cesnacek lekarsky ucinky co leci pouziti uzivani vyuziti pro zdraviČesnáček lékařský (latinsky alliaria petiolata, slovensky cesnačka lekárska, anglicky Garlic Mustard, německy das Lauchkraut) patří do čeledi brukvovité, je vysoký 20-90 cm a kvete v dubnu až květnu. Je to dvouletá bylina. Listy má střídavé, dlouze řapíkaté, vroubkované, horní srdčité, dolní ledvinovité. Květy bílé, ve vrcholových hroznech, korunní lístky 5-7 mm dlouhé. Plody jsou šešule, šikmo rozestáté, čtyřhranné, až 7 cm dlouhé. Rostlina vůní připomíná česnek. Nejchutnější je česnáček ještě před kvetením. Pak získává mírně nahořklou chuť. Chutnější jsou poupata a květy. Listy jsou nahořklé až hořké.


Účinky rostliny:

cesnacek-lekarsky-ucinky-co-leci-pouziti-uzivani-vyuziti-pro-zdravi-2 cesnacek-lekarsky-ucinky-co-leci-pouziti-uzivani-vyuziti-pro-zdravi-3 cesnacek-lekarsky-ucinky-co-leci-pouziti-uzivani-vyuziti-pro-zdravi-4

TIP ZBYŇKA MLČOCHA: česnáček se nesuší (sušením se ztrácí štiplavá česneková příchuť). Konzumuje se přímo nebo se nakládá (např. do vína, octa apod.), či se z něj dělá tinktura (což je nejlepší a nejšetrnější způsob uchování a konzervace). 

 

Účinky na zdraví

Česnáček lékařský obsahuje značné množství vitaminu C a provitaminu A, čímž posiluje tělo unavené po dlouhé zimě. Za pikantní chuť vděčí hořčično-olejovým glykosidům, které brzdí šíření choroboplodných zárodků a současně vypuzují ze střeva kvasinky způsobující nepříjemné nadýmání. Hořčičné oleje navíc povzbuzují odstranění škodlivin z těla pomocí ledvin. Rozložte si jeho listy na chleba s máslem — čerstvá nať jsou nejúčinnější.

Kloktadlo na dásně

Ke kloktání si připravíte čaj z čerstvé byliny tak, že 1 lžíci česnáčku zalijete 250 ml horké vody. Pomáhá při zánětech dásní a uvolněných zubech.

Sušit listy se nevyplatí, protože jejich účinek ani chuť se nedá konzervovat. Listy se dají natrhat skoro po celý rok. V létě můžete sbírat zralá semena a použít je stejně jako hořčičná semínka k okořenění jídel.

"Česneková bylina"

Leonhart Fuchs (1543) popisuje "česnekovou bylinu" jako zahřívající a rozkladnou; náplast ze semen s octem, která se položila na dělohu, měla přivádět ženy k sobě. V dřívějších dobách se česnáček používal v lidovém léčitelství jako prostředek proti červům, kloktadlo, k utužení zubů a dásní a také proti kašli; obklady z listů sloužily jako lék na rány. Převařené natě platily za močopudné a podporující pocení. Česnekový zápach, kterému rostlina vděčí za své jméno i lidové názvy jako "česnečina", "česnačka", "psí česnek" či "raný česnek", má základ v obsažených sulfidech nebo česnekových silicích. Tyto silice představují skupinu sekundárních rostlinných látek, které jsou obsaženy zejména v druzích příslušejících k rodu Allium (česnek) z čeleď i amarylkovitých a pouze ojediněle v druzích jiných čeledí.

 

Co sbíráme a kdy

Nať před kvetením, dále i kvetoucí nať, semena, někdy i kořen. Nať sbíráme mezi 10-12 hod. (nejvyšší obsah účinných látek).

 

Jaké látky obsahuje

Flavonoidy, fytoncidy (desinfikují dutinu ústní), glykosidy (alliarin. rhodanalyl, sinigrin), hořčiny, karotenoidy (beta-karoten), kyseliny (linolenová, olejová, palmitová, stearová), minerální látky, pektin, proteiny, sacharidy, saponiny, silici, sulfidy (allysulfid. diallysulfid, diallytrisulfid), thios loučeniny, vitamíny (B, C), tuky aj.

 

Proč voní po česneku?

Proč rozemnuté listy česnáčku voní po česneku? Mohou za to sirné sloučeniny, které se na vzduchu rozkládají na aromatické organické sloučeniny česnekové vůně. Rostlině slouží jako přírodní pesticidy v ochraně proti škůdcům.

 

Výskyt a rozšíření

Listnaté a lužní lesy, živé ploty, okraje cest, plotů; vyskytuje se hojně. Je ukazatelem přítomnosti dusíku v půdě. Má rád humusitou půdu listnatých lesů. Vyhledává spíše polostín, ale je možné ho najít i na přímém slunci.
Téměř celá Evropa, západní Asie, severní Afrika.

