Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.
BYLINY SBÍRANÉ V ZÁŘÍ ZDE

spenat ctyrboc ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci redkvicekRozdíl mezi mraženým a čerstvým špenátem je nekonečný, zvláště když čerstvé lístky srovnáváme s blátivou břečkou, kterou získáme rozmražením naprosté většiny kostek zakoupených v obchodě. I když si ho ale vypěstujeme na zahrádce, je to spíš jednorázová záležitost, protože lístečky jsou malé a na to, abychom si dopřáli dostatek špenátu na 1-2 jídla, sklidíme najednou celý menší záhon. Navíc přes léto vybíhá do květu, pěstovat se dá tedy jenom z jarního nebo podzimního výsevu. Jedno řešení by ale bylo - pořiďte si na zahrádku čtyřboč (novozélandský špenát).



Účinky rostliny:

  • nemá léčebné využití

Léčivé účinky špenátu a čtyřboče:

Jako léčivá rostlina se špenát nepoužívá, obsahuje ale spoustu vitamínů a minerálních látek - vitamín C, B1, B2, B3, B5, provitamín A, vápník, fosfor, železo, draslík, hořčík, sodík. Obsahuje bohužel také kyselinu šťavelovou, která zabraňuje vstřebávání vápníku, proto se obvykle doporučuje podávat špenát s mlékem nebo smetanou. Je to celkem zbytečné, protože vápník vytvoří s kyselinou šťavelovou nerozpustné vápenaté soli, které tělo nedokáže vstřebat. Proto vápník (mléko, jogurt) ano, ale jako samostatné jídlo až 2 hodiny po špenátu. Větší množství kyseliny šťavelové také způsobuje ledvinové a močové kaménky, proto by lidé s poruchami látkové výměny a nemocnými ledvinami konzumaci neměli přehánět. Obsah kyseliny štavelové se ale značně sníží, pokud špenát blanšírujeme (spaříme) před použitím v horké vodě, stačí cca 10 vteřin. Vodu samozřejmě vylijeme, nepoužíváme k dalšímu vaření.

 

Povídání o špenátu, kulinářské využití špenátu a čtyřboče v kuchyni:

Říká se mu novozélandský špenát, protože údajně pochází právě odtamtud a chutná úplně stejně jako ten náš klasický, možná ještě lépe. A výhod má opravdu spoustu - nevybíhá do kvétu, máme tedy konečně čerstvý špenát i během léta. Sklizené lístky neustále znovu obrůstají, takže stačí 1-2 rostlinky a máme zajištěnou úrodu od července až do října. Sám se vysemeňuje, proto jakmile necháme pár semínek dozrát, už ho máme navěky. Je nenáročný, nevyžaduje žádnou péči, můžeme ho „upíchnout" i pod stromy nebo keře, zkrátka tam, kde máme trochu místa. A dokonce zlepšuje i stav půdy - používá se jako půdokryvná rostlina a co nestačíme do zimy sníst, můžeme použít jako velmi účinné zelené hnojení. Použití v kuchyni je úplně stejné u špenátu i čtyřboče, s tím rozdílem, že čtyřboč má o něco menší obsah kyseliny šťavelové. Přeci jen tam ale nějaká je, proto se doporučuje ho před dušením nebo pečením spařit na 2 minuty ve vařící vodě, kterou vylijeme. Potom použijeme ke smažení, pečení a dušení, nebo i do salátů.

Špenát i čtyřboč je skvělý zapečený se sýrem, rajčaty nebo červenou řepou. Výborný lehký letní oběd připravíme z těstovin, do kterých vmícháme špenátové lístky podušené na olivovém oleji s česnekem, kousky šunky a smetanu, dochutíme pouze solí a pepřem a sypeme sýrem. Místo těstovin můžeme použít i gnocchi, a to raději domácí než koupené, stačí vyrobit těsto jako na bramborové knedlíky, vyválet šišky o průměru cca 2 cm a nožem nakrájet malé kousky, které vaříme v osolené vodě pár minut (dokud nevyplavou). Pokud je chceme mít opravdu jako z obchodu (myslím vzhledem, chuť je samozřejmě nesrovnatelně lepší), můžeme každý kousek trochu zmáčknout vidličkou, abychom dostali placatý tvar a vroubkovaný povrch, ale to už je jen kosmetická úprava. Spařený špenát můžeme i plnit do čerstvé bagety nebo housky, přidáme plátky šunky, hermelín a zapečeme v troubě při 250°C nebo přidáme i trochu čerstvého salátu a bereme s sebou na cesty jako zdravou svačinku.

