Pelargonie sidonská pelargonium sidoides pěstování rozmnožování řízky řízkování zálivka zalévání stanoviště

Pelargonie (rozlišujeme až 250 druhů) neboli muškát neboli čapí nůsek se u našich předků stal oblíbenou rostlinou zejména pro svojí nenáročnost. Dobře snáší sucho i chladno a při minimální péči může být pěstován po mnoho roků. Nebylo venkovského stavení, na jehož oknech by chyběl muškát. Nebyly to pouze výše zmíněné, ale také původní přírodní druhy a jejich kříženci, které sice neohromí velkými květy, mají však listy různých tvarů a hlavně vůní. Dnes bohužel trochu pozapomenuté druhy tzv. vonných pelargonií by si jistě zasloužily návrat do našich okenních truhlíků a zahrad.

TUTO ŽIVOU ROSTLINU PRODÁVÁME ZA 380 Kč - INFORMACE ZDE.


Účinky rostliny:


Pěstování většiny vonných a listem okrasných pelargonií je shodné s obecně známými podmínkami pro muškát páskatý. Od jara do podzimu nejlépe na slunném stanovišti, mezi zálivkami necháváme zeminu vždy slabě vyschnout (přemokření škodí, způsobí hnilobu kořenů), přihnojujeme. Na zimu umístíme rostliny do bezmrazého prostoru, kde přezimují při velmi omezené zálivce. Měli bychom se inspirovat moudrostí našich babiček, které v pěstování vonných muškáty viděly nenáročnost, užitek, krásu i symbolický význam a vyzkoušet již kdysi vyzkoušené.

 

Pelargonie sidonská roste vzpřímeně, listy má laločné, květy jsou asi 5 cm široké. Kvetou převážně na jaře. Jsou to typické pokojové květiny, nevhodné pro venkovní výsadbu. Vyžaduje kyselou půdu. Růst je pomalý. Kvetení probíhá od května do zámrazu. Květy voní nevýrazně. Vzrostlých rostlin dosáhnete až po několika letech, proto doporučuji přezimovat celé rostliny, nespoléhat se na řízkovance. 

Účinky pelargonium sidoides: Jaké léčebné účinky na zdraví má pelargonie sidonská je uvedeno zde. Z rostliny vyrábíme sidonskou tinkturu.

Světlo: Všechny typy pelargonií potřebují dostatek světla a čerstvého vzduchu a také živinami bohatou zeminu.

Výsadba: Pelargonie umísťujeme v druhé polovině května pod slunné přístřešky.

Půdní podmínky: Optimální půdní reakce je pH 5,5 až 6,5.

Teplota: spíše teplo, ale není náročná.

Vzdušná vlhkost: nesnáší déšť, umístění vhodné uvnitř místnosti nebo pod stříškou venku, kam na ni dopadá slunce.

Zálivka: V létě potřebují pravidelnou a vydanou zálivku,pak nechat proschnout,tím podpořit nasazení poupat a opět zálivka,miska pod kytkou je nutná

Hnojení: Dobře zakořeněné rostliny se přihnojují jednou týdně,nejlépe tekutými biologickými hnojivy s uvedenou dávkou. 

Čistění: Pravidelně zbavujeme rostlinu nahnilých a sežloutlých listů (prevence zaplesnivění).

Přesazování: Rostliny během svého života potřebují několikrát přesadit,vždy do květináče jen o něco málo většího, než byl předcházející.

Seřezávání: během vegetace odebíráme řízky, jinak není řez nutný, protože až během několika let lze vypěstovat mohutné rostliny s dřevnatým kmínkem.

Sběr semen: je možné ho provádět po odkvětu semena. Poznáte je podle zobců (jehel), které zůstanou v různém počtu na stvolu po odkvětu jednoho květu, tvořeného mnoha kvítky. Pokud necháte zobce dozrát (plodní stopka se stočí do spirály a je pokryta lesklými stříbřitými chloupky, zakončenými jakýmsi padáčkem , uzpůsobeným pro přepravu vzduchem obdobně jako semena pampelišky), můžete je vysévat. Musím Vás ale varovat. Oproti petuniím, které zachovávají přijatelné vlastnost i v další generaci se u pelargonií většinou dočkáte pouze zklamání, a to v době, kdy je na nápravu pozdě. Rostliny nové generace jsou většinou vzhledem k tomu, že nebyly důsledně separovány viditelně horší, zvláště co se týče květů. Proto doporučuji všem, kteří si už dají tu čtyřměsíční práci s pěstováním rostlin z vlastního výsevu, aby si koupili osivo v prodejně se semeny. Tato investice se vyplatí. Zvláště, pokud máte možnost v cizine sehnat semena s označením Top Line, která jsou zárukou rychlého růstu a mimořádně statných rostlin.

