Schizandra čínská, magnolka čínská (latinsky schisandra chinensis) se odedávna využívá v čínské i tibetské národní medicíně. Například v Číně schizandra čínská slouží již po více jak 2 000 let jako sedativum a tonikum. Známý Li S'-čen ve svém lékopisu vydaném roku 1596 uvádí tento druh jako rostlinu "pěti chutí".
Účinky rostliny:
Účinky rostliny:
- potlačuje pocit hladu a přitom udrží tělo v dobré kondici
- rekonvalescence sil po nemoci nebo při duševním či fyzickém vyčerpání
- tuberkuloza plic, plicní TBC
- zlepšuje náladu
- odstraňuje únavu
- nemoci srdce a cév (kardiovaskulární systém)
- regenerace srdečního svalu (např. po infarktu srdce)
- stimulace krevního oběhu
- ateroskleroza, zvápenatění cév
- hypercholesterolémie - vysoká hladina cholesterolu v krevním séru
- úzkost
- přepracování - psychické, duševní vyčerpání
- ochrana jater - hepatoprotektivní účinek
- zánět jater - hepatitida, i rekonvalescence po nemoci
- stimulační účinek na mozek (po mrtvici, operaci mozku, ve stáří)
- prevence nádorů (reguluje volné radikály poškozující DNA buněk organismu)
- kašel
- bronchidita
- bronchiální astma
- chronický průjem
- nadměrné pocení
- nadměrné močení
- neplodnost
- protizánětlivé účinky
- vředy žaludku
- vředy dvanáctníku
- poruchy zraku, vidění
- nespavost
- antibakteriální účinky
- antivirové účinky
Doplňková léčba:
- rakovina plic
- mozkový nádor, nádor mozku
- AIDS, HIV infekce
TIP ZBYŇKA MLČOCHA: Dlouhodobé nadužívání může vyvolat takzvanou ženšenovou nemoc, tedy opačný účinek, než je očekáván (únava, nespavost a podobně). V případě příznaků nadužívání přestaňte schizandru konzumovat. Příznaky ženšenové nemoci jsou uvedené zde.
Známý Li S'-čen ve svém lékopisu vydaném roku 1596 uvádí tento druh jako rostlinu "pěti chutí". Zařazuje ji do první kategorie léčiv, doporučených pro znovu nabytí sil po vyčerpání, pro regulaci dechu a zvýšení aktivity. V Číně se uvádí dávný příběh mladého muže, který onemocněl plicní tuberkulózou a vesničané ho vyhnali do hor, aby nešířil nákazu. Tam byl nalezen lovcem, který mu dal plody schizandry, a on se jimi po deset dnů živil. Po těchto dnech byl již schopný sbírat plody sám a po třech měsících, kdy je jedl, se vrátil k překvapení celé vesnice zdravý domů a dožil se požehnaných 105 let.
Také v Rusku, zvláště na Sibiři se schizandra používá takřka od nepaměti. Při výpravách do tajgy si Nanajci a Udegejci brali hrst sušených bobulí, které snižovaly únavu a osvěžovaly. Známý ruský cestovatel z Ussurijského kraje Arseněv uvádí, že průvodci geologických a jiných expedicí při dlouhých pochodech v tajze čas od času dělali zastávky na odpočinek a přitom vařili čaj ze schizandry. Nápoj potlačoval pocity hladu, zvedal náladu a odstraňoval únavu.
Botanický popis a rozšíření
Schizandra čínská (magnolka čínská), Schisandra chinensis , je opadavá, 8-15 m dlouhá liána s pravotočivým stonkem z čeledi šácholanovitých, Magnolíaceae (nověji schizandrovitých, Schisandraceae). Listy jsou střídavé nebo vyrůstají ve svazečcích na zkrácených článcích. Mají kosočtverečně eliptické nebo obvejčité čepele a červenohnědé řapíky. Biologie kvetení je poměrně složitá, neboť v přírodě se setkáváme jak s rostlinami jednodomými, tak i dvoudomými. V některých letech se tvoří jen samčí květy, v jiných samčí i samičí, což velmi často závisí na podmínkách prostředí. Vliv má také stáří rostliny, neboť při prvním kvetení se často objevují pouze květy samčí a samičí se tvoří až v letech následujících.
