trnka obecna ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuzitiTrnka obecná, slivoň trnka (latinsky prunus spinosa) patří do čeledi růžovité, je vysoká 100—400 cm, kvete v březnu až dubnu. Je to silně větvený keř, větve černé se silnými trny. Květy bílé, jednotlivé nebo v chomáčích, na krátkých, lysých stopkách, objevují se dřív, než vyraší listy. Korunní lístky dlouhé 5—8 mm. Listy oválné, pilovitě zubaté. Peckovice modročerná, mírně ojíněná, průměr 10-15 mm, jedlá, až když přejde mrazem.


Účinky rostliny:



Účinky rostliny:

  • jemné projímadlo
  • čistí krev na jaře - detoxikace, detoxikační účinek
  • posílení imunity, obranyschopnosti
  • obezita, nadváha - podpora při hubnutí, redukci hmotnosti
  • rekonvalescence po nachlazení
  • podrážděný žaludek
  • podrážděný trávicí trakt po zvracení nebo průjmu
  • závislost na projímadlech
  • záněty v dutiny ústní

Historie:

Hildegarda z Bingenu pojednává o trnce v kapitole o stromech svého díla Physica: "A plody, totiž trnky, slaď medem a jez je poté způsobuje, potom dna vyhýbati se ti bude. Kdo však jest na žaludek slabý, nechť trnky peče (...) a nebo ve vodě je vaří a často jí, to odvádí neřádstvo a hlen od žaludku. A když i pecky sní, ty mu neuškodí."

Trnky se jako léčivé objevují teprve ve středověkých bylinářích. Vedle Hildegardy z Bingenu se tímto keřem zabýval i Konrád z Megenbergu. Od něj je znám prostředek proti průjmu. Květy se používaly na srdce, proti pocitu těžkosti v žaludku, šťáva z plodů při zánětech dásní.

 

Výskyt a rozšíření:

Výskyt: meze, křoví, okraje lesa a cest, miluje jílovitou půdu.

Trnka patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Roste v celé jižní a střední Evropě, v severní Africe a v Přední Asii. Až 3 metry vysoký keř má početné trnité postranní větve. Tmavě modré plody (peckovice) jsou poživatelné teprve po podzimních nočních mrazících.

 

Záměna:

Hloh (cmtaegus sp.). Květy se objevují později, až po vyrašení listů. Dřevo světlejší a hnědé. Listy hluboce laločnaté. Plody menší a červené, průměr maximálně 1 cm. Léčivá rostlina používaná na srdce.

 

Využítí u jitrnic a výroba inkoustu:

Nejnápadnější na tomto keři jsou ostré, tvrdé, černé trny. Tuhýk obecný si na ně napichuje hmyz do zásoby. Naši předkové tyto trny v zimě ořezávali, sušili na kamnech a používali k uzavírání konců uzenek a jitrnic. Z temně černé barvy obsažené v trnech vyráběli černý inkoust

 

Co sbíráme z trnky kromě plodu?

V léčitelství se používá plod a květ trnky.

  • Květy obsahují amygdalin, kumarin a flavonoglykosidy, které působí močopudně a projímavě.
  • V plodech jsou třísloviny, amygdalin, kyseliny a vitamin C, které m ají stahující (adstringentní) účinek.

 

Účinky trnky na zdraví:

Květy obsahují flavony, kumariny a stopy amygdalinu. Čaj z čerstvých květů čistí krev vyčerpanou po zimě a usnadňuje přizpůsobení jarnímu počasí. Stačí je vhodit do konvice s vodou horkou 60 °C. Už po třech minutách je čaj hotový. Probouzí nové síly a podporuje imunitní systém. Pomáhá organismu zbavit se škodlivých zbytků látkové výměny a podporuje hubnutí.

Sebastian Kneipp považoval trnkové květy za nejšetrnější projímadlo, jaké existuje. Působí jemně a vytrvale, hlavně když už existuje určitý návyk na projímadla. Plody obsahují velké množství tříslovin, kyselin ovocných, minerálních látek a vitaminu C. Posilují vyčerpaný organismus při rekonvalescenci a v době nachlazení.

Sušené plody, trnková šťáva nebo želé uklidňují podrážděný žaludečné střevní trakt, i po zvracení nebo průjmu.

 

Dávkování, nežádoucí vedlejší účinky a kontraindikace:

Pro vyplachování úst odvarem z plodů (záněty úst) činí denní dávka 2 až 4 gramy. Na přípravu čaje z květů při trávicích potížích by denní dávka neměla překročit 4 vrchovaté čajové lžičky. Kontraindikace ani vedlejší účinky nejsou známy.

 

Příbuzná švestky

Prunus znamená bobulovitá peckovice. Příbuznými trnky jsou švestky, mirabelky nebo slívy. Snad proto se trnce někdy přezdívá trpká slíva. Spinosa znamená trnitá. Dalšími lidovými označeními trnky jsou loh nebo lop, trn, trní.