Jeřáb jeřabina účiny na zdraví co léčí použití využití užívání dávkováníJeřáb ptačí, jeřabina (latinsky sorbus aucuparia, lidový název jarabina, řeřáb) je až 15 metrů vysoký strom. Sbíráme z něj květy, listy i plody (jeřabiny). Ty obsahují obzvlášť velké množství vitaminu C, dále pak třísloviny, hořčiny, kyselinu parasorbovou a silice. Před upotřebením jeřabin je nutné je usušit nebo tepelně upravit. Tím zlikvidujeme kyselinu parasobrobou, která vyvolává nevolnost a zvracení.

___

___


Účinky rostliny:



Účinky rostliny:

  • posílení obranyschopnosti, imunity
  • trávicí potíže a nemoci - nechutenství, celiakie, žaludeční nevolnost
  • podpora tvorby žaludečních šťáv
  • chrapot, ztráta hlasu 
  • posílení imunity
  • jeřabiny obsahují lykopen - ničí volné kyslíkové radikály (a tím zpomaluje stárnutí organismu)
  • nemoci ledvin a močových cest (močového měchýře)
  • tinktura - vhodná na ženské hormonální potíže
  • čaj z jeřabin - revma, hemoroidy, zácpa, lymfatické otoky, zlepšuje proudění lymfy
  • čaj z květů jeřábu - zápal plic, zánět průdušek (bronchitida, bronchitis), kašel
  • čaj z listů - ztráta hlasu, chrapot, nevonost, průjem
  • povařené ve vodě (odvar) - rekonvalescence po nemocích

Vitamin C z jeřábu posiluje obranné síly a imunitní systém organismu. Třísloviny a hořčiny, jakož i éterický olej povzbuzují chuť - toho se využívá např. při rekonvalescenci po nemocíc.

Z čerstvých jeřabin lze vyrobit pomazánku, popřípadě povidla. Jeřabinová povidla lze jíst samotná i s chlebem. 

Pravidelná konzumace jeřabin posiluje obranyschopnost organismu a povzbuzuje produkci žaludeční šťávy.
Z usušených jeřabin můžete připravit čaj, který pomáhá při nechutenství a žaludečních neurózách. Nálev z listů pomáhá při chrapotu a posiluje hlas.

 

Jeřabiny - jsou jedovatné nebo ne?

Jeřabiny před konzumací tepelně upravte nebo usušte. Zničíte tak kyselinu parasorbinovou, která může způsobit nevolnost a zvracení.

 

Jeřáb jedlý a jeřáb ptačí - rozdíl

Oproti jeřábu jedlému má jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) po celém obvodu pilovité listy a chuť plodů je silně trpká. Jeřáb jedlý má půlku každého lístku hladkou a na zbytku lístku ve směrem k jeho špičce najdeme pilovité zoubky. Plody jeřábu jedlého chutnají jemně nakysle.

 

TIP: Jak zmírnit hořkost jeřabin
Pokud se jeřabiny dají na 8 hodin do zředěného octa, tak se zmírní jejich hořkost.

 

Zpracování různých částí jeřábu

  • Čaj z jeřabiny, jeřábu1 lžičku sušených jeřabin rozdrťte v hmoždíři. Plody přelijte 1 šálkem vody. Asi 10 minut nechejte luhovat a poté sceďte. Podle potřeby pijte 1-2 šálky denně. 
  • Nálev z jeřabiny, jeřábu30 g listů vložte do 1 l vroucí vody a nechejte luhovat 10 minut. Denně vypijte 3 šálky. 
  • Pomazánka, marmeláda z jeřabiny, jeřábu800 g jeřabin očešte z lat a nechejte přes noc v mrazničce nebo mrazáku promrznout. Uvařte jeřabiny s 1/2 I vody doměkka, aby bobule praskly a poté vše protlačte sítem. Kaši zachytávejte do hrnce a za míchání přiveďte k varu se 750 g želírovacího cukru. Dochuťte šťávou ze 2 pomerančů a plňte do sterilních zavařeninových sklenic. Marmeláda vydrží až jeden rok. Pokud chcete jíst pomazánku samotnou, použijte normální cukr.
  • Dále si můžete vyrobit: likér, protlak nebo čaj z květů jeřábu.

 

Zajímavosti, pověry, dějiny a mytologie

Je to nenáročná rostlina, neboť obstojí i ve vysokohorských podmínkách, kde je půda chudá na živiny. Neobejde se však bez slunce. Kvete v květnu, od srpna do října plodí jeřabiny. Dříve jeřabiny sloužitly jako návnada při lovu ptáků, na což ostatně poukazuje latinský název aucuparia, který je odvzen od aves capare "chytat ptáky". Jeřabinami se živí 63 druhů ptáků.