Samčí květy vyrůstají v úžlabí listů po 2-7 na dlouhých růžových stopkách a mají jemnou citronovou vůni. Koruna má voskové, krémově bílé nebo
narůžovělé okvětní lístky. Samičí květy mají na krátkém válcovitém lůžku velký počet dvouvaječných pestíků. Při dozrávání se toto lůžko zvětší 20-50krát, a tím se vytvoří z jediného květu souplodí.
Vzhledem připomíná válcovitý hrozen rybízu se šťavnatými červenými bobulemi, které uvnitř obsahují zpravidla dvě žlutá ledvinovitá semena.
Nachází se v Rusku v Přímořském a částečně Chabarovském kraji, Amurské oblasti, na jižním Sachalinu a na Kurilských ostrovech, rovněž v severní Číně, v Koreji a Japonsku. Roste ve smíšených a listnatých lesích, především na lehkých naplavených půdách v okolí řek a potoků, obvykle ve výškách 200-500 m nad mořem, v severozápadní Číně až do výšky 1 300 m nad mořem. Jen plocha přirozených porostů na Dálném východě se odhaduje na 6.400 ha. V současnosti se v mnoha zemích, např. na Ukrajině, v Bělorusku, ale i u nás, pěstuje.
Obsahové látky:
- lignany (gomisiny), schisandrol A, schisandrol B, gomisin B, C, y-schisandrin, schisandrin C (wuweizisu C)
Lignanů a jejich derivátů je kolem padesáti a tvoří až 20% účinných látek obsažených v plodech. Tyto sloučeniny mimo jiné chrání játra před toxiny a podporují regeneraci jaterních buněk, a to jak v průběhu žloutenky, tak i po ní. Byla však izolována i řada dalších biologicky aktivních látek, např. triterpenoidní manwuweiziková kyselina, která vykazuje kancerostatický účinek při rakovině plic a mozkovém nádoru.
V čerstvém oplodí a dužnině se vyskytují běžné organické kyseliny, např. citronová (11 %), jablečná (8 %), vinná (0,8 %), jantarová a askorbová, dále flavonoidy, antokyany a sacharidy (D-glukóza, D-fruktóza, galaktóza, inositol a mannitol). V plodech je přítomen provitamin A, vitamin E, z minerálních látek hlavně železo, hořčík a fosfor, z mikroelementů je to selen, chrom, křemík, kobalt a mangan. V semenu je 18-19% lignanů a asi 30-35% zlatožlutého a hořkého oleje, složeného z velké většiny z kyseliny linolenové a oleinové.
Léčebné účinky schizandry, mangolky, klanoprašky
Poměrně pozdě, teprve v třicátých letech minulého století, se vědci začali seriózně zajímat o léčivé vlastnosti schizandry. Nyní moderní výzkumy potvrzují, že její plody vykazují výraznou aktivitu v řadě fyziologicky důležitých funkcí, včetně adaptogenních.
Slouží k léčbě kardiovaskulárních onemocnění, neboť regenerují srdeční sval, stimulují krevní oběh a zlepšují rovnovážné vlastnosti krve, působí antiskleroticky, snižují hladinu cholesterolu v krvi.
Mají výrazný hepatoprotektivní efekt na chemické i mikrobiální poškození jater. Likvidují zánětlivá onemocnění jater, a to zvýšením tvorby redukovaného glutationu v játrech. Ten je znám svým regeneračním a ochranným účinkem na jaterní buňku.
Pozitivně ovlivňují centrální nervovou soustavu, především mají stimulační účinek na mozek.
Užívají se také v případech úzkosti, přepracování a únavy.
Droga (bylina) je rovněž významným adaptogenem, neboť posiluje odolnost organismu vůči nadměrné fyzické a duševní zátěži, působí proti únavě, zrychluje a zlepšuje koordinaci a koncentraci organismu (rekonvalescence).
Bylo zjištěno antimutagenní působení a antioxidační aktivita vůči volným radikálům, a tím i určité preventivní působení proti možnému vzniku nádorů. Výsledky byly zaznamenány při léčbě cukrovky (diabetu) i u pacientů HIV pozitivních.
Užívá se i při kašli, bronchitidě a astmatu, chronickém průjmu, diabetu, spontánním pocení a nadměrném močení, ale i při léčbě neplodnosti. Má protizánětlivé účinky, úspěšně působí i na vředy zažívací soustavy, ale také na zlepšení zraku a nespavost. Zjištěny byly rovněž antibakteriální a antivirové schopnosti.
