Jsme na facebooku, 
Lobelka nadmutá (latinsky Lobelia inflata) je vzpřímená, v horní části rozvětvená rostlina. Listy střídavé, krátce stopkaté nebo nahoře přisedlé, vejčitě kopinaté, na okraji nepravidelně jemně zubaté. Květy v úžlabích horních listů ve vrcholových hroznech. Koruna 6-10 mm dlouhá, bledě modrá, dvoupyská. Kalich v době zralosti plodů nafouklý. Roste v otevřených lesech hlavně na východě severní Ameriky.
Účinky rostliny:
Co sbíráme?
Nať rostliny na konci kvetení.
Jaké látky obsahuje?
Nejvýznamnějšíjsou alkaloidy, jichž se dosud podařilo identifikovat vice než 20 (musejí tvořit nejméně 0,3 %), z nich nejznámější jsou: lobelin, lobelanin, norlobelanin, norlobelanidin, izolobinin. Z dalších látek je přítomna kyselina lobelová, fytosterol inflatin, silice a pryskyřice.
Účinky na zdraví
Nejdůležitější alkaloid lobelin má povzbuzující účinky (analeptické) na dýchací centrum. Využívá se například při otravách oxidem uhelnatým a v prostředcích na spaní. Po požití ústy je lobelin neúčinný (stráví se enzymy). Je tedy nutné ho aplikovat intravenozně (nitrožilně). Dále zvyšuje tonus příčně pruhovaných svalů a mírně zvyšuje krevní tlak.
Izolobinin vyvolává reflexně (drážděním žaludeční sliznice) zvýšenou sekreci v bronších, a tím napomáhá expektoraci. Bronchodilatační působení drogy se společně s centrálním účinkem terapeuticky využívá při spastických bronchitidách, bronchiálním astmatu a při respirační insuficienci.
Lobelin má podobné vlastnosti jako nikotin. Podá-li se kuřákovi, vznikne adice obou alkaloidů a výsledkem je centrálně vyvolaná nauzea (nevolnost na zvracení), případně zvracení. Proto se používá při odvykací kúře u kuřáků. Při perorálním podání se účinné látky drogy nedostatečně vstřebávají - například Lobeliae tinctura má jen 1/4 účinku parenterálně podaného lobelinu.
Jinak alkaloid není dostatečně účinný při asfyxii (dušení) novorozenců, ani při poškození dýchacího centra toxickými látkami (barbituráty, opiáty apod.).
Lobelin slouží jako pomocný lék při respirační nedostatečnosti vyvolané onemocněními dýchacích cest a sníženou ventilací (především u starších pacientů). Příznivé účinky byly zjištěny při poúrazových apnoických příhodách.
Bylinná droga a přípravky z ní se dlouho používaly (s omezen)rm úspěchem) proti astmatu, což lze pravděpodobně vysvětlit obsahem isolobininu, který vyvolává zvýšenou vyměšovací činnost sliznic v průduškách. V současnosti se astma léčí spolehlivějšími prostředky. Zatímco nízké dávky natě lobelky mají zároveň povzbuzující a uvolňující účinky, vyšší dávky vyvolávají zvracení.
V homeopatii se stále často používají v)rtažky z čerstvé rostliny, například na suchý dráždivý kašel se záduchou, labilitu krevního oběhu , astma a těhotenské zvracení.
Dávkování
Lobeliae herba má běžné dávky 0,05 g pro dosi a 0,15 g pro die. Maximální dávky představují 0.1 g pro dosi a 0,3 g pro die. Lobeliae tinctura má obvyklé dávky 0,3 - 0,5 g pro dosi a 1,5 g pro die: maximální dávky jsou 1 g pro dosi a 3 g pro die. Lobeliníum chloratum se při podkožní aplikaci ordinuje v dávce 0,01 g pro dosi a 0,02 g pro die; při intravenózní aplikaci v dávce 0,003 g pro dosi a 0,01 g pro die. Maximální subkutánní dávkaje 0,02 g pro dosi a 0,06 g pro die; maximální intravenózní dávka je 0,006 g pro dosi a 0,02 pro die.
Toxicita
Intravenózní podání mobilizuje reflex kašle. Vyšší, toxické dávky způsobují kýchání, nauzeu, zvracení, průjmy, koliky, pálení při močení, mydriázu, tremor, somnolenci a celkové křeče. Otrava drogou může mít za následek ochrnutí dýchacího centra, a tím přivodí smrt udušením.
Zajímavost - náhražka tabáku
Nať lobelky nadmuté se v Severní Americe také kouřila jako náhražka tabáku. V kombinaci s nikotinem vyvolává zvracení, takže vzniká odpor vůči
tabáku. Uvedené skutečnosti se občas využívalo jako pomocného prostředku při odvykání kouření.
Lobelka příjicová (Lobelia siphilitica)
s výrazně modrýrmi květy v hustých květenstvích se podává v homeopatick)rch přípravcích při zánětech dýchacích orgánů a zvýšené dráždivosti vegetativního nervového systému. Její pravlastí je východ Severní Ameriky.