Pelargonie sidonská účinky na zdraví použití využití dávkování co léčí pěstováníPelargonie sidonská (latinsky pelargonium sidoides) je vytrvalá rostlina pocházející z jižní Afriky, kde se odedávna používá v tradiční medicíně. Afričtí domorodci používají kořeny této rostliny zejména k léčbě plicních onemocnění. Moderní studie potvrdily antibakteriální a imunostimulační účinky této rostliny a v současné době se standardizovaný extrakt EPs 7630 používá v západní medicíně k léčbě nachlazení.


Účinky pelargonie sidonské na zdraví:

Jižní Afrika patří mezi druhově velmi bohaté oblasti. Botanicky patří toto území do květenné oblasti Capensis, která je typická vysokým výskytem endemických rodů (21 %) a druhů (73 %), najdeme zde dokonce 7 endemických čeledí. Domorodci žijící v jižní Africe používají řadu rostlin k léčebnými účelům a nyní tyto rostliny objevuje i západní medicína. Studie na zvířatech i klinické studie často potvrzují empiricky získané znalosti domorodců. Mezi nejvíce prozkoumané druhy patří Hoodia gordonii, sukulent s anorektickým účinkem, a Sceletium tortuosum, které vykazuje antidepresivní účinek. Další jihoafrickou rostlinou používanou v západní medicíně je Pelargonium sidoides, které je předmětem tohoto článku.

 

Botanická charakteristika

Pelargonium sidoides DC. (pelargonie/muškát umckaloabo) je vytrvalá rostlina z čeledi Geraniaceae kakostovité). Rostliny mají dužnaté červené kořeny a okrouhle srdčité listy s dlouhým řapíkem, které jsou hustě pokryty žlaznatými trichomy. Květy jsou pětičetné, zygomorfní, tmavě červené až téměř černé. Podobný druh Pelargonium reniforme Curt., který se od P. sidoides liší barvou květů a tvarem listů, obsahuje podobné látky jako P. sidoides a používá se také k léčebným účelům. Mezi těmito dvěma druhy existuje kontinuální morfologická variabilita. Rostlina pochází z jižní Afriky, kde se také v menším měřítku pěstuje.

 

Droga

Rostlina poskytuje drogu Pelargonii radix (pelargoniový kořen), která je lékopisná dle Českého lékopisu 2009. Drogu tvoří úlomky usušených podzemních orgánů druhu Pelargonium sidoides DC. a/nebo Pelargonium reniforme Curt. Droga musí obsahovat nejméně 2,0 % tříslovin, vyjádřeno jako pyrogallol (C6H6O3; Mr 126,1), počítáno na vysušenou drogu. Kořeny mají tmavou až červenohnědou, na povrchu rozpraskanou kůru, na příčném řezu je pod vrstvou korku patrné žluté či bílé dřevo se zřetelnými dřeňovými paprsky. Droga Pelargonii radix (Pelargonium root) má svou monografii i v dalších evropských lékopisech.

Ve fytoterapii využíváme 3 roky staré kořeny.

 

Obsahové látky

Rostliny obsahují fenolické látky (kys. gallová, methylester kys. gallové, glucogallin), hydrolyzovatelné tanniny (brevifolin, corilagin), flavonoidy (kaempferol, orientin, isoorientin, kvercetin, taxifolin 3-O-β-glukosid, afzelechin, katechin, gallokatechin, luteolin, vitexin, isovitexin), proanthocyanidiny (delphinidin, cyanidin), kumariny (scopoletin, fraxetin, magnoliosid a umckalin = 7-hydroxy-5,6-dimethoxykumarin a jeho deriváty), fytosteroly (β-sitosterol), seskviterpeny (caryophyllen), monoterpeny a fenylpropanoidy (methyleugenol, elemicin). Komplex těchto látek způsobuje vysokou účinnost této silně léčivé rostliny.

