brokolice ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci bramborBrokolice je považována za jednu z nejzdravějších zelenin. Obsahuje velmi vysoké množství vitamínů a minerálů, kromě toho ale i dalších léčivých látek, které dokáží zcela zásadně ovlivnit zdraví, využívá se jako doplněk stravy při léčení nejrůznějších nemocí včetně rakoviny. Její pěstování není tak složité jako u květáku, který se na našich zahrádkách objevuje častěji, proto vřele doporučuji vyzkoušet a časem jí vyhradit dostatek místa.


Účinky rostliny:



Účinky rostliny:

  • zánět střeva
  • artróza, nemoci chrupavky
  • srdeční nemoci a potíže
  • rekonvalescence po rakovině
  • zpomalení stárnutí (volné radikály)
  • prevence rakoviny (volné radikály)
  • vysoký tlak krve, hypertenze, hypertenzní nemoc
  • artritida
  • cukrovka
  • fragilita kapilár - pružnost a pevnost cévní stěny

Léčivé účinky:

Obsahuje vitamín C, E, B1-B6, provitamín A a D, z minerálních látek železo, vápník, hořčík, draslík, mangan, selen, zinek, fosfor a chrom. Je zásobárnou esenciálních aminokyselin a dalších látek, které velmi účinně vychytávají volné radikály a tím zabraňují předčasnému stárnutí a preventivně působí proti civilizačním nemocem včetně rakoviny. Vyživuje kloubní chrupavku, proto je vhodná i při artróze a artritidě. Mírně snižuje krevní tlak, posiluje srdce, snižuje cholesterol, zlepšuje pružnost a pevnost cévních stěn. Mimořádně vhodná je i při cukrovce, kde preventivně chrání
především proti časným cévním komplikacím.

  • Čerstvá šťáva z brokolice: při rakovině odšťavíme celou brokolici včetně stonků a listů na odstavovači, pijeme 150 ml denně, můžeme přidat i 150 ml šťávy z červené řepy a 250 ml mrkvové. Stejného výsledku dosáhneme, pokud brokolici přidáme do stravy. V prevenci nemocí (klidová fáze zánětů střev, začínající artróza, srdeční problémy, na doléčení po rakovině) se doporučuje 3-5 porcí brokolice týdně, při léčbě rakoviny 2-3 porce denně. Na jednu porci 150-200 g.

 

Konzumace brokolice, kulinářská doporučení:

Na rozdíl od té kupované můžeme vlastní čerstvou brokolici jíst úplně celou a to i syrovou, nastrouhané růžičky i stonky přidáváme do míchaných
salátů, stonek je velice chutný a křehký, po oloupání ho můžeme chroustat jen tak jako kedluben, mladé listy můžeme použít místo kapusty do polévky. Abychom využili její preventivní léčebný efekt, měli bychom ji konzumovat od léta do zimy alespoň 3x týdně. Můžeme ji přidávat do polévky ve směsi ostatní zeleniny, do zapečených těstovin nebo čínských nudlí, výborná je osmažená na cibulce s vejcem nebo na pánvi zamíchaná s taveným sýrem, který necháme rozpustit a doplníme solí, bylinkami nebo třeba grilovacím kořením. Můžeme ale připravit přímo brokolicovou polévku - oddělíme stonky, nakrájíme je na kostičky a osmažíme na másle, zalijeme zeleninovým vývarem, povaříme, přidáme růžičky brokolice, dovaříme do měkká, menší část můžeme odebrat a rozmixovat kvůli zahuštění a přilijeme sladkou smetanu. Dochutíme pouze solí a trochou pepře, můžeme přidat i domácí vegetu. Pro zapékání se musí nejprve spařit, tvrdší stonky oloupat a chvilku povařit. Takto ji můžeme smíchat s uvařenými brambory, vše společně rozšťouchat na větší kousky s máslem a solí a zapéct v pekáčku vymazaném olivovým olejem. Můžeme podávat jako přílohu k masu nebo povrch ještě před zapečením zasypat strouhaným sýrem (dle chuti mozzarellou nebo nivou), v tom případě dostaneme spolu se salátem lehký letní oběd či večeři. A nebo zeleninu nešťoucháme a přidáme šunku, zapečeme s mozzarellou nebo sladkou smetanou. Obměn můžeme vymyslet docela dost, vždy je to chutné a hlavně neuvěřitelně zdravé.

