Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.
BYLINY SBÍRANÉ V ŘÍJNU ZDE

leuzea saflorova ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuzitiLeuzea saflorová (latinsky leuzea carthamoides) - jž první ruští osadníci zjistili, že jeleni maralové (Cervus elaphus maral) na podzim vykopávají kopýtky kořeny této rostliny a s chutí je požírají. I proto se jí říká "maralí kořen". Mezi Altajci se traduje, že pomáhá od čtrnácti nemocí a omlazuje. Tataři užívali kořen jako afrodiziakum.



Účinky rostliny:

  • afrodiziakum, afrodiziakální účinek
  • derepse
  • bolesti hlavy
  • mateřské mléko - podpora tvorby, laktace
  • aktivuje nervový systém
  • anabolikum, anabolický účinek (zvětšení svalů, svalové hmoty)
  • játra - regenerace jater, jaterních buněk po nemoci (rekonvalescence - mononukleóza, žloutenka, tedy hepatitida)
  • cukrovka, diabetes, stabilizuje hladini krevního cukru, tedy glykémii
  • celkové posílení organismu
  • posílení odolnosti psychiky
  • únava - snižuje únavu
  • celkové oslabení organismu - astenie
  • těžký porod - rekonvalescence (doléčování)
  • operace - rekonvalescence (doléčování)
  • různá závažná onemocnění - rekonvalescence (doléčování)
  • chemoterapie, radioterapie - snižuje negativní následky této léčby rakoviny
  • podporuje trávení
  • nechutenství (anorexie)
  • u krav, dobytka zánět vemene (léčba, prevence) a zlepšení kvality mléka

O mimořádných účincích rostliny veřejnost poprvé informoval známý sibiřský etnograf G. N. Potanin na konci 19. století. Jen v oblasti Altaje se každoročně sklidí kolem 100 tun kořenů vyrostlých na přirozených stanovištích. Kromě toho se zakládaly plantáže i v řadě dalších oblastí, např. u Moskvy a Novorossijska. Také u nás v ČR (České republice) se leuzea začala pěstovat na větších plochách.

 

Botanický popis a rozšíření

Leuzea saflorová (parcha saflorová), Leuzea carthamoides (syn. Rhaponticum carthamoides, Stemmacantha carthamoides), je víceletá bylina z čeledi hvězdnicovitých, Asteraceae. Celá rostlina nápadně připomíná náš bodlák, ale jednotlivé části má měkké a bez ostnů. Krátké, horizontálně rozvětvené, dřevnatějící a temně hnědé kořeny mají specifickou vůní. Vytváří přízemní růžici s řapíkatými, hluboce zpeřeně dělenými listy a druhým rokem až 1,8 m vysoké nevětvené, mělce rýhované lodyhy s přisedlými peřenolaločnými listy, které jsou slabě pavučinatě chlupaté. Květenství je kulovitý úbor, skládající se z lůžka a hustě nahloučených trubkovitých, jemných, světle fialových květů, které jsou oboupohlavné, s pěti tyčinkami a dvojklanou bliznou. Plod je elipsoidní, hnědavě šedá, žebernatá nažka s dvouřadým chmýrem.
V odborné literatuře se uvádějí dva podruhy, a to subsp. orientale, který tvoří převažující porosty ve východní oblasti rozšíření, a subsp. eucarthamoides, vyskytující se ve zbylých oblastech.

Je endemitem hor jižní Sibiře, tj. Altaje, západního a východního Sajanu, ale také východního Kazachstánu a severního Mongolská, kde se s ním setkáváme v lesích ve výškách 1 200-2 000 metrů nad mořem. Roste především na loukách, kde je dominantní, nebo na lesních pasekách, a to často i v souvislých porostech.

 

Jaké látky obsahuje leuzea?

