rebarbora reven ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuzitiReveň rebarbora (latinsky rheum rhabarbarum) neboli jednoduše jen rebarbora je naprosto nenáročná plodina, kterou můžeme zasadit na kterýkoli nepříliš úrodný kousek zahrady, kde by jinak nic moc nerostlo, třeba do polostinného kouta nebo pod ovocné stromy. Nevyžaduje žádné zvláštní podmínky k pěstování, žádnou péči, netrpí škůdci ani chorobami a můžeme ji využít v kuchyni, v léčení i v biozahradě. Pro malé zahrádky se asi moc nehodí, ale pokud máte dostatek místa, rozhodně doporučuji, už proto, že rebarbora se dá přirychlit a sklízet od dubna, takže je vlastně prvním jarním čerstvým "ovocem" ze zahrádky. Ve skutečnosti je to ale zelenina.


Účinky rostliny:

Vím tedy sice, že botanicky rebarbora patří mezi řapíkovou zeleninu, ale stejně jako meloun ji vnímám díky sladké a osvěžující chuti spíš jako ovoce. 

Rebarbora se obvykle zpracovává na koláče, můžeme ji použít na jakýkoli oblíbený recept na ovocné řezy. Nejlépe jí to sluší s drobenkou a tvarohem, ale dobrá je i na buchtě kynuté, v roládě či bublanině. V každém případě musíme řapíky nejprve oloupat, potom nakrájet na kostičky a dále tepelně zpracovávat. Pokud máme více rostlin a tím i větší úrodu, můžeme z ní vyrobit i chutnou marmeládu, která se hodí ke skladování, ale i jako čerstvá „rozvárka" na palačinky, lívance nebo do pudingových či tvarohových pohárů.

Rebarborová marmeláda - marmeládu připravíme jednoduše tak, že na dva kilogramy rebarbory nakrájené na kousky přidáme kilogram cukru a šťávu z jednoho citrónu a za stálého míchání vaříme až do zhoustnutí. Před plněním do sklenic vmícháme trochu rumu. 

Po sklizni řapíků můžeme zbylé listy buď zkompostovat, nebo z nich připravíme posilující hnojivo. Listy natrháme na kousky, v hrnci přelijeme vodou aby byly potopené a necháme dva dny vyluhovat. Potom cca 10 minut převaříme, necháme vychladnout a před použitím ředíme vodou 1:10. Vůni tohoto vývaru nesnáší dřepčíci, takže kromě hnojení s ním můžeme zalévat i záhony, kde hrozí napadení, případně prolijeme půdu preventivně před výsadbou.

►►► VAŘENÍ S REBARBOROU - VIDEO ZDE.

 

Pěstování rebarbory

Rebarboru můžeme pěstovat na jednom místě až 10 let. Semena špatně vzchází, lepší (a jistějsi) způsob je množení dělením trsů, nejlépe na podzim, aby rostlinka mohla ještě dostatečně zakořenit a na jaře už byla v plném růstu. Připravíme si jámu naplněnou kompostem a před zimou rostlinku ještě pořádně přihrneme dalším kompostem a navíc i zamulčujeme. Kompost a mulč je vhodné přidávat během celé vegetace, hnojit naopak vůbec nemusíme. Poloha se obvykle doporučuje polostinná a je pravda, že reveň dobře roste i pod ovocnými stromy či ve světlém stínu, ovšem řapíky ze slunečných míst jsou chutnější a obsahují o něco méně dusičnanů. 

 

Sběr rebarbory

Řapíky se sbírají pouze do poloviny června (říká se do svátého Jana, což je 24. června), a to ze dvou důvodů. Jednak po tomto datu už začíná kvést a tudíž má i jiné chemické složení, např. i více kyseliny šťavelové, jejíž množství se v rostlině postupně s růstem zvyšuje a proto se k jídlu už tolik nehodí, jednak by měla mít možnost před zimou vytvořit dostatek listů a vůbec pořádně zesílit.
Toho dosáhneme i vylamováním mladých květních lodyh, podpoříme tím růst a vitalitu.

Při sklizni řapíky také pouze odlamujeme, neodřezáváme, protože pokud po sklizni zbudou nějaké „odřezky", budou pravděpodobně zahnívat a to rostlině příliš nesvědčí. Řapíky sklízíme až z rostlin dvouletých a starších, jednoleté rostlinky necháme růst a pořádně zesílit. Pokud máme trsů více a toužíme po koláči z čerstvé rebarbory i v zimě, můžeme jednu rostlinu vyrýt i s kořeny a přesadit do bedýnky se zemí do sklepa. Během měsíce obroste a díky okolnímu tmavému prostředí budou řapíky sice menší, ale zato jemné a křehké.

 

Vhodní sousedé

Je to solitéra, pěstuje samostatně, nikoli ve společenství.

 

Nevhodní sousedé:

Nemá obvykle žádné sousedy, tedy ani ty nevhodné.

 

Škůdci a nemoci:

Nemocemi ani škůdci netrpí.

 

Léčivé účinky

Rebarbora neboli reveň je ve fytoterapii okrajově využívanou rostlinou.

Obsahuje sice pouze nepatrné množství vitamínu C, ale to vůbec nevadí, protože se jí výhradně pečená či vařená a tepelnou úpravou se vitamín C stejně ničí. Zato v ní najdeme významný obsah vitamínu B3, B5 a B9 (kyselina listová), z minerálních látek hlavně vápník, draslík, mangan, železo, fosfor a hořčík.

Díky poměrně vysokému obsahu kyseliny šťavelové by si měli dobrůtky s rebarborou odpustit všichni, kteří trpí revmatismem, dnou nebo ledvinovými a močovými kaménky, ovšem i ostatní (zdraví) lidé by ji určitě neměli konzumovat příliš často (více jak 2-3x do měsíce)
protože muze zhoršit látkovou výměnu v těle.

V léčbě se používá kořen, nikoli řapíky. Vyrývá se na podzim, omyje se, nakrají na kousky a usuší. Užívá se většinou ve formě prášku, který má schopnost v malých dávkách zastavovat průjem, ve větsich dávkách působí naopak jako mírné a nenávykové projímadlo.

I listy mají úplně protichůdné účinky - pokud z nich budeme pít čaj, začnou se nám velmi rychle tvořit ledvinové kaménky, při použití zevné (na obklady) naopak pomáhají kaménky rozpouštět. 

 

Těhotenství, kojení a děti

Těhotným a kojícím ženám a dětem do tří let bych ji také zrovna nedoporučil. 

 

Zpracování

  • Obklad z listů - listy podrtíme válečkem, aby trochu pustily štávu, nahřejeme je na pánvi s trochou olivového oleje na nejvyšší teplotu, kterou sneseme, přiložíme na oblast ledvin a upevníme. Necháme působit přes noc.
  • Projímadlo - suché kořeny podrtíme v mixéru na prášek, jako projímadlo při zácpě užíváme polovinu mocca lžičky jednorázově účinek nastává po cca 8 hodinách.
  • REBARBOROVÁ LIMONÁDA
  • REBARBOROVÁ MARMELÁDA
  • POSTŘIK Z REBARBORY PROTI DŘEPČÍKŮM