Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.
100 BYLIN SBÍRANÝCH V ČERVNU ZDE

leuzea saflorova ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuzitiLeuzea saflorová (latinsky leuzea carthamoides) - jž první ruští osadníci zjistili, že jeleni maralové (Cervus elaphus maral) na podzim vykopávají kopýtky kořeny této rostliny a s chutí je požírají. I proto se jí říká "maralí kořen". Mezi Altajci se traduje, že pomáhá od čtrnácti nemocí a omlazuje. Tataři užívali kořen jako afrodiziakum.



Účinky rostliny:

  • afrodiziakum, afrodiziakální účinek
  • derepse
  • bolesti hlavy
  • mateřské mléko - podpora tvorby, laktace
  • aktivuje nervový systém
  • anabolikum, anabolický účinek (zvětšení svalů, svalové hmoty)
  • játra - regenerace jater, jaterních buněk po nemoci (rekonvalescence - mononukleóza, žloutenka, tedy hepatitida)
  • cukrovka, diabetes, stabilizuje hladini krevního cukru, tedy glykémii
  • celkové posílení organismu
  • posílení odolnosti psychiky
  • únava - snižuje únavu
  • celkové oslabení organismu - astenie
  • těžký porod - rekonvalescence (doléčování)
  • operace - rekonvalescence (doléčování)
  • různá závažná onemocnění - rekonvalescence (doléčování)
  • chemoterapie, radioterapie - snižuje negativní následky této léčby rakoviny
  • podporuje trávení
  • nechutenství (anorexie)
  • u krav, dobytka zánět vemene (léčba, prevence) a zlepšení kvality mléka

O mimořádných účincích rostliny veřejnost poprvé informoval známý sibiřský etnograf G. N. Potanin na konci 19. století. Jen v oblasti Altaje se každoročně sklidí kolem 100 tun kořenů vyrostlých na přirozených stanovištích. Kromě toho se zakládaly plantáže i v řadě dalších oblastí, např. u Moskvy a Novorossijska. Také u nás v ČR (České republice) se leuzea začala pěstovat na větších plochách.

 

Botanický popis a rozšíření

Leuzea saflorová (parcha saflorová), Leuzea carthamoides (syn. Rhaponticum carthamoides, Stemmacantha carthamoides), je víceletá bylina z čeledi hvězdnicovitých, Asteraceae. Celá rostlina nápadně připomíná náš bodlák, ale jednotlivé části má měkké a bez ostnů. Krátké, horizontálně rozvětvené, dřevnatějící a temně hnědé kořeny mají specifickou vůní. Vytváří přízemní růžici s řapíkatými, hluboce zpeřeně dělenými listy a druhým rokem až 1,8 m vysoké nevětvené, mělce rýhované lodyhy s přisedlými peřenolaločnými listy, které jsou slabě pavučinatě chlupaté. Květenství je kulovitý úbor, skládající se z lůžka a hustě nahloučených trubkovitých, jemných, světle fialových květů, které jsou oboupohlavné, s pěti tyčinkami a dvojklanou bliznou. Plod je elipsoidní, hnědavě šedá, žebernatá nažka s dvouřadým chmýrem.
V odborné literatuře se uvádějí dva podruhy, a to subsp. orientale, který tvoří převažující porosty ve východní oblasti rozšíření, a subsp. eucarthamoides, vyskytující se ve zbylých oblastech.

Je endemitem hor jižní Sibiře, tj. Altaje, západního a východního Sajanu, ale také východního Kazachstánu a severního Mongolská, kde se s ním setkáváme v lesích ve výškách 1 200-2 000 metrů nad mořem. Roste především na loukách, kde je dominantní, nebo na lesních pasekách, a to často i v souvislých porostech.

 

Jaké látky obsahuje leuzea?

Drogou jsou především kořeny, které obsahují hlavně ekdysteroidy, a to ekdysteron a inokosteron, 0,2-0,9 % silice, 5-10 % tříslovin, 12-13% inulinu, kumariny, pryskyřice, flavonoidy, např. kaempferol nebo kvercetin, triterpenové glykosidy, mastné kyseliny, třísloviny, nepatrné množství alkaloidů a látky odvozené od thiofenu. Významnou skupinou jsou však seskviterpenické laktony, např. cynaropikrin a cebelin E ze skupiny guajanolidů, které jsou prokazatelně biologicky aktivní. Usušené kořeny mají kolem 11-16% bílkovin, 2-3 % tuku, 16-26% vlákniny a 8-18 % minerálních látek, zvláště fosforu. Užívá se však i nať, kde je zastoupen především ekdysteron, který zvyšuje bílkovinnou výměnu organismu a má psychostimulační a adaptogenní účinek. Suchá nadzemní část obsahuje v průměru 18% bílkovin, 6 % sacharidů, 20 % vlákniny, 13% minerálních látek a ve 100g natě 40 mg provitaminu A i 32 mg vitaminu C.

 

Leuzea - účinky na zdraví, organismus člověka

Rostlina má tonifikační a imonustimulační působení blízké účinku ženšenu. Především tinktura z kořenů vykazuje výrazné tonifikační účinky i léčebné schopnosti. Například aktivuje centrální nervovou soustavu, zkracuje spánek, má obdobné účinky jako anabolika (anabolizující steroidy). Rovněž snižuje hladinu cukru v krvi, avšak zároveň brání vzniku hypoglykemie po aplikaci inzulínu, snižuje hladinu tuku a cholesterolu v krvi, pozitivně ovlivňuje funkci jater a regeneruje jaterní buňky. Droga snižuje únavu a zvyšuje fyzickou i duševní odolnost organismu.

Velmi dobře působí v rekonvalescenci po operaci nebo těžkém porodu či závažných onemocněních. Snižuje negativní účinky chemoterapie a radioterapie, tedy ozařování při klasické léčbě rakoviny.

