Kasie úzkolistá (latinsky Cassia angustifolia) a kasie sennová (Cassia senna) - Lipská nauka o bylinách uvádí mnoho užití senny: "Senna hřeje a vysušuje (....). Jemná jest a vyprazdňuje. Listy dávají se do léků, stopky a květy vyhazují. Má sílu uvolňující, stahuje a čistí, především melancholiky a choleriky, potom i další šťávy. Senna jesti trochu projímavá, když se podává jako samotný čaj.«
Účinky rostliny:
Účinky rostliny:
- redukce hmotnosti, hubnutí, odtučňovací kúry
- trávicí potíže a zácpa
- pročištění střev před diagnostickými a operačními zákroky
- plíce - nemoci plic
- játra - nemoci jater
- nemoci očí
- v minulosti lepra
Historie
Ve spisech antických lékařů není kasie, obvykle zvaná senna, zmiňována. Teprve jejich arabští kolegové v 9. a 10. století píší o jejích účincích - například Isaak Judaeus, židovský lékař z Egypta, jehož spisy měly ve středověku vysokou prestiž i v Evropě. Arabové používali lusky při očních chorobách a lepře. Přes mnichy, například Constantina Afričana, se senna dostala i do klášterního léčitelství. Na arabský původ ukazuje i název — »Senna« nebo »Sennes« je odvozeno z arabského »sana«. Známá Salernská lékařská škola ve své velké nauce o léčivech Circa instans již přesně uvádí oblasti použití, které lze později nalézt v Lipské nauce o léčivkách nebo u Adama Lonitzera. Terapeutické použití senny, kterou klášterní léčitelství klasifikuje jako hřejivé a vysušující, tedy zůstalo po staletí nezměněné - lékaři a mniši si neustále cenili jejích čisticích účinků.
V 16. století se kasiové (sennové nebo sennesové) listy používaly i při plicních a jaterních onemocněních a při strupech. V téže době se začínalos pěstováním této rostliny v Itálii. Pokusy však nepřinesly kýženou kvalitu, takže nadále zůstávala závislost na obchodu s Arábií. I v 19. století bylo stále ještě v popředí použití kasie čištění organismu, purgans.
Původ a pěstování
Pod pojmem senna, sennové či sennesové listy se jedná o dvě různé výchozí rostliny — o kasii sennovou čili alexandrijskou (Cassia senna) a kasii úzkolistou (Cassia angustifolia).
Obě jsou nízké keře z čeledi sapanovitých (Caesalpintaceae) . Domovem kasie úzkolisté je Arabský poloostrov a Somálsko, pěstuje se v jižní Indii. Kasie senuová se vyskytuje především ve východní Africe, pěstuje se v Súdánu a v horním Egyptě.
Oblasti použití:
Vědecky uznávané je použití kasiových listů a plodů při zácpě a pročištění střev při diagnostických a operačních zákrocích.
Aplikační forma a dávkování
Ke zmírnění trávicích potíží se dá připravit čaj z listů kasií (nejlépe jako vodní výluh zastudena - macerát). Denní dávka činí 2 až 4 gramy. Listy jsou vhodné k přípravě čaje (nálevu) i ve formě suchého prášku nebo extraktu. Kasie se používá do odtučňovacích a čisticích čajových směsí.
Pro jejich mírnější působení by se měla dávat přednost plodům před listy. Plody jsou v obchodě nabízeny ve formě tekutého extraktu a tablet.
Kontraindikace, kdy se nesmí používat
Neužívat v těhotenství, při neprůchodnosti střev (ideus) a akutních zánětlivých střevních onemocněních (ulcerozní kolitida, Crohnova nemoc ad.). List a plod kasie se nesmí užívat déle než 1 až 2 týdny. Při trvalém užívání může vlastní činnost střev ochabovat (způsobit zácpu).
Nežádoucí vedlejší účinky:
Může docházet k alergickým reakcím, křečím žaludku a střev a kolikovitým bolestem žaludku. Příliš vysoké dávky mohou způsobovat průjem.