Drogou jsou především kořeny, které obsahují hlavně ekdysteroidy, a to ekdysteron a inokosteron, 0,2-0,9 % silice, 5-10 % tříslovin, 12-13% inulinu, kumariny, pryskyřice, flavonoidy, např. kaempferol nebo kvercetin, triterpenové glykosidy, mastné kyseliny, třísloviny, nepatrné množství alkaloidů a látky odvozené od thiofenu. Významnou skupinou jsou však seskviterpenické laktony, např. cynaropikrin a cebelin E ze skupiny guajanolidů, které jsou prokazatelně biologicky aktivní. Usušené kořeny mají kolem 11-16% bílkovin, 2-3 % tuku, 16-26% vlákniny a 8-18 % minerálních látek, zvláště fosforu. Užívá se však i nať, kde je zastoupen především ekdysteron, který zvyšuje bílkovinnou výměnu organismu a má psychostimulační a adaptogenní účinek. Suchá nadzemní část obsahuje v průměru 18% bílkovin, 6 % sacharidů, 20 % vlákniny, 13% minerálních látek a ve 100g natě 40 mg provitaminu A i 32 mg vitaminu C.

 

Leuzea - účinky na zdraví, organismus člověka

Rostlina má tonifikační a imonustimulační působení blízké účinku ženšenu. Především tinktura z kořenů vykazuje výrazné tonifikační účinky i léčebné schopnosti. Například aktivuje centrální nervovou soustavu, zkracuje spánek, má obdobné účinky jako anabolika (anabolizující steroidy). Rovněž snižuje hladinu cukru v krvi, avšak zároveň brání vzniku hypoglykemie po aplikaci inzulínu, snižuje hladinu tuku a cholesterolu v krvi, pozitivně ovlivňuje funkci jater a regeneruje jaterní buňky. Droga snižuje únavu a zvyšuje fyzickou i duševní odolnost organismu.

Velmi dobře působí v rekonvalescenci po operaci nebo těžkém porodu či závažných onemocněních. Snižuje negativní účinky chemoterapie a radioterapie, tedy ozařování při klasické léčbě rakoviny.

Dále se užívá při astenii, depresích, nadměrném podráždění organismu, bolestech hlavy, ale také podporuje trávení a odstraňuje nechutenství. Mírně zvyšuje krevní tlak, i když některé pokusy ukazují na opak; rozšiřuje periferní cévy, podporuje krevní oběh a tvorbu mateřského mléka.

 

Kontraindikace

Pokusy prokázaly, že toxicita extraktů z kořenů je velmi malá, nebezpečné by mohly být pouze extrémně vysoké dávky, což je v běžné praxi nereálné!

 

Jelen maral, leuzea saflorová, maralí kořenDávkování, způsoby užití

Nejčastěji se užívá nálev, kdy se na 3 lžíce suchých kořenů nalije 1 l vařící vody a nechá po tři hodiny odstát. Užívá se 1-2 lžíce 2-3krát denně před jídlem. Jinou možností je tinktura, kdy se na 50 g suchých rozřezaných kořenů nalije 0,5l 60% etanolu. Po 3-4 týdnech se tekutina přefiltruje a užívá se 2-3krát denně 15-20 kapek před jídlem po dobu 3-4 týdnů.

Obdobným způsobem je možno použít i listy, jejichž účinek je však nižší! Na našem trhu je v současnosti jak čaj z nadzemní části rostliny, tak i tinktury z kořenů. Výtažek z kořenů se v Rusku přidává do nealkoholického io nizujícího nápoje »Sajany«.

Leuzea je však i velmi dobrou pícninou a medonosmou rostlinou. Nadzemní část se může zkrmovat v zeleném stavu, přidávat do siláží i sušit. Novější výzkumy u nás prokazují zvýšení mléčné užitkovosti u krav, zvýšení tučnosti mléka a především snížení zánětů vemene (mastitid) až o 42%. U malochovatelů se doporučuje přidávat listy do zeleného krmení u králíků.

