cervena repa ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci repyČervená řepa (latinsky beta vulgaris) je naprosto nenáročná dvouletá plodina, která netrpí škůdci ani nemocemi a nevyžaduje žádnou péči, roste téměř sama. Pokud si ji vysejeme na zahrádku, získáme oproti té kupované mnoho výhod. Pominu to, že řepa ráda natahuje dusičnany a jiné škodliviny z půdy, to můžeme napravit koupí biořepy na trhu. Doma si ale vypěstujeme i různé druhy, dnes se dají koupit semínka řepy žluté, bíle pruhované, kulaté, podlouhlé a nebo třeba „baby beet", které vyrostou do velikosti větších ředkviček a můžeme je rovnou zavařovat.


Účinky rostliny:

Léčivé účinky řepy:

Obsahuje poměrně málo vitamínů, zato ale neuvěřitelné množství minerálních látek - hodně železa, vápníku, fosforu, hořčíku, mědi, draslíku, zinku a menši množství dalších prvků. Je to úžasný detoxikační prostředek, čistí tělo od těžkých kovů a radioaktivních látek, je vhodná při ozařování a chemoterapii, dně, revmatismu, ekzému, lupénce a dalších kožních problémech.

Regeneruje játra poničená drogami, léky, alkoholem nebo po žloutence. Její účinek je tak razantní, že se mohou zpočátku objevit i bolesti hlavy, rýma nebo pálení kůže, to je ovšem pouze důsledek důkladné očisty a příznaky časem samy odezní. Zlepšuje krvetvorbu, léčí anémii. Regeneruje cévy, zlepšuje jejich pružnost a pevnost, zlepšuje krevní oběh, snižuje cholesterol a je vhodná při veškerých kardiovaskulárních onemocněních jako je srdeční ischémie, vysoký tlak, křečové žíly, hemoroidy, arterioskleróza.

V těhotenství a před početím nám zaručí budoucí zdraví dítěte, dodává potřebnou výživu a chrání před vrozenými vadami plodu.
Hlavní léčebné využití je ale při rakovině - nejen že preventivně chrání tělo před devastací způsobenou chemoterapií a radioterapií, ale má i přímý vliv na zmenšování některých nádorů.

  • Čerstvá šťáva z červené řepy - řepu odšťavíme na odšťavovači, pijeme 200 ml 2x denně nalačno (15 minut před snídaní a obědem), můžeme ji smíchat s 300 ml mrkvové šťávy, protože nemá zrovna nejlepší chuť. Nemícháme ale s ovocnými šťávami, pouze se zeleninovými.
  • Prášek z červené řepy - čerstvě sklizenou řepu oloupeme, nastrouháme, usušíme a rozemeleme na prášek. Užíváme 10 g 2x denně nalačno, ráno a odpoledne jako náhradu čerstvé šťávy. Polévková lžíce prášku smíchaná s medem na hustou kasičku 3x denne léčí žaludeční vředy. Prášek můžeme přidávat i do nápojů a dalších potravin k obarvení na červeno. Pokud ho přidáme do stravy psům a kočkám, budou mít hustější a lesklejší srst a zvýší se jejich celková vitalita.

 

Dostupnost řepy

Za daleko větší výhodu ale považuji to, že červená řepa není zrovna oblíbenou plodinou na polích, protože je laciná a farmářům se ji moc nevyplatí pěstovat. A pokud ano, sklidí ji až v listopadu a rovnou ji prodají, takže pokud nemáme sklep a nepořídíme si rovnou několik desítek kilo do zásoby, přes zimu a na jaře ji prostě v dostatečné kvalitě nedostaneme. Na zahrádce můžeme průběžně sklízet už od července, protože mladé menší bulvičky jsou nejlepší a nejchutnější a tím si řepnou sezónu prodloužíme na podstatnou část roku. A že se to vyplatí - řepa je jednou z nejléčivějších potravin, kterou znám, doporučují ji dokonce i mnozí lékaři, a to už je co říct. A co je na tom nejlepší, nemusí se jíst syrová, léčivé účinky má i vařená nebo naložená na kyselo s křenem, takže se můžeme léčit a přitom si ještě pochutnat! Vaří se ale docela dlouho, tak 1-1,5 hodiny. Dobu varu můžeme podstatně zkrátit, pokud ji připravíme v tlakovém hrnci.

 

Oblíbenost řepy a kulinářské využití v kuchyni

Lidé se obvykle dělí na dvě kategorie - ti první se ošklíbají sotva o ní slyší a jaktěživi by ji do pusy nestrčili, ti druzí ji milují a těší se celý rok na řepnou sezónu. K těm druhým patří i všichni Rusové a Ukrajinci, kteří ji spolu s kyselým zelím baští celou zimu, ať již pečenou, v salátech nebo oblíbeném boršči. Typický ukrajinský salát, který nesmí chybět na žádném novoročním stole, připravíme z červené řepy, brambor a mrkve. Vše uvaříme zvlášť, protože každá zelenina ma jinou dobu vaření, oloupeme, nastrouháme, přidáme nadrobno pokrájený slanečkový salát a vmícháme majonézu.

