Jsme na facebooku, 
Kohoutek luční (latinsky Lychnis flos-cuculi, slovensky Kukačka lúčna, anglicky cuckooflower, dánsky kukemands ros a italsky fiore del cucullo, čeleď hvozdíkovité) je luční rostlina, která kvete od května do července. Je to dvouletá až vytrvalá bylina s přímou lysou řídce olistěnou lodyhou, vysoká 20 až 60 cm. Listy jsou přízemní a dolní listy úzce podlouhlé, řapíkaté, střední a horní lodyžní listy menší a přisedlé. Květy mají barvu růžovou až tmavě červenou, vzácněji i bílou. Korunní lístky čtyřdílné, uspořádané ve vidlan. Plody má rostlina tobolky.
Účinky rostliny:
Kde roste a kdy kvete?
Vlhké až mokré louky a pastviny, příkopy, mokřady, lesní světliny, i bažiny, vřesoviště.
V ČR od nížin až do hor hojně, v nejvyšších oblastech jen ojediněle, v důsledku přeměny luk v ornou půdu a v důsledku meliorace však nalezišť ubývá.
Celkově roste v Evropě včetně Islandu, v západní a střední Sibiři, druhotně rozšířen v Severní Americe. Kvete květen, červen, červenec.
Co sbíráme?
Kvetoucí nať (tj. celou nadzemní část rostliny v době kvetení).
Účinky na zdraví
Podporuje vykašlávání, působí antibioticky, zevně se užívá na hojení ran a bércových vředů. Tlumí dlouhé silné menstruační krvácení. Okrajově se využívá na podporu otěhotnění (početí).
Jaké látky obsahuje?
Obsahuje saponiny, malé množství alkaloidů, vitamin C, třísloviny a fytoncidní látky. Z hlediska chemického však není dokonale prozkoumána.
Luční rostlina pěstovaná také v parcích a zahradách
Plnokvěté odrůdy se pěstují v parcích a zahradách.
Zajímavosti
Na těchto rostlinách můžeme najít chomáčky pěny podobné slinám, v nichž hmyz, nazývaný pěnodějky, ukrývá své larvy. Této pěně se lidově říká "kohoutí" nebo "kukaččí sliny'.
Jak vznikl název?
Z řeckého lychnos = svítilna, lampa (listy se používaly jako knoty do lamp) + z latinského flos= květ a cuculus = kukačka (rozkvétá s příletem kukačky).
Lidový název
Strašidýlka, střapáčci, fábůrky, kukačka, perníček, střeček, střihané kvítí, třapice, třepůvky, laskavičník, pantličky, kohoutí hřebínky, kokrhelky, raraši, pěnušky, větrušky.
Těhotenství, kojení a děti
Kohoutek luční je velmi mírně jedovatý. Není proto vhodný pro těhotné ženy, kojící ženy a malé děti.
Pěstování
Byť ne často, přesto je občas kohoutek luční pěstován i na zahradách (zejména jeho plnokvěté odrůdy). Vyhovuje mu vlhká až bažinatá půda nebo umístění např. na břehu jezírka.
Pěstuje se často jako okrasná rostlina výsevem semen na podzim nebo přemrzlých semen na jaře.
Botanické znaky
Vysoké, štíhlé květní stopky; filigránské růžové, někdy i bílé květy mají 5 korunních lístků, hluboce rozeklaných do 4 úzkých cípú. Vstřícně postavené stonkové Iisty jsou velice úzké, sbíhavé do špičky.
Možnost záměny
Může se splést se smlolničkou. Charakter květů je však výrazně odlišný, byť barva podobná.
Zdroje pro článek
- Rostliny naší přírody - Skoumalová, Hrouda
- Co kvete od jara do zimy - Dreyerovi
- Atlas bylin - Knauerová, Drnková
- J. A. Zentrich