Asi u žádné plodiny na trhu nenajdete tolik různých odrůd, jako právě u papriky. Můžeme si vybrat nejen mezi feferony a zeleninovou paprikou, ale hlavně mezi různými tvary a barvami. Kulaté, podlouhlé, špičaté, žluté, zelené, oranžové, červené, fialové, nebo dokonce černé - nabídka je opravdu bohatá. Vždy bychom ale měli vybírat takové druhy, které jsou vhodné pro pěstování právě v našich klimatických podmínkách, protože papriky musí nejen vyrůst, ale i plodit a uzrát (předpokládám, že to je právě to, co po nich chceme).
Účinky rostliny:
Účinky rostliny:
- vysoký tlak krve, hypertenze
- ateroskleróza - prevence
- hypercholesterolémie, vysoká hladina cholesterolu
- křečové žíly, varixy
- zánět žil, flebitida
- žilní nedostečnost (chronická žilní insuficience CHŽI)
- bolesti svalů
- bolesti kloubů
- urychluje metabolismus (látkovou výměnu)
- zlepšuje krevní oběh
- podporuje trávení
- podporuje střevní peristaltiku
- hubí chorobné bakterie ve střevě (Salmonelóza, Shigelóza)
- obklady bolestivých kloubů (tlumí bolest, ale neléčí)
- průjem
Ale ať už vypěstujeme cokoli, vždycky to bude mít daleko větší výživnou hodnotu než krásné naleštěné plody ze supermarketu.
TIP ZBYŇKA MLČOCHA: Papriky a feferonky nejezte, pokud máte žaludeční vředy. Zevní obklady z feferonek přikládejte na krátkou dobu.
Léčivé účinky paprik a feferonek:
Papriky obsahují více vitamínu C než citrusové plody, dále v nich najdeme vitamíny skupiny B, vitamín E, provitamín A (více v červených odrůdách). Je také bohatým zdrojem draslíku, hořčíku a fosforu, obsahuje i slušné zásoby zinku, mědi, železa a jódu.
Díky obsahu účinných látek mírně snižuje krevní tlak a zvyšuje odolnost cév proti arterioskleróze, pravidelná konzumace je vhodná při zvýšené hladině cholesterolu, křečových žilách, zánětech žil a žilní nedostatečnosti, pomáhá i při bolestech svalů a kloubů. K léčení se používají především papriky pálivé (kořeninové), čili feferony. Obsahují látku zvanou kapsaicin, který urychluje metabolismus a zlepšuje krevní oběh, podporuje trávení, střevní peristaltiku a hubí nebezpečné „průjmové" bakterie ve střevech (Salmonelly, Shigelly, E.coli). Zevně se používají na obklady bolavých kloubů, protože silně dráždí a zahřívají pokožku, čímž dochází k většímu prokrvení a úlevě od bolesti. Klouby ale neléčí, pouze zmírňují bolest.
Léčit se feferony ani jíst papriky byste ale neměli v případě, že trpíte žaludečními vředy. Také při zevním použití je třeba opatrnosti, obklady mohou způsobit popálení kůže, vyrážky nebo i puchýřky.
- Prášek z papriky - papriky usušíme, rozemeleme (rozmixujeme) na prášek, užíváme 0,1 g 3x denně při průjmu, dyspepsii, na povzbuzení krevního oběhu a střevní peristaltiky.
- Tinktura z feferonek - čerstvé feferony pokrájíme, zalijeme vodkou tak, aby byly potopeny a necháme louhovat 10 dní. Slijeme, užíváme 3-4x denně před jídlem 10-12 kapek na podporu trávení a krevního oběhu. Pro zevní použití smícháme s trochou oleje a mažeme na bolavé klouby.
Povídání o paprikách, kulinářské využití paprik a feferonek:
Papriky jsou neodmyslitelnou součásti balkánské kuchyně. Proslulý je především šopský salát, kombinace paprik, rajčat a okurek ve sladkokyselém nálevu s balkánským sýrem. V Bulharsku a Turecku je oblíbený salát z pečených paprik - opečou se vcelku nasucho na pánvi až jim naskáčou černé puchýře, uloží se nejméně na 2 hodiny do mikrotenového sáčku (klidně i přes noc), potom se oloupou a dochutí olivovým olejem a česnekem, mohou se i plnit sýrem a krátce opéct na oleji, aby se sýr roztavil. U nás je asi skoro jediným národním pokrmem z paprik lečo, ale balkánci je přidávají téměř do všeho - do polévek, omáček, k masu, do zeleninových jídel. Nejhodnotnější jsou ovšem čerstvé - jako příloha ke chlebu s máslem či s jakoukoli pomazánkou. A ještě jeden tip na chuťově zajímavou, rychlou a dietní večeři. Na pánvičce zpěníme cibulku, přidáme jakékoli papriky nakrájené na proužky, krátce osmahneme, ochutíme mletou paprikou, pepřem a chilli nebo grilovacím kořením a necháme roztavit několik
trojúhelníčků taveného sýra. Pokud si tuto lahůdku budeme dávat k večeři bez chleba, určitě půjde časem váha dolů a ještě si u toho pochutnáme.
