Jsme na facebooku, 
Měsíčnice vytrvalá (latinsky Lunaria rediviva, čeleď brukvovité, slovensky mesačnica trváca, anglicky Steadfast Moneyflower / Satinflower) - porost měsíčnice vytrvalé vypadá v pozdním létě jako z jiného světa. Stovky (nebo tisíce?) stříbřitě lesklých, průsvitných měsíčků (odtud jméno) se třpytí v šeru listnatého lesa. On konečně sám les, v němž měsíčnice roste, vypadá bizárně. Lunaria rediviva je totiž významným, charakteristickým druhem suťových lesů , lipových javořin. Terén suťového lesa, často na balvanitých, prudkých svazích a v úzkých, uzavřených roklích s prudkými malými potoky nedovoluje dřevinám ani bylinám pravidelný a nerušený růst jako jiná místa. Většina druhů podrostu suťového lesa jsou byliny význačně nitrofilní.
Účinky rostliny:
Kde roste a botanické charakteristiky
Lunaria je první mezi nimi. Optimum výskytu měsíčnice vytrvalé je v podhorských a horských polohách; v nížině je považována za druh demontánní, nacházející své uplatnění v podmínkách ekologicky podobných vlhkým horským suťovým svahům. Roste i v potočních jaseninách, v luhových porostech jasano-olšových, opět ale spíše v úzkých a uzavřených žlebech.
V zahradách bývá pěstována měsíčnice roční, údajně vypěstovaná z druhu Lunaria pachyrrhiza z jihovýchodní Evropy. Na některých místech měsíčnice roční zplaňuje. Je poměrně řídkým neofytem.
Na měsíčnících (čeleď brukvovité, křížaté) jsou pozoruhodné hedvábně lesklé přepážky jejich plodů, ze hřbetu dokonale zmáčklých šešulek. Jejich chlopně se po dozrání semen otevírají a opatlávají, přepážky zůstávají na zasychajících lodyhách do zimy. Jsou ozdobou tzv. zimních, suchých kytic. Tyto stříbřité přepážky jsou asi také příčinou pojmenování a to jak vědeckého (Lunaria), tak lidových a národních (Mondviole, Silberblatt). Tvarem totiž připomínají měsíc, barvou jeho stříbřitou záři. Vytrvalá Lunaria rediviva má šešulky podlouhlé, na koncích zúžené, nicí. Jednoletá Lunaria annua L. skoro okrouhlé, někdy na špičce vykrojené. Měsíčnice vytrvalá vytváří tlustý, masitý oddenek, druhá, jednoletá, kolmý kůlový kořen.
Botanika v přehledu
- botanika: trvalka, cca. 1 metr vysoká, hranatá lodyha, listy srdcovitého tvaru, květy nafialovělé až fialové, plod - ploché šešule na obou koncích špičaté, se dvěma nebo i více semeny.
- kde roste, pěstování v kostce: v oblibě stinná místa (tedy nenáročná na slunce) podhorských lesů, zalesněné rokle, suťové stráně a především zásadité prostředí, například porosty Velké Fatry na Slovensku. Snadno se pěstuje. Poté samovýsev (rozfoukání přezrálých šešulek větrem). Pokud je výsev semen do dubna vč., kvete v témže roce, pokud od června dále, kvete až následující rok.
Obecně tedy lze říci, že není pěstebně nikterak náročná. Pro okrasu se často pěstuje příbuzný druh měsíčnice roční (Lunaria annua L.). - chráněná: v české republice je chráněna a v lékárnách není dostupná (další informaci na konci článku).
- na trhu jako srdečnica: občas se dostane na trzích v Martině nebo Žilině, kde se prodává pod názvem "srdečnica".
Co sbíráme?
Především lusky se semeny (Lunariae fructus), případně i list (Lunariae folium).
Jaké látky obsahuje?
Droga je málo prozkoumána. Bylo u ní prokázáno malé množství alkaloidů s lunarinem a lunariaminem, dále glukoberteroin, kvercetin, kampferol, četné aminokyseliny, stopy silice, olej a prchavé látky.
Účinky na zdraví
Mírné kardiosedativum, proti bušení srdce a proti nepravidelnosti srdečního rytmu.
Plodová droga (lusk se semeny) se dříve využívala antiepileptikum a uplatňuje se i při léčbě bolestí hlavy psychogenního původu. Dále se používá pro doléčování po otřesu mozku a jiných poruchách mozkové činnosti spojených se záchvaty.
Kontraindikace, pro koho není vhodná
Při mírném dávkování nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky a nejsou známy ani kontraindikace. S ohledem na malou probádanost drogy je její použití v těhotenství a při kojení spíše nevhodné.
Forma aplikace
Nálev připravuje se z listů nebo z lusků vč. semen. Běžně dávkování činí 2-4 šálky nálevu denně, kdy každý šálek obsahuje 2 lžičky bylinné drogy (celkem tedy max. 8 kávových lžiček byliny).
Práškovaná droga 2-4x denně na špičku kulatého nože při dobré snášenlivosti je možné podávat až po mocca lžičkách. Balzám v obvyklých dávkách. Tinktura, připravená z čerstvé byliny, je jednoznačně nejlepší lékovou formou. Podává se 2-4x denně po 20-25 kapkách.
Vhodná do směsí
Droga je vhodná především do směsí: jako antiepileptikum, zejména při malé dosažitelnosti měsíčnice, lze míchat drogu především s dobromyslí, je možno a přidávat i jmelí. Nejlépe se tato směs z drog uplatní v práškovém stavu.
Jako kardiosedativum a antiarytmikum se kombinuje listová drogu především s natí srdečníku, řebříčku a třezalky. Listovou drogu můžeme přednostně podávat formou balzámu, plodovou drogu pak formou tinktury (postup výroby tinktury na www.UcinkyTinktur.cz ).
Z celé natě se s úspěchem připravují koupele rukou nebo nohou při oběhových potížích, jakými jsou především tachykardie, fibrilace síní, vysoký krevní tlak, angina pectoris, snížená kvalita cév spojená se vznikem křečových žil apod.
Chráněná rostlina
Měsíčnice je v České republice chráněna, a proto ji není možné koupit a je v podstatě nedosažitelná jinak, než vlastním pěstováním. Zajímavé je, že zatímco o téměř všech bylinách jsou alespoň jakési informace,
tato vzácná bylina jakoby zůstala na okraji zájmů bylinářů i nemocných. Bude to asi také tím, že měsíčnice velmi rychle ztrácí velkou část účinných látek a tím i celkovou účinnost. V lidovém léčitelství Slovenska je ale
populární hlavně díky proslavené moravské bylinářce Drevenákové, která měsíčnicí léčila epilepsii, úrazy hlavy s nervovými následky a další onemocnění v této oblasti. Tyto zkušenosti převzal a osobně si ověřil pan V. Janík z Koštian nad Turcom, který dal také podnět k bližšímu zkoumání byliny.
Zdroje:
- Letničky a dvouletky - 100 nejkrásnějších květin, Kasparová, Vaněk
- Rostliny na poli a v lese, Větvička a Krečová
- Můj bylinkový svět, V. Vytásek
- Herbář léčivých rostlin L-P, Janča a Zentrich
- Encyklopeide moderního bylinářství I-O, Zentrich