Rozmnožování řízkováním: Množení řízkováním vrcholových řízků se dvěmi až třemi páry listů. Řízkovat je můžeme téměř celý rok, nejlépe ale v únoru nebo srpnu. Řízky můžeme řezat nebo lámat. Lámání je výhodnější, protože se tak zamezí případnému přenosu infekce přes řezný nástroj. Spodní lístky odstraníme, aby se snížil výpar. Pícháme je do malých květináčků, když jsme ošetřili lom růstovým stimulátorem a přikryjeme průhledným víčkem, nebo je pícháme do množárenských truhlíčků, opatřených průhledným krytem pro zachování vysoké vzdušné vlhkosti. Při teplotě kolem 20° C se vytvoří na spodku řízku tzv. "kalus" z nově tvořícího se pletiva a brzy se tam objeví i nové kořeny. To trvá obvykle 2 týdny. Po dvou týdnech můžete kryt odstranit, neboť by už mělo začít fungování zásobování rostliny vodou novými kořeny.
Za čtyři týdny po nařízkování by už kořeny měly prorůstat odtokovými otvory květníčků. Při vysazování do květníků dávejte pozor, abyste rostlinu nevysadili hlouběji, než rostla doposud.Po nahrnkování do květníků rostliny umístěte na co nejsvětlejší místo do poměrně chladného prostředí, aby se otužily. Ideální je studený skleník. Do poloviny března můžeme ještě rostliny zaštípnout, později by to už bylo na úkor včasného kvetení. V tuto dobu pozor na mšice, které přenášejí nebezpečnou bakteriózu - vadnutí pelargonií. Ihned je likvidujeme Pirimorem nebo Mospilanem.
Pozor na vysoké teploty - řízky zčernají a shnijí. Názory na množství vody v této fázi se velmi různí. Někteří pěstitelé doporučují postavit květináčky do vody, až zcela natáhnou vodu a ponechat je dále nezalité až do zakořenění. Já osobně mám vyzkoušeno, že když není zemina přelitá a rostliny pravidelně rosím, účinnost metody je vysoká. Samozřejmně záleží i na odrůdě se kterou pracujeme, u některých, zvláště převislých pelargonií je obtížné namnožení tímto způsobem, u jiných, drobnokvětých se pohybuji okolo 90% úspěšnosti. Ale pozor na přílišné teplo. V tom případě Vám zčernají zcela všechny řízky. Jak ale poznáte, že rostlina zakořenila? Podle kořínků, objevujících se v otvorech květníku, nebo zatažením za rostlinku. Jakmile prokoření, přesadíme je do většího květináčku, naplněného dobrou zeminou. Osvědčuje se mi zahradnický substrát, smíchaný na polovinu se zeminou ze záhonu. Poté mladé rostliny zaštípneme, aby se rozkošatěly.

Množení semeny: množení výsevem je dost zdlouhavá záležitost. Do výsevní misky, naplněné propařenou a najemno prosátou zeminou vysejte semena, která jste zbavili jejich obalu se stříbřitými chloupky a postavte na parapet, pokud nemáte množárnu s přisvícením. Po 2-3 týdnech semena vyklíčí a vzhledem k jejich velikosti budou semenáčky dosti statné. První přepichování provedeme v době, když sazenička ve výsevní misce vytvoří první pár pravých lístků. Přepíchneme ji do květináčku o průměu 4 cm, a necháme růst, aby řádně prokořenila.V tomto květináčku zůstane do prokořenění , pak ji umístíme do květníku o průměru 9 cm. Tato tzv. polohotová rostlina bude v dubnu a květnu ukazovat poupata a je možno ji přesadit do truhlíku a umístit na stanoviště. Pokud bychom s výsevem začli už v prosinci, nebo lednu, byla by rostlina v dubnu v 11 cm květníku. Všechno souvisí s prokořeněním rostliny. A nezapomeňte - její kořenový bal musí viditelně obsahovat bílé konce kořenů. Dalším problémem při pěstování mimo skleník je nedostatek světla, který způsobuje u rostlin vytáhlý vzrůst. Ten ani tak nevadí u převislých pelargonií. U vzpřímených ano. Vytáhlá rostlina už nikdy nevytvoří kompaktní keřík, obalený květy. Zde si můžeme pomoci představěním desky s Alobalem (směrem do místnosti), která odráží světlo od od okna na rostlinu, či přisvícením úspornou zářivkou 18W.

Zazimování, přezimování: jak správně zazimovat a přezimovat pelargonie je uvedeno zde.

Jak pěstovat pelargonii sidonskou pelargonium sidoides postup návod substrát hlína rozmnožování množení zálivka zalévání

Zdroj textu zde.