Medvědice léčivá - účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití

Medvědice léčivá, latinsky arctostaphylos uva-ursi léčí záněty močového ústrojí, dezinfikuje ledviny, detoxikuje. Medvědice je stále zelený, poléhavý, bohatě větvený keřík podobný brusince. Listy jsou tuhé, oválné, kožovité, dlouhé 1-3 cm. Květy jsou bílé až růžové, uspořádané v koncových hroznech.

Medvědice kvete od května do srpna. Plodem je červená bobule o průměru 6-8 mm. Plody dozrávají koncem léta a na podzim. 

Používané části:

Pro bylinářské účely se sbírá list. Plody se sbírají pouze jako poživatina. 

Léčivé vlastnosti:

Medvědice se užívá pro své silné antiseptické a protizánětlivé působení. Užívá se při zánětech močových cest, akutním zánětu močového měchýře, infekci močového ústrojí. Léčivý účinek se též projeví v trávicím ústrojí a ledvinách. Medvědice též zbavuje organismus kyseliny močové a jiných odpadních látek. Léčivé účinky medvědice se plně rozvinou pouze v alkalickém prostředí, tedy v případě, že pacient nemá kyselou moč. 

Způsob použití - studený macerát, tinktura:

Rostlina (rozdrcený list) obsahuje arbutin, proto ji nevaříme, ale macerujeme ve vodě přes noc. Macerát děláme ze 2 kávových lžiček na 300 ml vody. Užívá se 3-5x denně.

Z listí je možné dělat i tinkturu, která se dávkuje 3x denně 1 kávová lžička. 

Kontraindikace:

Medvědice je při delším užívání mírně toxická. Ve vysokých dávkách může způsobit nevolnost. Děti a těhotné a kojící ženy by raději neměly tuto drogu užívat. Uvádí se,že v průběhu léčby může dojít kzácpě. Vtom případě je dobréji kombinovat s mírně projímavými bylinami. 

Použití v kuchyni:

V kuchyni se užívají zásadně plody. Chutnají však trpce a kysele. Nemají žádný léčivý efekt a jde spíše o zpestření trampské kuchyně. Lze z nich dělat marmeládu, použít místo citronu k dechucení jídel, případně se z nich dá dělat šťáva: bobule se rozmačkají, svaří s vodou a přidá se cukr dle chuti. Na tomto místě je třeba dodat, že medvědice je zcela chráněná jak u nás, tak na Slovensku. Ovšem v severní Evropě či Asii je hojná a volně kmání. 

Rozšíření a výskyt:

Medvědice se vyskytuje hlavně na severu Evropy a v horách v severní Asii i Severní Americe. Má ráda vřesoviště, kamenité stráně, mokřady. U násje poměrně vzácná, vyskytuje se pouze v pcdhorských oblastech na severu cech a Moravy. 

Sběr:

Stále zelené listí se sbírá po celý rok, kolem poledne. 

Možnost záměny:

Medvědice je podobná u nás hojnější brusince, klikvě žoravině, která roste převážně na rašeliništích. Medvědice se od brusinky liší tím, že má
spodní stranu listů jasněji žilkovanou a postrádají tečkování.

Pěstování:

Malé keříčky medvědice lze tu a tam zakoupit v dobrých zahradnictvích. Lze ji pěstovat na skalce, na slunném, před větrem chráněném stanovišti. Je dobré ji pěstovat v lehčí hlíně přinesené z jehličnatých lesů. Vyžaduje hurnusovitou, nevápennou půdu. Jakmile se jednou rozroste, je nenáročná na zálivku i péči. 

Látky obsažené v medvědici:

Glykosidy, třísloviny, silice, organické kyseliny, flavonoidy, minerální látky.

Zajímavosti:

Severoameričtí indiáni hojně užívali medvědici jak k léčení, takjako příměs do dýmkových směsí.