 

Botanický popis, kvetení, výška, délka života

Mladá rostlina před rozkvětem a zejména její rozemnuté listy silně voní po česneku. Slabě rýhovaná lodyha se ve vrchní části někdy větví. Měkké, snadno vadnoucí listy jsou lysé; přízemní listy mají ledvinitý tvar, vroubkované až hrubě zubaté okraje a dlouhé řapíky; lodyžní listy jsou trojúhelníkovité, srdčitě vejčité, zašpičatělé, s krátkými řapíky. V hroznech se seskupují malé květy se 4 bílými korunními lístky, které jsou přibližně dvakrát delší než 4 kališní lístky.
Plody jsou čtyřhranné šešule na krátkých stopkách, které odstávají od lodyhy. Jejich délka je až 7 cm.

  • Kdy kvete: duben, květen a červen
  • Výška: 20-100 cm
  • Délka života: 2 roky a více
  • Sušený prášek z nati - dáme do úst a zapijeme (maximální dávka 3x denně 1,5 gramu)

 

Záměna

Velmi mladé listy česnáčku lékařského se dají zaměnit s mladými listy popence obecného. Ty jsou kulaté a lesklé a chutnají spíše jako máta.

 

Jemnější než medvědí česnek

Nejsou příbuzné, a to ani vzdáleně a přesto tato bylina z čeledi brukvovitých voní a chutná stejně jako česnek medvědí z čeledi česnekovitých. Česnáček většinou najdete na jaře tam, kde česnek medvědí neroste — je jemnější než tato bylina, ale dá se stejně dobře použít k jarní očistě těla jako ona.

 

Využití v kuchyni

Název alliaria připomíná společnou chuť s česnekem (allium). Petiolatus znamená i řapíkatými listy. I české lidové názvy se odvíjejí od této vlastnosti, a tak se česnáčku říká i česnečinka, psí česnek, zaječí česnek nebo česneková bylina.

Přidáváme ho do pokrmů čerstvý, jemně pokrájený. Hodí se všude tam, kam patří česnek - do polévek, omáček, bramborových placek, do tvarohových i jiných pomazánek, nádivek, clo pokrmů ze sekaných mas, ke skopovému masu
apod.

 

Zpracování

  • Čaj (nálev): 2 g natě, 200 ml voda, 3x denně
  • Semena: šňupací tabák. Je možné z nich získat česnáčkový olej nebo připravit hořčici.
  • Mast z kořenu: vyrábíme klasickým způsobem

 

Nadužití, předávkování

Vysoké dávky (nad 8 g/den) mohou způsobit podráždění zažívacího traktu, nevolnost, průjem, zvracení. 

 

Těhotenství, kojení a děti

Nevhodný v těhotenství, při kojení (mateřské mléko získá česnekovou chuť a kojenci nemusí chutnat). Nevhodný pro děti do 10 let.


Česnáčkový ocet

Listy chutnají nejlépe na jaře, než česnáček lékařský rozkvete. Můžeme jím kořenit jarní saláty, ryby či jehněčí maso. Také se z něj dá připravit ocet. Sklenici se šroubovacím uzávěrem volně naplňte čerstvými lodyhami, listy i poupaty a vše zalijte kvalitním octem tak, aby bylina byla dokonale zakrytá. Už po několika dnech je ocet hotový. Části bylin v něm mohou zůstat, než všechen ocet spotřebujete.

 

Sýrové kuličky s česnáčkem - recept

Suroviny: 2 hermelíny, 100 g másla nebo margarínu, lžíce podrceného zeleného pepře, 1 vařené vejce, posekané listy česnáčku.

Hermelíny rozmačkáme nebo ustrouháme, spojíme s máslem nebo margarínem, přidáme zelený pepř a vařené usekané vejce. Utřeme a tvarujeme malá kuličky, které obalíme v posekaném česnáčku a podáváme na čtverečku černého chleba s kolečkem ředkvičky k vínu nebo pivu.

 

Synonymní a lidové názvy

Psí česnek, zaječí česnek, česnák, rančesnek, česnačka, česnečina, česnečinka, česneková bylina, hulevník česnekový, jarnička, voníček, česneková hořčice, trejzel.

 

Zajímavosti

  • V Americe plevelnatá rostlina.
  • Už Matthioli doporučoval česnáček, dokonce i prášek z něj, proti rakovině. Vedle toho doporučoval i nošení tohoto prášku v pytlíčcích na různých místech těla i další použití.

 

Použitá literatura

  • Herbář léčivých rostlin (Zentrich, Janča)
  • Rostlinné léky, Hemzal
  • Atlas bylin, Knauerová
  • Jedlé rostliny z přírody, Lánská
  • Plané rostliny a jejich zapomenutý význam, Scherfová
  • Divoký zelinář, Němec, Paukertová, Valášek