Při bolestivých onemocněních stydké oblasti doporučuje nejčtenější bylinář středověku, Macer floridus, kost sličný (= kostus nádherný, Costus speciosus). "Žena nechť nejraději vezme lázeň podbřišku, párou se bolesti stydké oblasti uklidní. Týž užitek žena údajně má, když si spodem zavede poševní čípek z kostu sličného."
Účinky rostliny:
Dnes se zánět poševního vchodu (zánět zevního genitálu) rozlišuje od zánětu pochvy. Zánět poševního vchodu je omezen pouze na malé a velké stydké pysky a poševní vchod.
Kvůli anatomické poloze je poševní vchod často postihován infekcemi, jelikož v bezprostřední blízkosti je močová trubice a konečník. Typickými příznaky zánětu zevního genitálu jsou bolesti při chůzi, při pohlavním styku nebo při močení. S tím je spojeno svědění, často jsou kůže a začátek sliznice zarudlé a v akutním stadiu vlhké.
U chronických zánětů však může být suchá a v jednotlivých případech se v této oblasti vyskytnou vřídky a puchýřky.
Příčiny zánětu zevního genitálu jsou různé, sahající od hygieny nedostatečné po přehnanou, přes přecitlivělost na prádlo a mýdlo až po nákazu při sexuálním kontaktu. Většinou je zánět poševního vchodu vyvolán kombinací jmenovaných faktorů.
Příčina
Nejdůležitějšími původci zánětu pochvy, vaginitidy, jsou houby, bakterie, viry a další mikrobi.
Přehnaná hygiena nebo hormonální vlivy, například během těhotenství nebo způsobené antikoncepcí, změní prostředí pochvy, které normálně je mírně vlhké a kyselé, natolik, že se bakterie a houby způsobující onemocnění mohou množit. Infikovaná pochva se zanítí, pálí a svědí, přidává se silný, často zbarvený výtok (fluor vaginalis).
Původci se množí a mohou se z pochvy přes dělohu dostat do vejcovodů (zánět vejcovodů) a do vaječníků (zánět vaječníků). Je nebezpečí, že vyvolané záněty zneprůchodní — "zalepí" vejcovody, z čehož může vzniknout trvalá neplodnost.
Často se diagnostikuje takzvaná nespecifická vaginitida, způsobená původci, kteří vlastně patří k normální flóře a z nichž se v období snížené imunity případně stanou patogenní zárodky.
Stále se vracející infekce pochvy mohou být i příznakem cukrovky, nedostatku železa nebo chronického infekčního ložiska.
Léčba a režimová opatření
Určení původce
Nejprve se musí lékařským vyšetřením vyjasnit, které zárodky jsou původcem. Teprve potom je možná cílená léčba.
Druhy zánětů podle toho jak vypadá výtok z pochvy:
- Bakteriální vaginóza - našedlý, vodnatý, výtok, zápach podobný rybímu zápachu
- Mykotická, houbová vaginitida - bílý hrudkovitý výtok, podobá se tvarohu, je bez zápachu
- Trichomoniáza - zelenožlutý, někdy až zpěněný výtok
Tlumení houbové infekce
Zná-li pacientka pocit onemocnění s houbovou vaginální infekcí, může se léčit sama. Pokud po třech dnech nedojde k vyléčení, měla by se poradit s lékařem. Těhotné ženy se každopádně mají poradit s lékařem a neléčit se na vlastní pěst.
Tlumení bakteriální infekce
Zánět pochvy se často vyskytuje současně s infekcí močového měchýře (cystitida - příznaky zánětu močového měchýře zde, bylinky vhodné na zánět močového měchýře zde). Nejlépe pomáhá proplachovací terapie, při níž se bakterie odplavují.
Hygiena a používání tamponů
Pro správnou hygienu platí, že méně je více! Genitální oblast se má mýt jemným mýdlem, speciálním mycím prostředkem na intimní partie nebo jen vodou. Nejlepší je mýt od se pochvy ke konečníku, aby se bakterie tlustého střeva, zejména Escherichia coli (E. coli), nedostaly k poševnímu vchodu.
Od používání mycí houby a vlhké žínky by se mělo upustit, protože jsou ideálním semeništěm infekce.
Nikdy by neměl směřovat paprsek sprchy nahoru do pochvy, jinak se dovnitř vplavují choroboplodné zárodky.
Tampony se pokud možno nepoužívají při malém krvácení nebo v době mimo menstruaci — příliš vysušují pochvu a tak ničí přirozené prostředí.
Prevence a mírnění potíží
Správnou péčí o prostředí sliznice, strukturu slizniční flóry a cíleným ošetřováním symptomů léčivými rostlinami mírnícím i záněty a současně tlumícím i choroboplodné mikroby
lze potíže zmírnit. Obdobně lze předcházet opětovnému onemocnění.
Zdravá životospráva
Záněty pochvy jsou často postiženy ženy, které jsou velmi zatížené, nem ají čas na vyváženou stravu, pohyb a málo spí. Proto je uvolnění, do statek spánku a vyvážená strava důležitou součástí základní léčby.
