Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.
100 BYLIN SBÍRANÝCH V ČERVENCI ZDE

rajcata ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci rajcatRajčata bývají celoročně běžnou součástí naší kuchyně. Měli bychom se ale s konzumací omezit pouze na letní období a začátek podzimu, prostě dobu, kdy rajčata dozrávají u nás na polích a zahradách. Plody ze supermarketu jsou k jídlu naprosto nevhodné. Můžete si sami udělat malý test. Dejte na misku vedle sebe rajče  ze zahrádky nebo koupené od pestitele na trhu a rajče ze supermarketu. To domácí vám okamžitě začne měnit barvu, měknout a během několika málo dní shnije, prostě se úplně rozteče.



Účinky rostliny:

  • zánět močových cest, bolestivé močení
  • čistí ledviny
  • zvětšení prostaty, hypertrofie prostaty
  • vysoká hladina cholesterolu, hypercholesterolémie
  • prevence infarktu
  • křečové žíly
  • ateroskleróza, arterioskleróza, zvápenatění tepen
  • detoxikace těla, organismu
  • zácpa
  • problémy s trávením
  • posílení imunity
  • horečka
  • únava
  • spáleniny
  • vysoký tlak krve, hypertenze
  • únava nohou

Léčivé účinky rajčat:

Rajčata obsahují vitamín B1, B2, B6, C, E a provitamín A, z minerálních látek vápník, fosfor, železo, jód, měď a draslík. Jsou vynikajícím léčivem na zánět močových cest, čistí ledviny, pomáhají při bolestivém močení a nezhoubném zvětšení prostaty. Snižují cholesterol, preventivně působí proti infarktu, jsou vhodná při křečových žilách a ateroskleróze (zvápenatění tepen). Celkově detoxikují tělo, upravují trávení včetně zácpy, zvyšují imunitu. Při horečkách je čerstvá šťáva skvělým zdrojem tekutin a minerálních solí, ochlazuje tělo a ulevuje od únavy.

Zevně můžeme rozkrojené čerstvé plody použít jako první pomoc na spáleniny od omastku i sluníčka nebo na opařeniny. Koupel z nati snižuje krevní tlak, koupel nohou osvěžuje unavené nohy

Rajčata by se ale měla vynechat z jídelníčku lidé trpící dnou a artritidou, protože obsahují látky, které mohou podporovat usazování kyseliny močové v kloubech (pokud k tomu má tělo sklony). U zdravých lidí, kde dobře funguje látková výměna, to samozřejmě nevadí.

  • Čerstvá šťáva z rajčat - v léčebných dávkách se užívá cca 350 ml denně.
  • Koupel z rajčatové nati - 2 hrsti čerstvé nati zalijeme 1/2 1 studené vody, necháme 5 minut vařit, 5 minut vyluhovat, slijeme do vany nebo do vaničky na nohy.

 

Povídání o rajčatech, kulinářské využití rajčat v kuchyni

Supermarketové rajče nezmění ani barvu, ani strukturu, pokud ho třeba ve vlhkém prostředí ledničky nenapadne plíseň, vydrží klidně i týdny v nezměněném stavu. Jak je to možné? Rajčata se jak známo dováží z „teplých krajin", takže se musí přizpůsobit, aby vydržely dopravu a skladování. A toho se docílí nejlépe, nejjednodušeji a také nejlaciněji chemicky. Takže kromě herbicidů (proti plevelu), insekticidů (proti hmyzu), fungicidů (proti plísním) a hnojiv z půdy, aby se zajistily vyšší výnosy, se v těchto plodech navíc objevuje i chemický kokejl, který zvyšuje jejich trvanlivost. A pomocí další chemie se rajčata sbíraná ještě zelená, nedozrálá, nechávají hromadně ve skladu za pomocí plynu „dozrát" (čili zčervenat). 

Výsledkem jsou tvrdé plody, které nemají ani pořádnou barvu, ani chuť. A vzhledem k tomu, že nemají vlastně ani žádnou výživnou hodnotu (protože v takto pěstovaných plodech je naprosté minimum vitamínů i minerálních látek), proč bychom je tedy vlastně měli jíst?

A pokud vás to dostatečně nevyděsilo, měla bych ještě jeden důvod, tentokrát ze zdravé výživy. Dle čínské medicíny patří rajčata k potravinám, které maximálně ochlazují tělo. A z toho logicky plyne, že bychom je měli konzumovat v létě, protože v zimě potřebujeme spíš zahřívat než ochlazovat. 

