cerny koren ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci bramborČerný kořen, hadí mord španělský (latinsky scorzonera hispanica) - vynikající křehká, lahůdková zelenina, která se dříve často pěstovala na zahrádkách. Dnes se vidí málokdy, především proto, že semínka špatně vzchází, většina z těch, které si zakoupíme v obchodě vůbec nevyklíčí a to leckoho odradí. Dalším problémem je vyrývání až 40 cm dlouhých kořenů, většinou se lámou a tím i znehodnotí. A konečně při loupání barví ruce mléčnou šťávou, která nejde umýt (podobně jako u pampelišky). To všechno jde ale snadno překonat, jako obvykle pouze stačí vědět jak na to.


Účinky rostliny:



Účinky rostliny:

  • zdroj vitamínů a minerálů
  • dieta při cukrovce, diabetu
  • revma, revmatismus, revmatoidní artritida
  • střevní mikroflóra - obnovení střevní mikroflóry po léčby antibiotiky
  • střevní chřipka
  • chronický zánět močových cest
  • močové kameny, močový písek
  • ledvinové kameny, ledvinový písek
  • látková výměna, metabolismus
  • ekzém
  • dna
  • osteoporóza
  • zlomenina kosti - podpůrný prostředek při léčbě
  • kosti a klouby - vyživuje je

Léčivé účinky:

Obsahuje vitamíny C, E, B1, B2 a provitamín A, z minerálních látek hodně vápníku, hořčík, železo, mangan, měď, fosfor a zinek. Je velmi dobře stravitelný a pro svůj obsah účinných látek se hodí pro šetřící diety, pro diabetiky, revmatiky a nebo k zotavení střevní mikroflóry po léčbě antibiotiky či střevní chřipce. Léčí i chronické záněty močových cest a ledvinové kaménky. Povzbuzuje látkovou výměnu (metabolismus), je vhodný při ekzému, dně a revmatismu, ale také při osteoporóze, zlomeninách a problémech s klouby, protože vyživuje klouby i kosti.

Nejlepší je jako doplněk stravy, při zlomeninách a dalších akutních problémech denně 1-2 porce, u ostatních nemocí stačí jíst 2-3x týdně jako doplněk léčby. Můžeme pít také čaj, není však tak účinný jako pojídání čerstvého kořene, zato se dá uvařit kdykoli a můžeme ho pít dlouhodobě. Pro sušení se kořeny sbírají pozdě na podzim, očistí se, oloupou a nastrouhají, poté se rychle usuší nejlépe v pekáčku na topení. I listy mají léčivé účinky, používají se ve formě obkladu na bolestivé klouby při artróze a revmatismu.

  • Nálev z černého kořene - 2 kávové lžičky sušeného kořene zalijeme 1/4 1 studené vody, necháme 2 minuty vařit, 10 minut vyluhovat, pijeme 3x denně.
  • Obklad z černého kořene - čerstvé listy podrtíme válečkem, aby pustily šťávu, přiložíme na bolestivé místo a převážeme plátnem. Necháme působit nejméně 2 hodiny, nejlépe přes noc.

 

 


 

U nás se ve velkém (na poli) snad vůbec nepěstuje, můžeme ho dostat pouze občas na farmářských trzích, a to za tak vysokou cenu, že si ho málokdo dovolí kupovat k běžnému použití. Na zahrádce ale zabere stejně málo místa jako petržel nebo mrkev a může nám docela dobře zpestřit jídelníček. Je velmi lehce stravitelný, doporučuje se při šetřících dietách při spoustě onemocnění. Navíc má i zajímavé léčivé účinky, takže pokud chcete experimentovat a zkusit něco nového, vřele doporučuji.

 

Kulinářské využití:

V kuchyni se používá bud syrový, nebo tepelně upravovaný vařením, dušením a smažením. Syrový kořen oškrábeme škrabkou
na brambory a abychom si při tom neušpinili ruce, použijeme raději gumové rukavice. Potom ho ihned namočíme do vody okyselené citrónem nebo octem, jinak velice brzy zhnědne. Po chvilce ho nastrouháme na hrubém struhadle spolu s jablky a mrkví, zalijeme zálivkou z jogurtu nebo kysané smetany, soli, pepře a citrónové šťávy. Můžeme ho jíst i nastrouhaný na chlebu s máslem nebo použít spolu s ostatní kořenovou zeleninou do polévky.

