Kozinec blanitý, latinsky astragalus membranaceus. Žlutý císař, který vládl v letech 2737-2697 př, n.l., zařadil tuto rostlinu mezi nejvýznamnější druhy, a to jako lék na bolesti, hnis a hemoroidy, ale také na »stovky dětských onemocnění. Po tisíciletí Číňané užívají tuto rostlinu jako prostředek podporující zvýšení imunity, zvláště u mladých lidí.
Kozinec blanitý - účinky na zdraví.
Co napsat úvodem? Astragalus (kozinec blanitý) je jednou z nejoblíbenějších posilujících bylin v Číně a často se označuje jako ženšen mladých lidí: neboť se používá jako energizující prostředek pro mladé lidi. V čínské medicíně bývá popisován jako bylina, která ovlivňuje "vnější" energii, zatímco ženšen ovlivňuje "vnitřní energii". Je jednou z nejdůležitějších bylin v čínské terapii fu čeng - v bylinářské tradici, která léčí nemoci tím, že posiluje celé tělo a harmonizuje energii čchi, jež je hlavní energií v našem těle.
Botanický popis a rozšíření
kozinec blanitý je víceletá rostlina z čeledi bobovitých, Fabaceae. Má mohutný, 50-150 cm dlouhý, mrkvovitý žlutohnědý kořen, na řezu světle žlutý. Stonek je asi 1 m vysoký, hranatý, palisty blanité, trojúhelníkovité a zašpičatělé. listy lichozpeřené, s 8-12 jařmy, lístky celokrajné a hrotité. Květy vyrůstají po 1-15 v řídkých hroznech. Kalich je u báze ztoustlý, trubkovitý a nepravidelně zubatý, motýlokvětá koruna světle žlutá. Plod je pukavý, kožovitý lusk až 6 cm dlouhý s podélnou přihrádkou. Obsahuje obvykle 12 černých, krátce ledvinovitých semen.
Rozšířen je v severní a severozápadní Číně a v Japonsku, jižním Mogolsku a v Přímořském a Chabarovském kraji a také v Zabaj kalí. Roste v údolích řek a na písečných přesypech, v řídkých dubových lesích, keřovitých porostech a na úbočí horských svahů. Rod kozinec, Astragalus, má však asi 1 800 druhů, z toho u nás jich roste kolem patnácti. Nejznámějším druhem je kozinec slizodárný, asi 0,5 m vysoký keř, rostoucí v hornatých místech Malé Asie, sýrie a Íránu. Z trhlin kořenů a větví vytéká klovatina bez chuti a vůně, která tuhne a na trhu je známa jako "tragant". Ve Vietnamu se v tradiční medicíně využívá kozinec hroznovitý, Astrogalus racemosus (syn. A. dasianthus), který má mimo jiné schopnost koncentrovat v pletivech nati velké množství selenu (až 1,5% v sušině).
Jaké látky obsahuje kozinec
kořen (Astragali radix) obsahuje polysacharidy zvané astragalany I, II a III, saponiny astragalosidy I-VIII, isoastragalosid 1-11 a soyasaponin I, dále beta-sitosterol, calycosin, focmononetin, ale také glukany, nenasycené mastné kyseliny (např. linolovou), flavonoidy, betain, aminokyseliny, slizy aj.
Léčebné účinky kozince blanitého
posiluje imunitu a zvyšuje fyzickou odolnost a má protivirové (antivirové) účinky. Rozšiřuje cévy, snižuje krevní tlak, zlepšuje prokrvení kůže, zrychluje krevní oběh a posiluje srdeční sval. Povzbuzuje silné pocení a ulevuje při zadržování tekutin, neboť droga je výrazně močopudná. Navíc léčí záněty ledvin a odstraňuje bílkovinu z moči. Má výrazné antibiotické (a antivirotické) učinky, a to jak na viry, tak i na řadu bakterií působících např. dyzenterii (úplavici) nebo salmonelózu.
Bylina je velmi dobrým antioxidantem a imunostimulátorem, zvyšuje odolnost a vitalitu organismu. Chrání jaterní buňky před toxickými vlivy, ale také brání tukové degeneraci jater (steatóze).
Současné vědecké výzkumu ukazují, že tento druh kozince má mimořádné léčivé schopnosti. Je to tzv. modifikátor biologické odpovědi, což znamená, že má schopnost nejen zvýšit činnost kůry nadledvinek, ale také makrofágů a T-lymfocytů, červených krvinek, interferonu a imunoglobulinů. Droga se používá po chemoterapii, radioterapii a také u pacientů majících AIDS, neboť aktivuje kostní dřeň a prodlužuje období reprodukce zdravých buněk až o 50%.
Kontraindikace
Nedoporučuje se při prázdnotě jin s nárůstem jangu, stagnaci potravy, poškození kůže a syndromech plnosti. Neužívejte spolu s šácholanem čínským (Magnolia officinalis) a slivoní mume (Prunus mume).
Způsoby užití
Doporučená denní dávka je 4-18 g drogy/den, která se užívá ve formě odvaru nebo prášku, a to 1 šálek odvaru 2-4krát denně, prášku pak 2-4krát denně na špičku kulatého nože.
Lze užívat i tinkturu, a to 2-3krát denně 20-25 kapek.
Dalším způsobem aplikace je suchý kořen, kdy se 5-10 g drogy peče samostatně nebo s lžičkou medu. Získává se tak povzbuzující lék, který je možno každý den přidávat k běžnému jídlu.
Využití v kuchyni
Kořen je součástí řady různých pokrmů a kuchyňských úprav, a to buď samostatně, nebo spolu s dalšími léčivými rostlinami, především kořeny děhelu čínského, (Angelica sinensis), a pazvonku chloupkatého, (Codonopsis pilosula). Tato kombinace bývá rovněž častou přílohou drůbežích a rybích jídel, slouží také k přípravě polévek. Používá se i při vaření černých fazolí, rýžové kaše a nákypů a při přípravě alkoholických nápojů.
Pěstování kozince
S ohledem na místa rozšíření tento druh roste a přezimuje také u nás. Nevyžaduje žádné specifické pěstební podmínky. Půda může být mírně kyselá a spíše lehčí, neboť v těžké a přemokřené půdě kořeny uhnívají. Pěstuje se hlavně ze semen, která při klíčení vytvářejí poměrně dlouhé kořeny, proto se předpěstované sazenice špatně přesazují.
Je tedy možno volit i přímý výsev, a to koncem dubna. Za vegetace je třeba rostliny pravidelně kypřit a udržovat půdu bez plevele. Sklizeň kořenů probíhá po příchodu prvních podzimních mrazíků. Opatrně je vyryjeme, očistíme, nakrájíme napříč na asi 2 cm dlouhé kousky a sušíme ve stínu při teplotě 40-50 °C. Uchováváme na suchém a tmavém místě.