Takže jsme se konečně dostali k tomu, že rajče na zahrádce je úplný poklad. Maximálně vhodná potravina pro letní dny, ideální pro lehké obědy i večeře. Pokud máme nadúrodu, můžeme rajčata opravdu přidávat téměř všude. Inspiraci najdeme převážně v italské kuchyni, která se bez rajčat vůbec neobejde. Rajčatová omáčka na těstoviny, na pizzu, salát s bazalkou a mozzarelou, polévka nebo dušené maso s čerstvými rajčaty, rajčata zapečená s jakýmkoli sýrem - všechno jsou to velké dobroty. Ale i v české kuchyni najdeme dost inspirací. Třeba rajčatový salát s cibulí - kousky rajčat a čerstvou (mladou a křehkou) cibulku na půlkolečka smícháme pouze s majonézou, solí a pepřem. Místo cibule můžeme přidat česnek
a máme opět další salát, oba se hodí spíš jako příloha. Klasický „šopák připravíme z rajčat, okurek a paprik, všechno nakrájené na kostičky, zálivka je z olivového oleje, octa, soli a pepře, navrch patří balkánský sýr. Lze jíst samotné s toustem nebo s bramboráčky jako lehký oběd či večeři, pokud vynecháme sýr, je to výborný přílohový salát k těstovinám nebo masu s brambory. Místo balkánského sýra můžeme přidat i nivu, kozí sýr, řeckou fetu nebo cokoli pro obměnu chuti. Pokud chceme jednoduchou nekalorickou večeři (třeba při shazování nějakých těch kil navíc), stačí rajčata nakrájet na plátky, osolit, opepřit a zasypat strouhaným sýrem (hodí se jakýkoli z výše uvedených plus kvalitní tvrdý sýr, nejlépe kombinace
dvou druhů) a na pár minut zapéct v troubě nebo barbaři i v mikrovlnce, dokud se sýr neroztaví. Pokud si odpustíte přílohu, docela dobře se večer napapáte a po pár dnech začnou jít kila dolů. Rajskou omáčku asi není třeba představovat, i když patří spíš k hutnějším jídlům, která bychom si měli nechat na zimu. A nebo počkat na chladnější letní dny. Totéž platí pro rajskou polévku, kterou můžeme připravit bud „po italsku , čili uvařit rajčata ve vývaru se směsí další zeleniny, ochutit bazalkou a tymiánem, nebo „po madársku" podobně jako guláš, základ z osmažené kořenové zeleniny a sladké červené papriky, rozvařit s rajčaty, rozmixovat a zavařit těstoviny, dochutit solí, pepřem, cukrem a octem. Nebo „po indicku", rozvařit rajčata s kořením (osmažená chilli paprička, cibule, česnek, čerstvý zázvor, garam masala, mletý korinadr) a nakonec vše rozmixovat, můžeme podávat s plackami chapaty. 

Nejen plody, ale i nať má v biozahrádce své využití. Třeba jako nastýlka mezi celerem a brukvovitými rostlinami, kde její vůně odpuzuje škůdce, nebo k založení jednodruhového rajčatového kompostu, který používáme na obohacení půdy pro stejné rostliny (tedy celer a brukvovité). Rajčata milují samy sebe, proto jak rajčatový kompost, tak nastýlku nebo rajčatovou jíchu můžme použít i pod rostlinky rajčat.

 

Pěstováni rajčat:

Rajčata obvykle platí za náročnější plodiny, o které se musíme neustále po celé léto starat - zalévat, hnojit, zaštipovat atd. Není to ale tak úplně pravda, tedy nemusí být - v případě, že použijeme vhodný systém, stane se pěstování rajčat naprosto bezpracné. Jediné, co se po nás bude chtít, je každodenní sběr chutných plodů.

Sazeničky můžeme sice koupit v zahradnictví, ale pokud chceme nějaké speciální odrůdy, vždy je lepší si je vypěstovat doma. Doporučuji vybrat několik odrůd podle velikosti a barvy (třeba v letošním roce mám na záhoně velká červená, koktejlová červená, hruškovitá žlutá a divoká žlutá). Více odrůd vám zajistí rozložení úrody na delší čas, můžete sklízet od začátku července až do konce září.