Které byliny pomáhají na zánět pochvy?
♦ Dříve byla pro sedací koupele s oblibou používána tříslovitá dubová kůra, která však silně vysušuje sliznice. Proto se dnes raději používá mírnější, rovněž tříslovitá vilínová kůra nebo se obě kombinují.
♦ Rostlinou s velkým R na poševní výtok je hluchavka. Její třísloviny působí protizánětlivě a lehce vysušují a stahují.
♦ Doporučuje se i kontryhel, který rovněž patří k tříslovitým léčivým rostlinám.
♦ Třísloviny obsahuje i šalvěj, která dokáže mírnit záněty a tlumit houbovou a virovou infekci.
♦ Při mírných zánětech pomáhá list ostružiny díky svému obsahu tříslovin a flavonoidů.
♦ Ideální je kombinace tříslovitých rostlin s květem řebříčku nebo měsíčku.
Řebříček svými hodnotnými silicemi tlumí choroboplodné mikroby, měsíček komplexní směsí obsahových látek (mj. flavonoidů, karotenoidů a silic) tlumí záněty a ošetřuje sliznice.
Bylinné sedací koupele a výplachy pochvy
Pro léčbu zánětů pochvy se léčivé rostliny používají v sedacích koupelích nebo výplaších. Po sedací koupeli není radno se mýt mýdlem, aby rostlinné účinné látky zůstaly na postižených místech co nejdéle. Právě třísloviny ještě dále reagují v kůži a tak zintenzivňují léčbu. Sedací koupel s octem vytváří mírně kyselé prostředí, které mnoho
bakterií nesnáší. Koupelová voda by měla být příjemně vytemperovaná. Odvar lze místo k sedací koupeli použít i k omývání intimní oblasti.
Rebříčkový květ
Přísada do koupele: 50 g čerstvého nebo sušeného řebříčkového květu přelijeme 1 litrem vroucí vody, necháme přikryté přibližně 10 m inut vyluhovat, scedíme a nalijeme
do vany s 10 litry vody. Jednou až dvakrát denně se koupeme asi 10 m inut při teplotě 37 °C, nejlépe každý druhý den střídavě s přísadou villnu.
Měsíčkový květ
Přísada do koupele: 100 g měsíčkového květu (bez kalichů, které mohou snadno vyvolávat alergii) dáme do 2 litrů studené vody, krátce povaříme, scedíme a nalijeme do
vany s 8 litry vody. Jednou až dvakrát denně se koupeme při teplotě 37 °C. O bklad: 4 polévkové lžíce měsíčkového květu (bez kalichů, které mohou snadno vyvolávat
alergii) krátce povaříme v 1 litru vody a scedíme. Do zchladlého čaje ponoříme plátno, které položíme na postižená místa těla. Aplikujeme dvakrát až třikrát denně.
Hluchavkový květ
Přísada do koupele: 50 g hluchavkového květu přelijeme 1 litrem horké vody, necháme 10 m inut vyluhovat, scedíme a nalijeme do vany s 9 litry vody. Několikrát denně se
15 až 20 m inut koupeme při příjemné teplotě 37 °C a několikrát za den vyplachujeme pochvu vlažným odvarem.
Vilínová kůra
Přísada do koupele: 50 g rozmělněné vilínové kůry přelijeme 1 litrem horké vody, necháme 10 m inut vyluhovat, scedíme a nalijeme do vany s 9 litry vody. Několikrát denně se asi 10 m inut koupeme při příjemné teplotě.
Další byliny vhodné na léčbu zánětu pochvy
Bylinné směsi na léčbu kolpitidy
Bylinná směs do koupele na zánětlivý výtok, mokvání a začevenání vnějšího genitálu se svěděním
Tato přísada do koupele se doporučuje při silném mokvání a zánětu genitální oblasti. Složení: 25 g vilínové kůry, 10 g dubové kůry a 15 g měsíčkového květu bez kalichů.
4 polévkové lžíce směsi přelijeme 1 litrem vroucí vody, necháme 10 m inut vařit na mírném plameni, scedíme a nalijem e do vany s 9 litry vody. Koupeme se jednou až dvakrát týdně při teplotě 37 °C.
Přísada do koupele na gynekologické záněty - kombinovaná protizánětlivá směs na zánět pochvy
Tato přísada do koupele tlumí choroboplodné m ikroby a působí protizánětlivě.
Složení: 10 g hluchavkového květu, 10 g kontryhele, 10 g ostružinového listu a 10 g šalvějového listu.
4 polévkové lžíce směsi přelijeme 1 litrem vroucí vody, necháme 10 m inut vyluhovat, scedíme a nalijeme do vany s 9 litry vody. Koupeme se několikrát týdně při teplotě 37 °C.
Ředěný octový nálev
Přísada do koupele: 4 polévkové lžíce octa přidáme k 10 litrům vody v sedací vaně. Koupeme se jednou týdně 10 minut při teplotě přibližně 38 °C.