebo skoro trvalé pití vrbkového čaje může přivodit poruchy zažívacího traktu.

 

Využití v kuchyni:

Vrbka se hojně užívá (nejen) v trampské kuchyni. Mladé výhonky a horní měkké části lodyhy mají lehce nasládlou chuť a používají se jako chřest. Krátce se povaří a mohou se jíst samotné nebo s rýží či s masem. Z mladých listů se dělá salát, případně je lze připravovat jako zelí. Ze sušených kořenů se dříve v dobách nouze mlela mouka. 

 

Rozšíření a výskyt:

Vrbka se vyskytuje v Evropě i Asii. U nás ji najdeme především na okrajích lesů, na paloucích, podél cest a podobně.

 

Sběr:

Listy se sbírají na jaře, před rozkvětem nebo celá kvetoucí nať. Je možné je zdrhnout ze stonku, ovšem pouze v takovém množství, aby to neohrozilo další růst rostliny. 

Lze i lodyhy uřezat, usušit, a teprve pak listy zdrhnout. Sběr se provádí během dne. Sušená droga vydrží i 3 roky. 

 

Možnost záměny:

Vrbku si můžeme pomýlit s kyprejem vrbicí, který je však mohutnější a většinou roste na vlhkých místech, podél vodních toků. Další záměna hrozí s různými vrbovkami, které však mají vstřícné listy a drobnější, jinak uspořádané květy.

 

Jaké látky obsahuje vrbka úzkolistá? 

Třísloviny, sliz, alkaloidy, pektin, vitamin C a další. 

 

Zajímavosti: 

Chmýr z nažek se dříve používal k předení. Už v 18. století proběhly pokusy, jak nahradit bavlnu chmýrem z vrbky. Někde se dosud používá jako náplň do polštářů.