Semena je vhodné před vysazením namořit v česnekovém nálevu - 100 g česneku podrtíme, zalijeme 1 l studené vody, necháme hodinu vyluhovat, slijeme a do tohoto výluhu namočíme na noc semena rajčat. Druhý den zasadíme do truhlíků. Česnekové mořidlo chrání preventivně rostlinky proti hnilobě a plísním, které zvláště ve vlhkém létě bývají nejčastějším problémem při pěstování. 

Semínka vyséváme až koncem března nebo i začátkem dubna, sazeničky rostou rychle a na záhon je můžeme přesazovat až po květnových mrazících, protože jsou extrémně citlivé na mráz. 

 Pro výsadbu si zvolíme záhon, na kterém budeme rajčata pěstovat již napořád, jako jedna z mála plodin totiž nemusí střídat stanoviště, nejraději mají půdu, kterou si samy připraví. Obvykle se doporučuje během celé vegetace intenzivně hnojit, v případě biozahrady kopřivovou nebo rajčatovou jíchou, pokud ale použijeme hnojení „mrtvou rybou", není vůbec žádné dodatečné hnojení nutné. Vykopeme na každou sazeničku asi půlmetrovou jámu, na dno umístíme mrtvou rybu (třeba rybí hlavy nebo ořez z rybárny), zasypeme kompostem a nad tuto zásobárnu hnojivá umístíme sazeničku.
Rostlinky sázíme dost hluboko, klidně i třetinu rostliny do země (až po první lístečky) a nejlépe ještě trochu našikmo, aby mely možnost vytvořit co nejvíce kořenů. Dosypeme kompostem, vyvážeme k opoře a pak už jenom čekáme, co se bude dít. Mladé rostlinky mají dost živin z kompostu a když ho vyčerpají, obvykle už kořeny prorostou až k zásobě postupně se rozkládajícího rybího  asa, ze kterého rajčata načerpají všechny živiny, které potřebují k zdravému růstu a plození. Mám opravdu vyzkoušeno, že pomocí tohoto hnojení jsou rajčata bujnější, vitálnější a mají mnohem bohatší násadu větších plodů. Okolí rostlin průběžně mulčujeme, abychom udrželi půdní vlhkost a většinou nemusíme ani zalévat, pouze výjimečně, pokud panují dlouhodobá letní sucha. V tom případě zaléváme pouze po ránu, každé rostlině dopřejeme plný kropáč odstáté dešťové vody a necháme ji zase další dva až tři dny „na suchu . Je to určitě lepší (a k rostlinám šetrnější) způsob než zalévat každý den trochu. Pokud si chceme usnadnit práci se vsáknutím vody, můžeme už při výsadbě zahrabat ke kořenům rostlin šikmo hliněný květináč bez dna, do kterého budeme při suchu zalévat. Voda se bez problémů a rychle dostane přesně tam, kam má. 

Já osobně rostlinky ani nezaštipuji, nechám je růst tak, jak se jim zachce, jenom boční výhony postupně vyvažuji k opoře. I když se tyčkové rajče údajně zaštipovat musí, nějak jsem si nevšimla, že bych měla menší úrodu, spíš naopak. A navíc mám ještě daleko více nadzemní hmoty, kterou použiji na podzim na rajčatový kompost. Jediná nevýhoda je, že takto pěstovaná rajčata potřebují více prostoru, ale s tím dokážu žít. Odměnou je mi pohled na krásné vitální rostlinky, které se s „mrzáčky" na sousedních zahradách nedají esteticky vůbec srovnávat.

 

Vhodní sousedé rajčat:

Kromě níže uvedených plodin se rajčata snáší prakticky se všemi druhy zeleniny i bylinami. Téměř všechno na naší zahrádce rajčata miluje, protože ostatní zeleninu chrání před škůdci a nemocemi. Výhodné společenství je s celerem, který rajčatům odčerpává z půdy chlór. Bazalka podporuje opylení a tím i vyšší násadu plodů, má i pozitivní vliv na celkovou kondici rostlin. Mezi rostlinky můžeme rozhodit na široko semínka heřmánku,
podporuje bujný růst a zlepšuje i chuť plodů. Pokud vedle rajčat pěstujeme náprstník, opět si zvýšíme zdraví rostlin i úrodu.

