Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.
BYLINY SBÍRANÉ V ZÁŘÍ ZDE

cerny koren ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci bramborČerný kořen, hadí mord španělský (latinsky scorzonera hispanica) - vynikající křehká, lahůdková zelenina, která se dříve často pěstovala na zahrádkách. Dnes se vidí málokdy, především proto, že semínka špatně vzchází, většina z těch, které si zakoupíme v obchodě vůbec nevyklíčí a to leckoho odradí. Dalším problémem je vyrývání až 40 cm dlouhých kořenů, většinou se lámou a tím i znehodnotí. A konečně při loupání barví ruce mléčnou šťávou, která nejde umýt (podobně jako u pampelišky). To všechno jde ale snadno překonat, jako obvykle pouze stačí vědět jak na to.



Účinky rostliny:

  • zdroj vitamínů a minerálů
  • dieta při cukrovce, diabetu
  • revma, revmatismus, revmatoidní artritida
  • střevní mikroflóra - obnovení střevní mikroflóry po léčby antibiotiky
  • střevní chřipka
  • chronický zánět močových cest
  • močové kameny, močový písek
  • ledvinové kameny, ledvinový písek
  • látková výměna, metabolismus
  • ekzém
  • dna
  • osteoporóza
  • zlomenina kosti - podpůrný prostředek při léčbě
  • kosti a klouby - vyživuje je

Léčivé účinky:

Obsahuje vitamíny C, E, B1, B2 a provitamín A, z minerálních látek hodně vápníku, hořčík, železo, mangan, měď, fosfor a zinek. Je velmi dobře stravitelný a pro svůj obsah účinných látek se hodí pro šetřící diety, pro diabetiky, revmatiky a nebo k zotavení střevní mikroflóry po léčbě antibiotiky či střevní chřipce. Léčí i chronické záněty močových cest a ledvinové kaménky. Povzbuzuje látkovou výměnu (metabolismus), je vhodný při ekzému, dně a revmatismu, ale také při osteoporóze, zlomeninách a problémech s klouby, protože vyživuje klouby i kosti.

Nejlepší je jako doplněk stravy, při zlomeninách a dalších akutních problémech denně 1-2 porce, u ostatních nemocí stačí jíst 2-3x týdně jako doplněk léčby. Můžeme pít také čaj, není však tak účinný jako pojídání čerstvého kořene, zato se dá uvařit kdykoli a můžeme ho pít dlouhodobě. Pro sušení se kořeny sbírají pozdě na podzim, očistí se, oloupou a nastrouhají, poté se rychle usuší nejlépe v pekáčku na topení. I listy mají léčivé účinky, používají se ve formě obkladu na bolestivé klouby při artróze a revmatismu.

  • Nálev z černého kořene - 2 kávové lžičky sušeného kořene zalijeme 1/4 1 studené vody, necháme 2 minuty vařit, 10 minut vyluhovat, pijeme 3x denně.
  • Obklad z černého kořene - čerstvé listy podrtíme válečkem, aby pustily šťávu, přiložíme na bolestivé místo a převážeme plátnem. Necháme působit nejméně 2 hodiny, nejlépe přes noc.

 

 


 

U nás se ve velkém (na poli) snad vůbec nepěstuje, můžeme ho dostat pouze občas na farmářských trzích, a to za tak vysokou cenu, že si ho málokdo dovolí kupovat k běžnému použití. Na zahrádce ale zabere stejně málo místa jako petržel nebo mrkev a může nám docela dobře zpestřit jídelníček. Je velmi lehce stravitelný, doporučuje se při šetřících dietách při spoustě onemocnění. Navíc má i zajímavé léčivé účinky, takže pokud chcete experimentovat a zkusit něco nového, vřele doporučuji.

 

Kulinářské využití:

V kuchyni se používá bud syrový, nebo tepelně upravovaný vařením, dušením a smažením. Syrový kořen oškrábeme škrabkou
na brambory a abychom si při tom neušpinili ruce, použijeme raději gumové rukavice. Potom ho ihned namočíme do vody okyselené citrónem nebo octem, jinak velice brzy zhnědne. Po chvilce ho nastrouháme na hrubém struhadle spolu s jablky a mrkví, zalijeme zálivkou z jogurtu nebo kysané smetany, soli, pepře a citrónové šťávy. Můžeme ho jíst i nastrouhaný na chlebu s máslem nebo použít spolu s ostatní kořenovou zeleninou do polévky.

Pokud ho chceme tepelně upravovat, stačí očistit pod tekoucí vodou a 15 minut vařit. Potom ho snadno oloupeme i bez rukavic. Podušený kořen můžeme obalit v trojobalu a osmažit jako řízek nebo nakrájet na kousky a osmažit na másle s bylinkami a podávat jako přílohu k masu, případně ještě zapéct se sýrem a šunkou a podávat se salátem jako hlavní jídlo.
U rostlinek z vlastního pěstování využijeme i listy, na jaře jsou křehké a chutné, můžeme je přihrnou klestím (vybělit) a používat do salátů, získají lahodnější chuť, nebo z nevybělených uvařit špenát.

Listy chutnají všem domácím býložravcům, jsou pochoutkou pro králíky, morčata, křečky, osmáky a suchozemské želvy.
Pokud necháme rostlinku vykvést, budeme mít pastvu pro včely - je medonosná, kvete hezkými žlutými kvítky, které jako bonus i navíc nádherně voní po čokoládě.