Dále se užívá při astenii, depresích, nadměrném podráždění organismu, bolestech hlavy, ale také podporuje trávení a odstraňuje nechutenství. Mírně zvyšuje krevní tlak, i když některé pokusy ukazují na opak; rozšiřuje periferní cévy, podporuje krevní oběh a tvorbu mateřského mléka.

 

Kontraindikace

Pokusy prokázaly, že toxicita extraktů z kořenů je velmi malá, nebezpečné by mohly být pouze extrémně vysoké dávky, což je v běžné praxi nereálné!

 

Jelen maral, leuzea saflorová, maralí kořenDávkování, způsoby užití

Nejčastěji se užívá nálev, kdy se na 3 lžíce suchých kořenů nalije 1 l vařící vody a nechá po tři hodiny odstát. Užívá se 1-2 lžíce 2-3krát denně před jídlem. Jinou možností je tinktura, kdy se na 50 g suchých rozřezaných kořenů nalije 0,5l 60% etanolu. Po 3-4 týdnech se tekutina přefiltruje a užívá se 2-3krát denně 15-20 kapek před jídlem po dobu 3-4 týdnů.

Obdobným způsobem je možno použít i listy, jejichž účinek je však nižší! Na našem trhu je v současnosti jak čaj z nadzemní části rostliny, tak i tinktury z kořenů. Výtažek z kořenů se v Rusku přidává do nealkoholického io nizujícího nápoje »Sajany«.

Leuzea je však i velmi dobrou pícninou a medonosmou rostlinou. Nadzemní část se může zkrmovat v zeleném stavu, přidávat do siláží i sušit. Novější výzkumy u nás prokazují zvýšení mléčné užitkovosti u krav, zvýšení tučnosti mléka a především snížení zánětů vemene (mastitid) až o 42%. U malochovatelů se doporučuje přidávat listy do zeleného krmení u králíků.

 

Leuzea - pěstování v podmínkách České republiky, ČR

Leuzea není pěstitelsky náročná rostlina a v našich klimatických podmínkách nejen velmi dobře roste, ale také přezimuje. Má však poměrně značné nároky na půdu, která by měla být na živiny bohatá a propustná. Na podzim je třeba půdu zorat nebo zrýt do hloubky 25-30 cm, na jaře prokypřit a urovnat. Při podzimní přípravě se do půdy zapravují především organická hnojivá (chlévský hnůj, kompost).

Semena klíčí při teplotě 5-6 °C, optimum je 12-20 °C, kdy rostliny vzcházejí za 4-6 dnů. Semena se zpravidla vysévají přímo na stanoviště, a to do sponu 30 x 60 cm nebo do řádků vzdálených od sebe 70 cm do hloubky 2-3 cm. Rozmnožovat ji však lze i vegetativně pomocí oddělků. Rostliny kvetou v červnu a červenci, semena dozrávají v průběhu září. Sklizené úbory je třeba důkladně usušit a následně semena vyluštit. Je však třeba vědět, že v prvním roce se vytváří pouze přízemní růžice listů, druhým začíná rostlina kvést a v třetím roce je možno začít se sklizní kořenů. Při dobrém ošetřování lze porost využívat šest i více let.

Po vyorání je třeba kořeny důkladně omýt a očistit, příliš dlouhé máčení má však za následek ztrátu účinných látek. Následuje čištění a třídění, rozřezání na menší kousky (do 12 cm) a sušení při teplotě do 50 °C na obsah vody maximálně 13%.

 


Související pojmy: 

recenze ► saflor ► parcha ► maralí kořen ► diskuze ► semena ► prodej ► maral (leuzea carthamoides, rhaponticum carthamoides) ► sazenice ► kapky ► zkušenosti ► účinnost ► reference ► králíci ► krávy ► zánět vemene ► kravské mléko

Nemoci, byliny - hledat

mojra.cz
  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

žaludek   pálení   Zentrich   chřipka   Podhorná   babské rady   horké   kloub   hlas   výroba   Janča   návod   katar   revma   postup   inhalace   opar   roztroušená   menstruační   písek   vlas   Mattioli   účinky   nálev   slinivka   recept   kořen   artróza   osteoporóza   hlavy   bylinná směs   Treben   fytoterapie   účinek   pupen   dásně   keř   premenstruační   zlomenin   migrén   zelina   tlak   čaj   teplé   močopudný   játra   děti   neht   alergie   mateřské   kontraindikace   žlučník   olej   dna   krk   kojenec   Galenos   průjem   zácpa   Paracelsus   květ   plíseň   kapsaicin   viry   sval   mrtvice   Moučka   stonek   vliv   střev   využití   kameny   pijeme   trávicí   mensturace   užití   koupel   zápal   bolest   zpracování   Avicena   zelenina   víno   srdce   vitamin   ledvin   rostlina   štítná   fermentace   odvar   nežádoucí   krvácení   nohy   slezina   Váňa   abytyše Hildegarda   chladné   játra   houba   rýma   kvasinky   metabolismus   plísně   řídnutí kostí   nať   Zentrich   sběr   sirup   zdraví   indikace   ovoce   vitamín   nemoc   tinktura   vřed   akné   Janča   hemoroid   sušení   zrak   použití   chřipka   zánět   kůže   angína   minut   list   nachlazení   bylinka   sliznice   studené   kůra   choroba   prášek   strom   epilepsie   vývar   ruka   kolika   obsahuje   zalijeme   ateroskleróza   noha   komplikace   astma   arteriskleróza   stonek   antibiotik   horečka   slezina   obsažené   hemeroid   kontraindikace   kornatění   stvol   bylina   brnění   pěstování   jaterní   končetina   šlacha  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online