 

Pěstování brokolice:

Brokolice nesnáší dlouhé dny, přes léto vybíhá do květu. Můžeme ji tedy pěstovat buď od časného jara nebo z letního výsevu pro podzimní sklizeň. Na trhu jsou sice už odrůdy, které údajně nevybíhají do květu, ale není to nic moc, protože kromě dlouhých dnů jí příliš nesvědčí ani letní klima, proto nikdy nedostaneme tak kvalitní a zdravé rostlinky.
Pokud ji pěstujeme ze semínek, musíme je vysévat již koncem ledna, nejpozději začátkem února, sazeničky vysazujeme na záhon koncem dubna. Můžeme ale koupit již předpěstované sazenice, prodávají se na trhu nebo v zahradnictví. Pro podzimní sklizeň vyséváme koncem května, na záhon přesazujeme v polovině července.
Tyto rostlinky vydrží na záhoně až do zimy, snáší bez problémů mráz do -5°C a tak můžeme mít i v zimě čerstvé vitamíny ze zahrádky. Semínka je vhodné před vysetím „namořit" kozlíkovým nálevem - 2 lžíce kozlíkových květů zalijeme 1/4 l vroucí vody, necháme 15 minut vyluhovat, po zchladnutí nasypeme semínka a necháme je louhovat do druhého dne. Kozlíková koupel jim prospěje nejen v počátcích (zlepší se klíčivost a odolnost malých sazeniček), ale dokonce se postará i o větší vitalitu a zdraví rostlin a větší a kompaktnější hlavičky.
Jestliže nám brokolice roste, zelená se, ale odmítá vytvářet růžice, je to způsobeno nedostatkem molybdenu v půdě. V ekologické zahradě, kde se používá mulčování a zelené hnojení, by se to vůbec stávat nemělo, preventivně můžeme dostatek molybdenu zajistit mulčem z drobně nasekaných kopřivových listů. Jíchou ale nehnojíme, protože i dobrého moc škodí, brokolice patří k rostlinám, které ve zvýšené míře akumulují a uchovávají dusík z půdy a proto opravdu potřebuje jenom kvalitní půdu, humózní (s kompostem).
Nesnáší ani chlór, proto bude vděčná za zálivku dešťovou, nebo alespoň odstátou vodou. Sklízíme postupně tak, jak dorůstá, pro uskladnění se nehodí, maximálně tak můžeme pár růžiček zamrazit. Tím ovšem přijdeme o spoustu cenných vitamínů, které se mražením ztrácí. Některé odrůdy po odřezání hlavní růžice vytváří ještě další postranní růžičky, které jsou menší, ale nutričně stejně kvalitní. Proto můžeme stonek nechat na záhoně i po sklizni, pokud však pěstujeme nějakou hybridní odrůdu, je to zbytečné, postranní růžice nevytváří. A stejně je asi lepší sníst ji celou i se stonkem a počkat si na další podzimní várku.

Vhodní sousedé při pěstování:

Dobře se jí daří vedle cibule, celeru, červené řepy, nebo brambor. Svědčí jí také aromatické bylinky, které mohou být na okraji záhonu nebo i mezi jednotlivými rostlinami. Výborný je brutnák, jehož kořeny stejně jako u všech ostatních plodin zajišťují brokolici lepší příjem živin a tím i lepší růst a vitalitu, rostlinka tvoří větší, pevnější a kompaktnější růžice. Hodí se i kopr, heřmánek a šalvěj, svou výraznou vůní odpuzují škůdce a brokolice se v jejich společnosti cítí dobře. Nejlépe se jí daří na záhoně, kde se v předešlé sezóně pěstovaly brambory nebo kořenová zelenina.

Nevhodní sousedé při pěstování:

Nepěstujeme na záhoně, kde rostly v předešlém roce jakékoli košťáloviny. Na jednom záhoně ani vedle by neměl být květák, zelí, kedluben, kapusta a kadeřávek, ředkev, ředkvička a řeřicha. Nemá ráda sousedství rajčat a kvůli kyselé půdě se jí nedaří ani mezi jahodami nebo vedle ostružin.

 

Škůdci a nemoci brolice:

Pozdní výsevy napadají často bělásci, proto je výhodné ji pěstovat v okolí aromatických bylin. Klíčící rostlinky často napadají dřepčíci, ti ale nemají rádi vlhko, takže stačí výsev udržovat stále vlhký, třeba i za použití netkané textilie.
Brokolici napadají také plodomorky (bejlomorky) zelné, hmyz podobný komárům. Způsobují deformaci mladých listů a tzv. vyslepnutí, brokolice nevytváří hlavní růžici, jenom po zahojení „vyžrané rány vyrostou v paždí listů malé postranní růžičky. Nejlepší ochranou je pěstování vedle celeru, který svou vůní plodomorky; odpuzuje. Pokud už některé rostliny napadne (chutná jí i zelí, květák, kedluben a další brukvovité), musíme napadané rostliny odstranit, nejlépe spálit. Nikdy je nedáváme do kompostu, protože tam se plodomorka docela vesele množí a spolu s kompostem si ji v následujícím roce rozneseme po celé zahradě.