 

Nevhodní sousedé rajčat: 

Rajčata se nesnáší s červenou řepou, fenyklem a hrachem. Nesvědčí jim ani brambory, nevysazujeme je v sousedství brambor a raději ani na záhon, kde se brambory pěstovaly v minulém roce. Od okurek by měly být oddělené alespoň jedním záhonem s jinou plodinou, totéž se týká i cuket a tykví. V sousedství rybízu a meruňky sice rostou bez problémů, ale málo plodí.

 

Škůdci a nemoci rajčat:

Největším postrachem pěstitelů rajčat jsou plísně. Za dlouhodobého vlhkého počasí se šíří přímo lavinovitě a dokáží zlikvidovat celou úrodu. Rozhodně doporučuji preventivně mořit semena, nebo alespoň výše uvedeným česnekovým výluhem (zředěným) zalít mladé sazeničky. Jako další prevenci můžeme u každé rostliny vysadit jeden česnek, nebo do země zapíchnout kousek měděného drátku. Jako další prevenci můžeme použít i postřik přesličkou - nejlépe 2 dny před úplňkem vždy 3 dny po sobě zastříkneme všechny rostliny nálevem z přesličky (2 hrsti sušené nebo dvojnásobek
čerstvé přelijeme litrem vroucí vody, necháme 12-24 hodin vyluhovat, slijeme do postřikovače) nebo přesličkovou jíchou. Postřik lépe působí za slunného počasí, pokud je pod mrakem, můžeme ho opakovat ještě jednou za prudkého sluníčka kdykoli mimo tyto dny (a nebo jestli nevěříte měsíčním fázím, tak taky kdykoli za slunečného počasí). Postřik přesličkou rajčatům neublíží ani častěji, naopak, působí jako přirozená obrana, na takto ošetřených rostlinkách se plísním prostě špatně daří a tak se obvykle raději uchytí jinde. Pokud už se ale plíseň vyskytne, je třeba napadené listy okamžitě odstranit a na zbytek použít silnější kalibr než přesličku — mléko zředěne vodou v poměru 1:5. Po odstranění problémů
teprve použijeme přesličku.

Dalším problémem je žloutnutí a usychání rostlin. Může to být způsobeno virovými nebo bakteriálními nemocemi a v tomto případě je třeba bez milosti celou rostlinu i s kořeny nemilosrdně vytrhnout a spálit. Pokud budeme syslit a zkusíme odstranit jenom podle nás napadené listy, nejspíš nakonec spláčeme nad výdělkem, protože virové infekce se velice rychle šíří a napadnou nejen všechna ostatní rajčata, ale i další rostliny na zahrádce.

Další články v kategorii:

Nemoci, byliny - hledat

mojra.cz
  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

děti   minut   Váňa   indikace   obsažené   keř   pupen   hemoroid   ruka   kvasinky   recept   studené   neht   sliznice   žlučník   průjem   houba   opar   roztroušená   játra   osteoporóza   stvol   Treben   výroba   sušení   vřed   nemoc   tlak   slezina   použití   bylinná směs   ateroskleróza   komplikace   sval   ledvin   horečka   mensturace   plísně   dna   květ   zelina   epilepsie   ovoce   hemeroid   kolika   sběr   babské rady   abytyše Hildegarda   využití   slezina   Moučka   plíseň   arteriskleróza   horké   bolest   zlomenin   kontraindikace   účinky   obsahuje   angína   Galenos   migrén   Janča   končetina   vitamin   kornatění   vliv   fytoterapie   čaj   postup   vitamín   alergie   Zentrich   artróza   astma   játra   kojenec   nálev   víno   Zentrich   štítná   Materia medica   vývar   pijeme   nať   menstruační   bylina   slinivka   zácpa   kapsaicin   viry   mateřské   Mattioli   krk   kloub   zrak   trávicí   pěstování   strom   kontraindikace   hlavy   rýma   list   nohy   šlacha   nachlazení   kůra   krvácení   teplé   Podhorná   choroba   inhalace   nežádoucí   Janča   žaludek   sirup   brnění   zpracování   Paracelsus   prášek   antibiotik   hlas   premenstruační   stonek   zelenina   koupel   účinek   řídnutí kostí   Avicena   kameny   revma   bylinka   fermentace   zápal   pálení   chladné   chřipka   jaterní   kůže   kořen   noha   srdce   vlas   rostlina   střev   akné   návod   užití   močopudný   metabolismus   zalijeme   odvar   dásně   písek   katar   zdraví   tinktura   stonek   mrtvice   olej   zánět   chřipka  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online