 

Leuzea - pěstování v podmínkách České republiky, ČR

Leuzea není pěstitelsky náročná rostlina a v našich klimatických podmínkách nejen velmi dobře roste, ale také přezimuje. Má však poměrně značné nároky na půdu, která by měla být na živiny bohatá a propustná. Na podzim je třeba půdu zorat nebo zrýt do hloubky 25-30 cm, na jaře prokypřit a urovnat. Při podzimní přípravě se do půdy zapravují především organická hnojivá (chlévský hnůj, kompost).

Semena klíčí při teplotě 5-6 °C, optimum je 12-20 °C, kdy rostliny vzcházejí za 4-6 dnů. Semena se zpravidla vysévají přímo na stanoviště, a to do sponu 30 x 60 cm nebo do řádků vzdálených od sebe 70 cm do hloubky 2-3 cm. Rozmnožovat ji však lze i vegetativně pomocí oddělků. Rostliny kvetou v červnu a červenci, semena dozrávají v průběhu září. Sklizené úbory je třeba důkladně usušit a následně semena vyluštit. Je však třeba vědět, že v prvním roce se vytváří pouze přízemní růžice listů, druhým začíná rostlina kvést a v třetím roce je možno začít se sklizní kořenů. Při dobrém ošetřování lze porost využívat šest i více let.

Po vyorání je třeba kořeny důkladně omýt a očistit, příliš dlouhé máčení má však za následek ztrátu účinných látek. Následuje čištění a třídění, rozřezání na menší kousky (do 12 cm) a sušení při teplotě do 50 °C na obsah vody maximálně 13%.

 


Související pojmy: 

recenze ► saflor ► parcha ► maralí kořen ► diskuze ► semena ► prodej ► maral (leuzea carthamoides, rhaponticum carthamoides) ► sazenice ► kapky ► zkušenosti ► účinnost ► reference ► králíci ► krávy ► zánět vemene ► kravské mléko

Nemoci, byliny - hledat

  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

ruka   nežádoucí   kontraindikace   bylinná směs   bylinka   mrtvice   chladné   fytoterapie   obsažené   keř   stonek   teplé   dásně   Paracelsus   zpracování   nálev   kontraindikace   komplikace   stonek   slinivka   obsahuje   recept   list   užití   hemoroid   jaterní   zácpa   tlak   žaludek   bolest   zelina   vlas   slezina   kapsaicin   rostlina   vitamín   návod   babské rady   vliv   astma   antibiotik   olej   šlacha   minut   štítná   hemeroid   kloub   chřipka   viry   květ   zrak   kolika   písek   pupen   zelenina   pěstování   chřipka   účinky   ateroskleróza   Zentrich   účinek   strom   Galenos   alergie   neht   Janča   ledvin   akné   ovoce   kvasinky   kameny   revma   horké   kojenec   zalijeme   epilepsie   Materia medica   děti   nachlazení   noha   Zentrich   postup   zánět   slezina   koupel   kůže   Mattioli   játra   prášek   nemoc   brnění   opar   průjem   výroba   čaj   pálení   Avicena   plísně   sběr   migrén   sval   hlavy   Váňa   játra   kůra   kořen   Moučka   kornatění   plíseň   využití   studené   roztroušená   řídnutí kostí   artróza   krk   arteriskleróza   sliznice   použití   inhalace   bylina   odvar   menstruační   fermentace   Treben   střev   premenstruační   nať   angína   víno   dna   pijeme   končetina   katar   trávicí   sušení   Podhorná   srdce   metabolismus   zdraví   osteoporóza   vřed   nohy   zlomenin   zápal   indikace   mensturace   močopudný   žlučník   hlas   krvácení   Janča   mateřské   rýma   stvol   houba   choroba   abytyše Hildegarda   sirup   tinktura   vývar   vitamin   horečka  

Počet stránek ve webu:

3338

(v počtu jsou zveřejněné články a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online