Hodnocení: 0 / 5

0 z 5 - 0 hlasů
Děkujeme za hodnocení

mangold ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci mangolduMangold (latinsky beta vulgaris convar) nepatří mezi běžně pěstované zeleniny, tedy myslím u nás, protože v Itálii, Francii a Chorvatsku je velmi oblíbený, prodává se na trzích a pěstuje se snad na každé zahrádce. Rozhodně doporučuji, protože může nahradit dvě oblíbené zeleniny - špenát a chřest, které se obě považují za lahůdku, ale hůře se pěstují. Na rozdíl od špenátu mangold neobsahuje kyselinu šťavelovou, proto je vhodný i pro lidi, kteří kvůli obsahu šťavelanů špenát konzumovat nemohou (malé děti, lidé s ledvinovými kaménky) a také obvykle chutná i těm, kteří špenát „nemusí". Už proto, že se nerozvařuje na beztvarou kaši, ale zpracovává se nakrájený na kousky.


Účinky rostliny:



Účinky rostliny:

  • křehké cévy, fragilita kapilár, zpevnění cévní stěny - pružnost, pevnost cév
  • ateroskleróza, arterioskleróza, zvápenatění tepen
  • prevence rakoviny, prevence nádorů
  • chudokrevnost, anémie, blednička
  • deprese
  • poruchy nálady - rozlada
  • klimakterium
  • soustředění, paměť

Léčivé účinky mangoldu:

Mangold obsahuje hodně vitamínu C (390 mg/100 g), vitamín B1, B2, B3 B5, B9, provitamín A, z minerálních látek vyvážený poměr draslíku a sodíku, hodně vápníku, hořčík, fosfor a železo. Stejně jako v pohance najdeme v mangoldu i rutin a kvercetin, látky, které výrazně zpevňují cévy, zlepšují jejich pružnost a pevnost a proto pomáhá při ateroskleróze (arterioskleróze, vápenatění tepen) a žilní nedostatečnosti. S příbuznou červenou řepou má také soustu společných účinných látek, proto je vhodný i jako prevence nádorových onemocnění. Pro obsah dobře vstřebatelného zeleza podporuje krvetvorbu, zlepšuje stav při chudokrevnosti -  anémii. Můžeme ho zařadit do jídelničku i při lehčích depresích a výkyvech nálady nebo v klimakteriu, protože posiluje mozek i nervy, zlepšuje soustředění a paměť

Léčebné dávky nejsou určeny, při léčbě nebo prevenci stačí častěji zařadit do jídelníčku. Tepelná úprava není na závadu.

 

Povídání o mangoldu, kulinářské využití mangoldu v kuchyn:

Mangold můžeme pěstovat buď listovou nebo řapíkovou formu mangoldu. Listový má řapíky malé a úzké, takže je nemusíme u mladších listů ani vyřezávat, ty řapíkaté se zase dají zpracovávat na dvakrát - čepele listů jako špenát, řapíky podobné jako chřest. Navíc jsou velmi dekorativní, řapíky mohou být dle odrůdy bílé, žluté, červené i fialové, v kombinaci se zelenými listy a barevnou žilnatinou je to opravdu pastva pro oči. Klidně můžeme pár rostlinek pěstovat i v květinovém nebo bylinkovém záhonku, esteticky mu rozhodně neublíží. Listy se hodí i do salátů, polévek a omáček, ale nejlepší je využít fantazie a receptů italské a francouzské kuchyně - výborné jsou dušené, smažené nebo zapečené s těstovinami (lasagne, špagety, vrtulky), na pizzu, zapečené se sýrem a bešamelovou omáčkou (s anglickou slaninou, kuřetem nebo šunkou), zapečené se smetanou. Velmi chutný je také pečený spolu s rybou nebo kuřetem, řapíky se mohou zapékat, ty starší napřed oloupeme stejně jako rebarboru, nakrájíme na kousky a necháme povařit cca 5 minut ve slané vodě. Po okapání je můžeme jednoduše posypat sýrem nebo osmaženou strouhankou jako chřest a podávat s brambory, nebo použít do směsi smažené zeleniny (wok) či na zapečení v troubě. Listy před finální úpravou také krátce povaříme nebo alespoň

spaříme vroucí vodou.

 

Pěstování mangoldu:

Semínka vyséváme od dubna přímo na stanoviště, vzešlé sazeničky protrháme na vzdálenost 20-30 cm, protože dospělé rostliny jsou dost velké. Vysévat ale můžeme až do poloviny srpna, z pozdních výsevů můžeme ještě sklidit listy a před zimou rostliny přihrneme listím a slámou, potom můžeme novou úrodu sklízet již brzy na jaře. Nesmíme je ale zbavit všech listů, několik jich na každé rostlince ponecháme. Vyžaduje slunečnou polohu, humozní půdu obohacenou kompostem a mulčování, protože mu vadí vyschlá půda, ale i přemokření. V době sucha musíme zalévat, nejlépe ráno, abychom zbytečně nelákali slimáky. Od poloviny léta je třeba rostlinky kontrolovat a jakmile se začne vytvářet květenství, okamžitě vylamovat, jinak můžeme na další sklizeň listů zapomenout, protože rostlinka napře veškerou svou vitalitu do tvorby plodů a zastaví růst listů.