Léčivé účinky mají i některé další druhy, např. schizandra rudokvětá, Schisandra rubiflora, Schisandra sphaendra a Schisandra propinqua, ale i příbuzná kadsura japonská, Kadsura japonica.
Způsoby užití:
bobule se zpracovávají buď v čerstvém stavu, a to odděleně dužnina (šťávy a džemy) a semena (tinktura), nebo se suší celé. Čerstvé i sušené lze užívat i listy, části stonku (Iiány) a výhonky. Doporučená denní dávka je 6-15 g suché drogy.
Nejčastěji se připravuje tinktura, a to ze semen nebo plodů, v poměru 1 díl drogy na 3-5 dílů 60-70% etanolu. Po 1-2 měsících se tento roztok přefiltruje a užívá se 20-30 kapek 2-3krát denně po dobu 20-30 dnů. Je možno používat rovněž prášek ze suchých plodů, a to 0,5-1 g 2krát denně. Ten je vhodný především u hepatitid ke snížení hladiny transamináz. Připravuje se také odvar z lOg suchých rozdrcených plodů, které se zalijí 200ml vody a vaří 20 minut. Užívá se 1 lžíce 2krát denně.
Kulinářské využití schizandry, mangolky
Plody se rovněž používají v potravinářském průmyslu, a to k přípravě tonifikujících nealkoholických nápojů, sirupů, kompotů a marmelád. Bobule lze i kandovat, případně nakládat do medu. V cukrářství se dužnina míchá s medem nebo ořechovým či mandlovým těstem. Plody se také vaří s medem a vodou, teplá tekutina slouží jako polévka. Mohou se však i pražit a vařit ve víně nebo z nich vyrábět destilát. Semena se používají k přípravě polévek z ledvinek nebo skopového masa, různých rýžových kaší a také při vaření černých fazolí.
Pěstování schizandry, mangolky
Nároky na pěstování vyplývají z podmínek původních prostředí, ve kterém roste. Vyžaduje živinami zásobené, lehčí a propustné půdy s dostatkem dusíku a draslíku. Nevyhovují jí sice půdy těžké a zamokřené, ale odolnost vůči suchu, zvláště u mladých rostlin, je nízká. Proto je třeba v průběhu vegetace zajistit potřebnou vláhu. Kdobré plodnosti je třeba dostatek světla, i když povrch půdy by měl být zastíněn, aby nedocházelo k přehřátí kořenů. Rostlina roste lépe za vyšší vlhkosti vzduchu. I když je odolná vůči mrazu (snáší teploty až do -35 "C bez poškození), přesto je vhodné rostliny v prvních letech na zimu zakrývat, např. slámou. Vzhledem k liánovitému růstu vyžaduje vhodnou oporu, na které dává vyšší výnosy než rostliny pěstované bez opory. Výsledky pokusů provedených v tomto směru tuto skutečnost jednoznačně potvrzují. U rostlin s oporami byla průměrná hmotnost sou plodí 9,8 g, bez opor pouze 3,5 g.
Rostliny začínají rašit poměrně brzy na jaře a je zde nebezpečí poškození jarními mrazíky. V našich klimatických podmínkách kvete od poloviny května, a to tak, že se nejdříve otevírají květy samčí a za 2-3 dny květy samičí. Období kvetení přitom trvá 8-14 dnů. Pro schizandru je typická střídavá plodnost, vždy po 2-3 letech. Délka vegetační doby je 180-186 dní, suma aktivních teplot se pohybuje kolem 2 000 °C,
Souplodí dozrávají v průběhu září a mohou zůstat na rostlině až do plného opadu listů. První sklizeň je u vegetativně množených jedinců již čtvrtým rokem, avšak v plné plodnosti jsou rostliny zhruba po patnácti letech. V době sklizně nesmějí být jednotlivé bobule přezrálé.
Bobule se zpracovávají buď v čerstvém stavu, a to odděleně dužnina na šťávy a džemy a semena, např. na extrakty, případně se celé suší při teplotě do 40 °C ve stínu. Potom je lze skladovat po delší období a využívat k přípravě čajů, lihových extraktů i dalších potravinářských produktů. Obdobným způsobem se suší i listy a části stonku.