Je to opravdu vynikající pochoutka, v originále se dokonce připravuje po vrstvách, aby působila dekorativně na slavnostním stole. Na velký tác se skládá postupně vrstva červené řepy, slanečků, žlutých brambor a oranžové mrkve, každá vrstva se pomaže trochou majonézy a nechá se v chladnu nejméně 12 hodin odležet, aby se dobře spojily chutě. Výborná je ale i pečená - syrovou oloupeme, nakrájíme na kousky a vložíme do zapékací misky vymazané olivovým olejem, přidáme kmín, tymián, sůl a pepř, pod pokličkou pečeme do měkká.

Nakonec přidáme balkánský sýr, promícháme a necháme ještě dopéct. Je to vynikající příloha k masu s brambory, ale dá se to jíst i samotné jako salát, teplé i studené. A nebo rovnou zapečeme s brambory - vrstvu brambor, vrstvu rajčat (dle sezóny čerstvých nebo sušených v nálevu), plátky česneku, vrstvu řepy, sůl, pepř, rozmarýn, pečeme pod pokličkou hodinu, poté dopečeme se strouhaným sýrem bez pokličky. Nastrouhanou vařenou řepu můžeme smíchat i s česnekem nebo křenem, doplnit majonézou nebo pomazánkovým máslem, dochutíme pouze solí a pažitkou nebo naťovou cibulkou a mažeme na chléb jako pomazánku. Vynikající je i polévka z různých druhů zeleniny a strouhané řepy doplněná kysanou smetanou a pikantní klobásou, případně vařeným hovězím masem (čili něco jako boršč).

Řepu můžeme i nasušit, pokud ji nakrájíme na tenké plátky a usušíme v sušičce nebo na plechu na topení, můžeme ji klidně chroupat místo brambůrků. Kdo má rád pikantnější chuť, může plátky před sušením i osolit a okořenit.

Mladé listy jsou také léčivé, obsahují kromě minerálních látek dokonce více vitamínů než kořen, hodí se do salátů, polévek nebo dušené jako špenát.

 

Pěstování červené řepy:

Vyséváme ji až po květnových mrazících, je velmi citlivá na mráz. Pokud chceme urychlit vzcházení, můžeme semínka předem namočit na 24 hodin do teplé vody nebo heřmánkového nálevu, klíčí podstatně lépe a dříve. Pokud bychom zaseli dříve a úrodu nezničily mrazíky, stejně bychom si nepomohli, protože ranné výsevy často vybíhají do květu a bulvy bývají malé a dřevnaté.
Vyséváme do „hnízd" po 2 klubíčkách se semeny, když rostlinky vzejdou, necháme pouze jednu, nejlépe tu, co má nejtmavší barvu. Pokud ji budeme sklízet průběžně (protrhávat), můžeme nechat i menší rozestupy mezi rostlinami. Zálivku nepotřebuje, pouze v hodně parném a suchém létě. Přímé hnojení nesnáší, můžeme ji občas zalít kopřivovou jíchou, ale pokud máme dobře připravenou půdu, není třeba hnojit vůbec. Dobré jí dělá nastýlka z posekané trávy, která nám ulehčí od pletí, drží v půdě vlhkost a postupným rozkladem dodá i potřebnou výživu.
Sklízí se průběžně od července pro běžnou potřebu, na uskladnění v říjnu před příchodem mrazů. Po sklizni očistíme od zeminy a neokrajujeme ani kořen, ani listy, abychom ji neporanili (listy pouze odkroutíme, kořen ponecháme). Skladuje se ve sklepě nejlépe v bedýnce s vlhkým pískem, protože volně ložená vysychá.

 

Vhodní sousedé:

Velmi dobře si rozumí s kořenovou zeleninou - mrkev, petržel, pastiňák, nikoli však celer. Vhodní sousedé jsou i okurky a kedluben, saláty všeho druhu, česnek, cibule, kopr a kmín.

 

Nevhodní sousedé:

Nesnáší se s jahodami, protože nemá ráda kyselou půdu. Špatně roste ve společnosti zeleniny, která má podobné národy na půdu, což je špenát, čtyřboč a mangold. Nedělá jí dobře ani společnost brambor a rajčat, nesázíme ji ani další rok na záhony, kde rostly brambory a rajčata. Jako předplodinu nesnáší pórek, ale kupodivu jí nevadí cibule, i když jsou to příbuzné rostliny. Také špenát, který je prospěšný většině zeleniny řepa nemá ráda, nesázíme ji tedy na záhony, kde špenát rostl jako předplodina, ani na záhony, které jsme osadili špenátem na podzim.

 

Škůdci a nemoci řepy:

Škůdci a nemocemi prakticky netrpí, v dobře připravené půdě je to naprosto zdravá plodina. Jako škůdce se uvádí „skvrnatička řepná", která způsobuje šedobílé skvrny na listech. Pokud ale nepěstujeme stále na stejném stanovišti, máme dobrou kvalitu půdy a nepřelíváme, nemusíme se nemoci bát. Stejně proti ní kromě prevence není žádná ochrana, doporučuje se pouze odstranit napadené listy.