Pěstování paprik:
Papriky se obvykle pěstují ve skleníku, alespoň pokud nebydlíme v nejteplejších jižních lokalitách, ale není třeba se bát, jde to i ve vyšších polohách venku na záhoně a dokonce i na balkóně nebo na okenním parapetu. Jen je třeba zvolit vhodnou odrůdu a v chladnějších oblastech použít pár triků, aby byly rostlinky spokojené. Do chladnějších oblastí (do volné půdy bez skleníku a pařeniště) se hodí spíš tenkostěnné odrůdy, třeba kozí a beraní rohy nebo jakékoli jiné určené pro polní pěstování Semínka klíčí dlouho, vyséváme je do truhlíků už koncem února. Před vysetím je na jeden
den namočíme do heřmánkového nálevu, který podpoří růst a celkovou vitalitu rostlinek. Už při klíčení a v počátcích růstu vyžadují hodně tepla, proto je vhodné truhlík přikrýt netkanou textilií, která udrží i dostatečnou vlhkost substrátu. Textilii odstraníme až v době, kdy by vzrostlým rostlinkám překážela. Na záhon přesazujeme až v polovině května, papriky jsou extrémně citlivé na mráz. Záhon připravujeme už na podzim, musí být zásobený dostatkem živin po celou vegetační dobu. Nejvhodnější jsou vyvyšené záhony (viz. okurky), nebo alespoň půdu na podzim důkladně vyhnojíme a zamulčujeme, na jaře přidáme čerstvý kompost. Mulčujeme i mezi rostlinkami, nejlépe směsí kopřivových a kostivalových listů. Zaléváme pouze odraženou vodou, chlorovanou a studenou vodu z kohoutku vyloženě nesnáší. Nejlepší čas pro zálivku je brzy ráno a stejně jako u rajčat méně
často, ale důkladně.
Pokud bydlíme v chladnější oblasti a chceme pěstovat venku bez skleníku (a mít opravdu bohatou úrodu), stačí vyrobit nebo zakoupit „minipařenistě , čili plastové návleky na jednotlivé rostlinky, které se ukotví v zemi a nahoře nad rostlinou zavážou jako pytel.
Při chladnějším počasí necháme zavázané, v krásné a slunečné dny jednoduše rozvážeme, srolujeme a necháme rostlinky volně na sluníčku. Tyto „saky můžeme použít i na rychlejší dozrávání rajčat. Dalším trikem pro chladné oblasti je výsadba ve sluneční pasti. Postavíme obloukovou zídku z kamenů a do jejího ohbí na jižní straně vysadíme papriky. Kameny se přes den nahřejí od sluníčka a ještě dlouhou dobu vyzařují teplo, navíc slouží i jako větrolam. Pro vyšší násadu plodů vylomíme první květ nebo malý plod a současně spodek stonku zbavíme listů a postranních výhonů, v této době můžeme dodat ještě jednou trochu čerstvého kompostu.
Vyvážeme k opoře a pak už jen zaléváme a sbíráme plody, pokud máme dobře připravený záhon, přihnojovat během vegetace opravdu nemusíme.
Papriky můžeme pěstovat i na balkóně nebo v truhlíku za oknem, i když za okno se hodí spis jenom kořeninové chilli papričky, ty větší (včetně kozích rohů) vyžadují hodně země. V běžném menším květináči sice vyrostou, ale odměnou nám budou 1 -2 papriky za sezónu (pokud vůbec). Na balkóně si tedy pro každou rostlinku připravíme květináč o obsahu 10-20 1 a nezapomeneme důkladně zalévat do misky. Někde jsem četl takové hezké rčení, „paprika musí mít hlavu na slunci a nohy ve vodě". A o těch na balkóně to platí dvojnásob. Čili pokud nemate balkon obrácený k jihu, raději to ani nezkoušejte. Protože v květináči se brzy vyčerpají zásobní živiny, je třeba přihnojovat, nejlépe každé dva týdny ředěnou jíchou.
Vhodní sousedé paprik a feferonek:
Pro vytvoření sluneční pasti můžeme použit pnoucí fazole. Velmi dobře roste a plodí ve společenství brutnáku nebo heřmánku, saturejka zase preventivně chrání před mšicemi a sviluškami. Kromě rajčat je můžeme pěstovat teměr s jakoukoli plodinou, která má podobné nároky na živiny a vláhu, třeba s celerem či kadeřávkem.
Nevhodní sousedé paprik a feferonek:
Nesnáší se s rajčaty, špatně rostou i jako následná plodina na bývalém rajčatovém záhoně. Mrkev, petržel, cibule a česnek se k paprikám nehodí, protože vyžadují méně vyhnojenou a sušší půdu.
Škůdci a nemoci paprik a feferonek:
Často je napadají mšice a svilušky, platí na ně postřik z listů reveně nebo některého druhu pelyňku (brotan, pelyněk pontský, pelyněk pravý). Je třeba ale stříkat listy i ze spodní strany, kde se obvykle škůdci drží a při běžném postřiku bez obracení listů se opět rozmnoží.
Většinu problémů poznáme podle listů. Pokud jsou listy malé a zažloutlé, mají rostlinky nedostatek živin. Přihnojíme kopřivovou nebo kostivalovou jíchou. Pokud jsou naopak sytě zelené a začínají „krabatět", mají živin moc, prostě jsme to přehnali s hnojením. Zhnědnutí nebo černání listů způsobuje plíseň, je třeba napadené listy odstranit a rostlinky postříkat několik dní po sobě výluhem z přesličky.
Může se také stát, že mladé plody nejen nedozrávají, ale dokonce i uhnívají. V tomto případě obvykle bývá v půdě nedostatek vápníku, což napravíme přihrnutím dřevěného popela.