 

Pěstování špenátu a čtyřboče: 

Špenát v létě vybíhá do květu, proto se pěstuje brzy na jaře nebo na podzim. Semínka vyséváme od března do dubna, pro podzimní sklizeň od poloviny srpna až do října. Lístky odstříháváme nůžkami, kořínky necháme v zemi, kde poslouží jako přirozené hnojivo na zlepšení stavu půdy. Obsahují totiž spoustu saponinů, které podporují schopnost rostlin získávat z půdy živiny. Při pozdním (říjnovém) výsevu rostlinky poslouží jako přirozený pokryv půdy, kterou skvěle připraví na jaro.

Rostlinky čtyřboče nesnáší mráz, proto vyséváme až začátkem května. Semínka dlouho klíčí a špatně vzchází, proto vysejeme vždy více semínek, než potřebujeme, pokud nam náhodou vzejde všechno, není problém s nimi obohatit kompost. Kvůli rychlejší sklizni se doporučuje předpěstování sazeniček, přesto je lepší si raději počkat a pěstovat čtyřboč z přímého výsevu, protože rostlinky jsou vitálnější a zdravější. Vyžaduje humózní půdu bez přímého hnojení. 

Sklízet můžeme už od července až do prvních mrazíků, stonky  jsou až metr dlouhé, takže opravdu stačí 2 rostlinky pro celou rodinu. Za celou sezónu můžeme z jedné rostliny sklidit údajně až 5 kg listů, což je při jejich nízké váze obdivuhodná úroda. Odštipujeme konce větviček s 5-6 listy a  ekáme, až se zase rozvětví a vyrostou nové, nebo odstřihneme celou jednu větev a obereme listy, v tom případě vyroste šlahoun znovu a listy budou větší než při odštipování. Pokud máme větší úrodu než stačíme sníst, můžeme lístky zamrazit na zimu.

U jednoho šlahounu necháme uzrát semínka, ze kterých nám další rok vyrostou nové rostlinky. Sice asi ne tam, kde bychom je zrovna chtěli, ale není problém v květnu obejít zahradu, vypátrat mladé semenáčky a přesadit je tam, kde jsou žádoucí.

 

Vhodní sousedé:

Čtyřboč je plazivá rostlinka, rozhodně nám nebude růst ukázněně v řádcích jako běžný špenát. Hodí se proto zvláště mezi rajčata, se kterými se dobře snáší a může je pokryvem půdy chránit před vysycháním. Může se pěstovat i pod ovocnými stromy se štíhlou korunou, pokud pod nimi není stín, ve kterém se mu moc nedaří. Dobře roste také vedle černého kořene a cibule. Špenát svou vůní odpuzuje dřepčíky, proto se hodí na záhony se
zelím a ředkvičkami, můžeme ho pěstovat i mezi rajčaty, brambory, jahodami a fazolemi.

 

Nevhodní sousedé:

Špatně roste ve společnosti červené řepy a salátu.

 

Škůdci a nemoci:

Žádnými škůdci ani nemocemi netrpí.

Další články v kategorii:

Nemoci, byliny - hledat

  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

chřipka   odvar   Janča   nemoc   teplé   angína   vlas   slinivka   osteoporóza   kontraindikace   hlavy   fytoterapie   pijeme   bylina   kameny   katar   menstruační   keř   žaludek   kořen   nežádoucí   zápal   močopudný   zrak   návod   mensturace   migrén   játra   hemeroid   plíseň   vliv   premenstruační   zánět   plísně   neht   nať   účinky   chřipka   ledvin   květ   nachlazení   hemoroid   zlomenin   Zentrich   vřed   fermentace   Treben   choroba   brnění   vitamin   pupen   stvol   kapsaicin   antibiotik   výroba   viry   mateřské   vývar   trávicí   Podhorná   bolest   Zentrich   inhalace   revma   štítná   písek   žlučník   astma   zelina   zpracování   slezina   houba   srdce   obsahuje   arteriskleróza   alergie   končetina   dna   horečka   postup   artróza   kolika   roztroušená   Mattioli   babské rady   střev   bylinka   Avicena   kůra   zalijeme   kvasinky   využití   prášek   olej   Galenos   minut   sušení   rostlina   kůže   list   slezina   účinek   strom   Materia medica   zelenina   kontraindikace   ateroskleróza   dásně   noha   čaj   studené   zácpa   tlak   akné   sirup   krk   kornatění   Janča   bylinná směs   víno   průjem   koupel   horké   krvácení   pěstování   jaterní   děti   užití   kojenec   chladné   komplikace   tinktura   hlas   řídnutí kostí   nálev   stonek   nohy   obsažené   kloub   indikace   Moučka   sval   vitamín   šlacha   játra   zdraví   opar   rýma   Váňa   použití   Paracelsus   metabolismus   pálení   sběr   ovoce   epilepsie   abytyše Hildegarda   stonek   ruka   recept   mrtvice   sliznice  

Počet stránek ve webu:

3290

(v počtu jsou zveřejněné články a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online