 

Vhodní sousedé mangoldu:

Může se pěstovat téměř se všemi plodinami, zvláště mu prospívá cibule, salát a fazole, ale klidně i košťáloviny, mrkev, ředkev a ředkvička. Proti slimákům částečně chrání aromatické bylinky - tymián, šalvěj, kopr, máta.

 

Nevhodní sousedé mangoldu:

Nesnáší pouze špenát a červenou řepu, jinak nebylo pozorováno žádné nevhodné sousedství.

 

Škůdci a nemoci mangoldu:

Nemocemi prakticky netrpí, ale docela chutná slimákům, takže je výhodné jej pěstovat třeba na bylinkovém záhoně mezi aromatickým kořením nebo na záhoně, kde vyrobíme „protislimáčí" zábrany. Se slimáky jsem si na zahradě docela užil. Každý rok (zvláště když dost pršelo) jsme o ně doslova zakopávali a o salátech na záhoně jsem si mohl nechat jenom zdát. Nastudoval jsem spoustu užitečných rad a začal jsem je spolu s dětmi zkoušet. Byla to skvělá zábava, říkali jsme tomu „bojovka" pro slimáky a každý den jsme chodili sledovat, jak si naši zdatní sportovci s našimi nástrahami
poradili. Bohužel většinou vyhrávali slimáci, takže jsme nakonec zjistili, že téměř nic z toho nefunguje. Tak například pivo. Říká se, že slimáci pivo milují a stačí tedy do záhonu se salátem zahrabat půllitrový kelímek od jogurtu, naplnit pivem a slimáci neodolají, půjdou se napít, přitom spadnou do kelímku a utopí se. Což o to, fungovalo to. Každý druhý den byl kelímek plný, stačilo jenom odstranit a nastražit novou past. Jenže... 

Když pominu, že kupovat slimákům 4 piva týdně (není zrovna nejlevnější), nestačil jsem se divit, kolik jich na zahradě mám. Až jsem jeden den vstal kolem půl páté ráno a jenom jsem zíral. Od sousedovic plotu až k mému salátovému záhonu se táhlo úplné slimáčí procesí, všichni slimáci z okolí se stahovali za nabízenou pochoutkou! A protože u kelímku byla fronta, ostatní se věnovali okusování salátu. Slimáci mají totiž velmi citlivý čich a navíc jsou i kanibalové, proto není vhodné ani mrtvé (utopené) slimáky vyhazovat na kompost, je to opět nejlepší způsob, jak si tam namnožit
slimáčí populaci a příští rok jejich vajíčka s kompostem roznést po celé zahradě.

Vyzkoušel jsem i „protislimáčí zábrany, čili okolo záhonů nasypat sušené vaječné skořápky, nasekat kapradí, čerstvé piliny a další materiály, které těmto zvířátkům vadí, protože je připravují o sliz a zraňují jejich citlivá těla. To sice funguje, ovšem je to dost časově náročné a pracné, protože po každém dešti musíme zábrany obnovit. Jakmile zvlhnou, už jim nevadí. Takže nakonec jsem zjistil, že jediná možnost je ty slizké potvory vysbírat a odnést někam na louku, daleko od domu. A abychom nepřišli o saláty a mangold, nejlepší je slimáky prostě nakrmit! Ne, nedělám si legraci. Oni totiž daleko víc, než čerstvý salát milují nahnilé zbytky ovoce a zeleniny. Takže když nedaleko od záhonu, který chceme ochránit, nasypeme ovadlé listy salátu, nahnilé broskve a nektarinky a podobné slimáčí pochoutky, dají jim většinou přednost a když vedle umístíme třeba krabičky od vajec a nebo
širší prkna, pod která se s příchodem sluníčka mohou schovat, ráno je jednoduše posbíráme všechny na jedné hromadě. Pokud „sběr" provádíme 2x denně, podruhé ještě večer před úplným setměním, můžeme se našich slizkých přátel zbavit úplně a poměrně rychle. Občas mangold napadají i mšice, které při prvním objevení jednoduše z listů opláchneme proudem vody nebo nálevem z řimbaby, pelyňku, reveně nebo yzopu. Zároveň je třeba ale odstranit i kolonie mravenců, kteří si mšice na rostlinách pěstují a zanesli by nám je tam zpátky. Na mravence použijeme nejlépe biologickou návnadu, kterou si odnesou do mraveniště a otráví se. Jsem sice nepřítelem všech zbytečných hubení škůdců na zahradě, ale po letech
zkušeností jsem byl nucen uznat, že na mravence prostě žádný „mírumilovný' způsob neexistuje. Mohu sice ochránit pomocí postřiků či aromatických bylin rostlinky a stromy, na kterých si pěstují mšice, ovšem problém se samotnými mravenci to vůbec neřeší. Naopak, časem se na zahradě rozmnožili tak, že byli téměř pod každým kamenem a začali budovat mraveniště i v trávníku a uprostřed záhonů. Takže tady žádnou zázračnou radu skutečně nemám, jediná možnost je opravdu jed. Ale i ten jed může být různé kvality, oporučuji zakoupit nějaký „bio", čili návnadu, která se po splnění účelu přirozeně rozloží aniž by zamořila a otrávila půdu. Na našem trhu takové přípravky najdeme a rozhodně se vyplatí do nich
investovat.