Z kořenů Pelargonium sidoides se vyrábí standardizovaný extrakt EPs 7630, který je poté součástí léčivých přípravků.

Extrakt používáme nejč. ve formě tinktury. Tinkturu z pelargonie sidónské mohou užívat i děti. Jak mají děti správně užívat alkoholickou tinkturu aby přijaly co nejméně alkoholu je uvedeno zde.

Jak vyrobit sidonskou tinkturu je uvedeno zde.

 

Historie a tradiční medicína

Kořeny Pelargonium sidoides vykazují řadu léčivých účinků a mezi domorodci Zulu, Xhosa i dalších kmenů patří mezi vysoce ceněná léčiva. Používají se k léčbě plicních onemocnění zahrnujících kašel, bolest na prsou a tuberkulózu, k léčbě gastrointestinálních potíží, jaterních onemocnění, průjmu, menstruačních potíží a vředů. Jméno Umckaloabo etymologicky pochází ze zuluského slova umKhulkane = plicní onemocnění a uHlabo = bolest na prsou.
V roce 1897 přijel do jižní Afriky Angličan Charles Henry Stevens, který si zde chtěl na doporučení svého lékaře léčit tuberkulózu. Na území dnešního státu Lesotho poznal Stevens domorodého léčitele, který mu poté podával 2× denně odvar z kořenů určité rostliny. Po 3 měsících se Stevens považoval za vyléčeného a odjel zpět do Anglie, kde se snažil tuto léčbu propagovat. V roce 1909 vydala Britská lékařská asociace knihu „Secret Remedies – what they cost and what they contain“, ve které popisuje Stevensovu léčbu jako šarlatánství.
V té době nebyla známa ani rostlina, ze které droga pocházela, ani její obsahové látky a jejich farmakologické účinky. V éčbě pacientů s TBC pokračoval poté misionář A. Sechehaye a v roce 1930 zveřejnil své výsledky. Po identifikaci rostliny, ze které droga pocházela, byly prováděny fytochemické analýzy, které zjistily vysoký obsah tanninu a zejména přítomnost unikátní látky – umckalinu neboli 7-hydroxy-5,6- dimethoxykumarinu a dalších kumarinů. Studie na zvířatech i klinické studie pak potvrdily antibakteriální a imunostimulační účinek. Po roce 1991 se extrakt z Pelargonium sidoides začal v Evropě používat k léčbě nachlazení. Na použití Pelargonium sidoides k léčbě těchto onemocnění byla registrována řada patentů.

 

Léčivé účinky

V řadě in vitro i in vivo studií byl prokázán antibakteriální, antimykotický, antivirový a imunostimulační účinek. In vitro byl zjištěn antibakteriální účinek proti Gram-pozitivním (zlatý stafylokok - Staphylococcus aureus, Streptococcus pneumoniae a beta-hemolytický Streptococcus 1451) i Gram-negativním (Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Proteus mirabilis, Pseudomonas aeruginosa, Haemophilus influenzae) bakteriím.

V dalších studiích byl zjištěn účinek proti mykobakteriím (Mycobacterium aurum, Mycobacterium smegmatis, Mycobacterium fortuitum, Mycobacterium abscessus a Mycobacterium phlei). Zjištěn byl také účinek proti Mycobacterium tuberculosis, Aspergillus niger a Fusarium oxysporum. In vitro byl zjištěn také účinek proti herpesvirům HSV-1 a HSV-2.

