Drmek obecný účinky zdraví co léčí použití užívání využitíDrmek obecný, latinsky Vitex agnus-castus - Konrád z Megenbergu ve své Knize přírody poznamenává o drmku: "Jméno (= německé Keuschlamm ) proto má, že činí člověka cudným jak beránek, neb plevel necudných chtíčů z kořenů vytrhává tím, že šťávy necudné horkostí svou stravuje. (...) To stvrzuje Galén, jenž o obyvatelích města Athény v Řecku píše, že dámy ctihodné v svých domech listy z toho stromu rozsévají, aby ony a jich manželé o to ctnostněji žili."


Účinky rostliny:



Účinky rostliny:

  • anafrodiziační účinek - nadměrná chuť na sex (satyriáza - nadměrná sexuální touha a potřeba u muže, nymfomanie - nadměrná sexuální apetit u žen)
  • menstruační potíže
  • nemoci dělohy (endometrióza ad.)
  • podpora tvorby mateřského mléka
  • nemoci sleziny
  • vodnatelnost
  • bolesti hlavy
  • obklady při kousnutí zvířetem

Historie

I když drmek dnes již není tolik znám, má tento keř připomínající vrbu dlouhou kulturní historii. Důležitou roli hrál již v řecké mytologii: Diova manželka Héra, strážkyně manželství, se prý narodila pod drmkovým keřem. U Dioskurida se lze dočíst, že ženy v antické Heladě užívaly drmek na svých každoročních slavnostech na počest bohyně plodnosti Deméter, aby během slavností odolaly všem pokušením a pohlavním žádostem. Jakožto rostlina tlumící sexuální choutky byl drmek vždy úzce spjat s klášterním životem. Řeholníci užívali jeho plody, peckovičky, místo pepře a hlavně jako anafrodiziakum pomáhající plnit slib cudnosti, pro což byla tato rostlina známa i jako mnišský pepř. Navzdory této nikterak nevýznamné roli hledáme drmek v dřívějších bylinářských dílech klášterního léčitelství marně. Teprve Circa instans, velká nauka o lécích z pera Salernské lékařské školy, jej zahrnula do svého pokladu léčivých rostlin. Kromě anafrodiziačního účinku jsou zde uvedeny menstruační potíže, onemocnění dělohy, podpora tvorby mateřského mléka, nemoci sleziny a vodnatelnost. Jako obklad měly listy drmku, který byl klasifikován jako hřejivý a vysušující, pomáhat proti bolesti hlavy, »nesmyslnosti« a jedovatým kousnutím zvířat. Poté, co na dlouhou dobu upadl v zapomnění, upoutává drmek od nedávné doby znovu větší pozornost. V popředí zájmu je především jeho použití při ženských problémech, které bylo známo již klášternímu léčitelství a nyní je výzkumem potvrzováno.

 

Původ a pěstování

Drmek, 3 až 5 metrů vysoký rozvětvený keř, patří do čeledi sporýšovitých (Verbenaceae). Listy jsou dlanitě složené z dlouhých, úzkých pěti až sedmi lístků, bledě modré květy jsou uspořádané v protažených klasnalých květenstvích. Areál rozšíření sahá od Středomoří po Indii.

 

Používané části a co obsahuje drmek

V léčitelství se používá plod drmku. Vedle mastného oleje, flavonoidů a hořčin obsahuje iridoidy a diterpeny, které zřejmě ovlivňují hladinu prolaktinu.

 

Účinky na zdraví, využití

Plod drmku je prostředek velmi používaný v ženském lékařství. Vědecky uznávané je použití preparátů z extraktů drmkového plodu při menstruačních potížích, např. při prodloužené nebo zesílené menstruaci, při vynechávání menstruace nebo předmenstruačním syndromu. Plod drm ku může pomoci i při klimakterických potížích. Tlumení sexuálního libida.

 

Aplikační forma a dávkování

Plod drmku se používá především ve formě hotových lihovodných extraktů (tinktura). Denní dávka činí 30 až 40 miligramů. Pro zaručení správného dávkování se doporučuje používání standardizovaných preparátů.

 

Kontraindikace, kdy se drmek nesmí užívat?

Neužívat v těhotenství. Drmek je mlékotvorná bylinka, tedy podporuje kojení. Přesto by mělo být jeho užití v době kojení přiměřené.


Nežádoucí vedlejší účinky:

O jediněle se může vyskytnout svědivá kožní vyrážka.

 


Související pojmy:

mnišský pepř ► zkušenosti ► wikipedie ► čaj ► tinktura ► plod ► list ► sazenice ► pěstování ► kapky ► prostata ► muži ► endometrióza ► drnek