Pokud ho chceme tepelně upravovat, stačí očistit pod tekoucí vodou a 15 minut vařit. Potom ho snadno oloupeme i bez rukavic. Podušený kořen můžeme obalit v trojobalu a osmažit jako řízek nebo nakrájet na kousky a osmažit na másle s bylinkami a podávat jako přílohu k masu, případně ještě zapéct se sýrem a šunkou a podávat se salátem jako hlavní jídlo.
U rostlinek z vlastního pěstování využijeme i listy, na jaře jsou křehké a chutné, můžeme je přihrnou klestím (vybělit) a používat do salátů, získají lahodnější chuť, nebo z nevybělených uvařit špenát.

Listy chutnají všem domácím býložravcům, jsou pochoutkou pro králíky, morčata, křečky, osmáky a suchozemské želvy.
Pokud necháme rostlinku vykvést, budeme mít pastvu pro včely - je medonosná, kvete hezkými žlutými kvítky, které jako bonus i navíc nádherně voní po čokoládě.

 

Pěstování:

Na pěstování je černý kořen nenáročný, vyžaduje běžné humózní půdy, nejlépe se mu daří na slunci, ale roste dobře i v polostínu. Nesnáší přímé hnojení, kořeny po něm hořknou a měknou, nejlépe mu prospějeme kompostem a mulčováním. Nej důležitější je hluboce propracovaná půda, protože kořeny jsou dlouhé a při sklizni se často lámou. Proto je nejvhodnější je pěstovat na „hrůbcích, stejně jako mrkev nebo petržel. Asi 2 týdny před vysetím semínek nahrneme na záhoně zem v řádcích do kopečků (asi jako při pěstování brambor), jenom je uděláme širší, aby se na ně vešly 3 řádky, tak okolo 60 cm. Necháme půdu odpočinout a slehnout asi za 2 týdny na každém „hrůbku" uděláme 3 řádky, do kterých zasadíme semínka, střídáme vždy řádek černého kořene s mrkví nebo petrželí.

Rostlina má dlouhou vegetační dobu, pro podzimní sklizeň sejeme už koncem února nebo nejpozději začátkem března. Semena
velmi špatně klíčí, proto většinou z celého řádku dostaneme pouze pár rostlinek. Ale nevadí, pokud si jednu necháme přezimovat a další rok vykvést, můžeme nová semínka zasadit ihned koncem léta, jakmile uzrají a tyto už budou mít stoprocentní klíčivost.
Sklízíme na podzim od září, můžeme sice uskladnit, ale je to trochu problém, protože kořen obsahuje hodně vody a ve sklepě vysychá. Pomoci si můžeme tím, že kořeny svážeme do svazečků, obalíme textilií a teprve potom vložíme do bedýnky s vlhkým pískem.
Není však třeba vůbec skladovat, protože rostlina je vytrvalá a mrazuvzdorná, proto můžeme kořeny sklízet průběžně po celou zimu dokud půda nezamrzne a zase znovu hned od časného jara.

 

Vhodní sousedé:

Pěstujeme ho společně s kořenovou zeleninou, nejlépe s mrkví, protože odpuzuje pochmurnatku mrkvovou, ale řádky můžeme střídat i s kořenovou petrželí nebo celerem. Česnek, pórek a cibule pomáhá odpuzovat hraboše a hryzce. Do meziřádků můžeme vysadit salát.

 

Nevhodní sousedé:

Nehodí se do společnosti rostlin, které vyžadují přímé hnojení - kapusta, zelí, květák a další brukvovité. Nesnáší ani kyselé půdy, proto nepěstujeme s jahodami ani v blízkosti ostružin.

 

Škůdci a nemoci:

Nemocemi a škůdci prakticky vůbec netrpí, jenom bývá oblíbenou pochoutkou hrabošů. Ti se hubí dost obtížně, ale bojovat se s nimi dá - mají citlivé nosy, takže můžeme použít cokoli, co jim smrdí. Nesnáší vůni komonice, česneku, černého bezu, afrikánů, řebříčku. Můžeme pár rostlinek pěstovat poblíž nebo nastlat mezi hrůbky trochu sušených bylinek, k tomu nalijeme bezovou jíchu přímo do chodbiček. Nejlepším predátorem hrabošů je ale obyčejná kočka - myšilov.