 

Pěstování:

Na pěstování je černý kořen nenáročný, vyžaduje běžné humózní půdy, nejlépe se mu daří na slunci, ale roste dobře i v polostínu. Nesnáší přímé hnojení, kořeny po něm hořknou a měknou, nejlépe mu prospějeme kompostem a mulčováním. Nej důležitější je hluboce propracovaná půda, protože kořeny jsou dlouhé a při sklizni se často lámou. Proto je nejvhodnější je pěstovat na „hrůbcích, stejně jako mrkev nebo petržel. Asi 2 týdny před vysetím semínek nahrneme na záhoně zem v řádcích do kopečků (asi jako při pěstování brambor), jenom je uděláme širší, aby se na ně vešly 3 řádky, tak okolo 60 cm. Necháme půdu odpočinout a slehnout asi za 2 týdny na každém „hrůbku" uděláme 3 řádky, do kterých zasadíme semínka, střídáme vždy řádek černého kořene s mrkví nebo petrželí.

Rostlina má dlouhou vegetační dobu, pro podzimní sklizeň sejeme už koncem února nebo nejpozději začátkem března. Semena
velmi špatně klíčí, proto většinou z celého řádku dostaneme pouze pár rostlinek. Ale nevadí, pokud si jednu necháme přezimovat a další rok vykvést, můžeme nová semínka zasadit ihned koncem léta, jakmile uzrají a tyto už budou mít stoprocentní klíčivost.
Sklízíme na podzim od září, můžeme sice uskladnit, ale je to trochu problém, protože kořen obsahuje hodně vody a ve sklepě vysychá. Pomoci si můžeme tím, že kořeny svážeme do svazečků, obalíme textilií a teprve potom vložíme do bedýnky s vlhkým pískem.
Není však třeba vůbec skladovat, protože rostlina je vytrvalá a mrazuvzdorná, proto můžeme kořeny sklízet průběžně po celou zimu dokud půda nezamrzne a zase znovu hned od časného jara.

 

Vhodní sousedé:

Pěstujeme ho společně s kořenovou zeleninou, nejlépe s mrkví, protože odpuzuje pochmurnatku mrkvovou, ale řádky můžeme střídat i s kořenovou petrželí nebo celerem. Česnek, pórek a cibule pomáhá odpuzovat hraboše a hryzce. Do meziřádků můžeme vysadit salát.

 

Nevhodní sousedé:

Nehodí se do společnosti rostlin, které vyžadují přímé hnojení - kapusta, zelí, květák a další brukvovité. Nesnáší ani kyselé půdy, proto nepěstujeme s jahodami ani v blízkosti ostružin.

 

Škůdci a nemoci:

Nemocemi a škůdci prakticky vůbec netrpí, jenom bývá oblíbenou pochoutkou hrabošů. Ti se hubí dost obtížně, ale bojovat se s nimi dá - mají citlivé nosy, takže můžeme použít cokoli, co jim smrdí. Nesnáší vůni komonice, česneku, černého bezu, afrikánů, řebříčku. Můžeme pár rostlinek pěstovat poblíž nebo nastlat mezi hrůbky trochu sušených bylinek, k tomu nalijeme bezovou jíchu přímo do chodbiček. Nejlepším predátorem hrabošů je ale obyčejná kočka - myšilov.

Další články v kategorii:

Nemoci, byliny - hledat

  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

chřipka   odvar   Janča   nemoc   teplé   angína   vlas   slinivka   osteoporóza   kontraindikace   hlavy   fytoterapie   pijeme   bylina   kameny   katar   menstruační   keř   žaludek   kořen   nežádoucí   zápal   močopudný   zrak   návod   mensturace   migrén   játra   hemeroid   plíseň   vliv   premenstruační   zánět   plísně   neht   nať   účinky   chřipka   ledvin   květ   nachlazení   hemoroid   zlomenin   Zentrich   vřed   fermentace   Treben   choroba   brnění   vitamin   pupen   stvol   kapsaicin   antibiotik   výroba   viry   mateřské   vývar   trávicí   Podhorná   bolest   Zentrich   inhalace   revma   štítná   písek   žlučník   astma   zelina   zpracování   slezina   houba   srdce   obsahuje   arteriskleróza   alergie   končetina   dna   horečka   postup   artróza   kolika   roztroušená   Mattioli   babské rady   střev   bylinka   Avicena   kůra   zalijeme   kvasinky   využití   prášek   olej   Galenos   minut   sušení   rostlina   kůže   list   slezina   účinek   strom   Materia medica   zelenina   kontraindikace   ateroskleróza   dásně   noha   čaj   studené   zácpa   tlak   akné   sirup   krk   kornatění   Janča   bylinná směs   víno   průjem   koupel   horké   krvácení   pěstování   jaterní   děti   užití   kojenec   chladné   komplikace   tinktura   hlas   řídnutí kostí   nálev   stonek   nohy   obsažené   kloub   indikace   Moučka   sval   vitamín   šlacha   játra   zdraví   opar   rýma   Váňa   použití   Paracelsus   metabolismus   pálení   sběr   ovoce   epilepsie   abytyše Hildegarda   stonek   ruka   recept   mrtvice   sliznice  

Počet stránek ve webu:

3290

(v počtu jsou zveřejněné články a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online