Rozšířená pověra o jedovatosti jeřabin se nezakládá tak zcela na pravdě. Rozžvýkáte-li několik bobulí denně, napomůžete pravidelnému vyprazdňování stolice. Plané druhy mívají hořké plody, avšak roku 1810 se za napoleonských válek na Moravě objevil nový druh - Sorbus aucuparia var. moravica (jeřáb moravský), jehož nasládlé plody obsahují podstatně méně hořčin a kterému se dobře daří i ve vyšších polohách. Císařovna Marie Terezie, jež podporovala pěstování ovocných stromů, doporučovala vysazovat v chladějších krajích zejména právě jeřáby.

Jeřáb se Keltů těšil obovské úctě. Považovali ho za dárce plodnosti a ochránce před zlými silami. Jelikož věřili, že má moc odvrátit zlá kouzla a neštěstí, vysazovali jeřáb na místech, kde se konaly soudy a vyhašovaly věštby.

Staří Germáni jeřáb zasvětili bohovi hromu Donarovi (Tórovi). I jim tento strom poskytoval ochranu před zlými mocnostmi a přinášel štěstí.

Dle prozaické Eddy zachránil Tóra před utonutím v dravé řece jeřáb, jehož se zachytil. Proto se jeřáb norsky řekne thorsjbjögr, "Tórova záchrana". A koza, Thórovo oblíbené zvíře, spásá s obrovským gustem listí jeřábů.

Někde sedláci dodnes připevňují  větévky jeřábu nad dveře chlévů, aby ochránili dobytek před nemocemi a zlými silami. Za svou nadpřirozenou sílu prý jeřáb vděčí do jisté míry i jeřabinám, neboť červená barva je obzvlášť účinná při potírání zla. Proto si lidé ze dvou klacků jeřábu spojeých červenou nití zhotovoali křížky, které nosili pořád u sebe.

Z jeřábu se vyráběy máselnice, aby čarodějnice nemohly mařit stloukání másla a lodní stožáry, aby lod chránily před zlými kouzly.

irsko rostlina jerab hrbitovAvšak jiný kraj, jiný mrav: někde jeřáb platil za symbol posměchu a pohrdání. Dívce, která se podle míněný druhých nechovala jak se patří cudně, zasadili před dveře jeřáb. Irové vysazovali jeřáby na hřbitovech, protože věřili, že mrtvým zabrání vstát z hrobu.

21 druhů jeřábů vyskytujících se v ČR

  • jeřáb břek (Sorbus torminalis)
  • jeřáb barrandienský (Sorbus barrandienica) (E)
  • jeřáb český (Sorbus bohemica) (E)
  • jeřáb dunajský (Sorbus danubialis)
  • jeřáb džbánský (Sorbus gemella) (E)
  • jeřáb hardeggský (Sorbus hardeggensis)
  • jeřáb karpatský (Sorbus carpatica)
  • jeřáb krasový (Sorbus eximia) (E)
  • jeřáb labský (Sorbus albensis) (E)
  • jeřáb manětínský (Sorbus rhodanthera) (E)
  • jeřáb milský (Sorbus milensis) (E)
  • jeřáb muk (Sorbus aria)
  • jeřáb olšolistý (Sorbus alnifrons) (E)
  • jeřáb oskeruše (Sorbus domestica)
  • jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)
  • jeřáb prostřední (Sorbus intermedia)
  • jeřáb rakouský (Sorbus austriaca)
  • jeřáb řecký (Sorbus graeca)
  • jeřáb soutěskový (Sorbus portae-bohemicae) (E)
  • jeřáb sudetský (Sorbus sudetica) (E)

Druhy označené (E) jsou českými endemity, které vznikly křížením nebo apomixií, rostou však jen na několika málo lokalitách (často i na jediné) v počtu pouhých několika desítek exemplářů.

 

Jak se jinak říká jeřabině, jeřábu - synonymní názvy: 

Jeřáb obecný ☼ Jeřabina ☼ Divá vřeskyně ☼ Jaráb ☼ Jeřábek ☼ Jeřabina ☼ Jeřábník ☼ Korálky ☼ Muk ☼ Oskeruše planá ☼ Ptačí potrava ☼ Reráb ☼ Řežáb ☼ Skoruše ☼ Sorbit ☼ Žeráb