Ve dvojitě slepé, placebem kontrolované studii na 468 dospělých pacientech s akutní bronchitidou byl po dobu 7 dní podáván extrakt z Pelargonium sidoides EPs 7630. EPs byl oproti placebu signifikantně účinnější a zkrátil dobu onemocnění průměrně o 2 dny.V dvojitě slepé, placebem kontrolované studii na 400 dětských pacientech (6–18 let) s bronchitidou byl podáván EPs v dávce 30, 60 a 90 mg po dobu 7 dní. Při podávání dávky 60 a 90 mg došlo ke zlepšení symptomů a zkrácení doby onemocnění. Nežádoucí účinky byly srovnatelné s placebem.
V dvojitě slepé, placebem kontrolované studii na 103 dospělých pacientech trpících běžným nachlazením byl podáván EPs 1,5 ml 3× denně po dobu 10 dní. EPs signifikantně snižoval tíži symptomů nachlazení a zkracoval dobu onemocnění. Extrakt vykazoval minimum nežádoucích účinků. Příznivý účinek při léčbě brochitidy, nachlazení, tonsilofaryngitidy a sinusitidy byl zjištěn i v řadě dalších studií.

Imunostimulační účinek byl potvrzen i v in vitro studiích. Studována byla intracelulární infekce parazitickým prvokem Leishmania donovani a Leishmania major.

Extrakt z pelargonie sidonské (EPs) způsobuje aktivaci makrofágů a syntézu TNF-α a NO, tím dochází ke snížení množství nitrobuněčných parazitů. Na imunostimulačním účinku EPs se účastní i řada dalších složitých mechanizmů.

 

Nežádoucí vedlejší účinky a toxicita

Pelargonium sidoides patří mezi dobře snášená léčiva, z nežádoucích účinků se objevily výjimečně gastrointestinální (trávicí) potíže, přičemž stejný výskyt byl zaznamenán i ve skupině pacientů užívajících placebo. Souvislost mezi poškozením jater a užíváním extraktu Pelargonium sidoides nebyla prokázána.

Preparáty obsahující extrakt pelargonium sidoides V České republice je na trhu léčivý přípravek Kaloba por. gtt. sol., který obsahuje standardizovaný extrakt EPs 7630. Doporučené dávkování je u dospělých a mladistvých 30 kapek 3× denně, u dětí 6–12 let 20 kapek 3× denně, u dětí 1–5 let 10 kapek 3× denně. Nedoporučuje se podávání těhotným a kojícím ženám a pacientům s poruchou srážlivosti krve či užívajícím antikoa gulancia. Vzhledem k obsahu alkoholu (13 %) je nutná opatrnost u dětí, epileptiků a osob s jaterním onemocněním.

Žádné lékové interakce nebyly dosud hlášeny, vzhledem k obsahu kumarinů se však předpokládá možnost zesílení účinku antikoagulancií (Warfarin ad.). Na trhu je také potravní doplněk Arkokapsle – Muškát Pelargonium sidoides. Vy si ale nic nekupujte a raději si rostlinku sami vypěstujte doma na balkoně nebo na své zahrádce ;)

 

Pěstování a zazimování

Jak pěstovat pelargonii sidonskou je uvedeno zde.

 

Závěr

Vzhledem k antibakteriálním a imunostimulačním účinkům Pelargonium sidoides, které byly potvrzeny v řadě studií, se přípravky se standardizovaným extraktem této rostliny jeví jako vhodný doplněk při léčbě infekčních onemocnění dýchacích cest.

 

Závěr

Vzhledem k antibakteriálním a imunostimulačním účinkům Pelargonium sidoides, které byly potvrzeny v řadě studií, se přípravky se standardizovaným extraktem této rostliny jeví jako vhodný doplněk při léčbě infekčních onemocnění dýchacích cest.

 

Pelargonie sidonská eshop

Rühlemann´s, Auf dem Berg 2, 273 67 Horstedt, Německo - www.ruehlemanns.de
Název rostliny: Heil-Pelargonie, Pelargonium sidoides, PEL 33

 


Další informace o rostlině:

Kde dajít další zajímavé informace o pelargonium sidoides? Na stránce blogu DOKTORKA SE SRDCEM zde.

 


Zdroj informací: Mgr. Zdeňka Navrátilová, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky, www.praktickelekarenstvi.cz a Jakub Krulich
Částečně čerpáno z blogu Doktorka se srdcem zde.