Chřest lékařský (latinsky Asparagus officinalis), též asparágus je vytrvalá bylina až 200 cm vysoká. Mladé šupinaté jedlé výhonky (říkáme jim pazochy) rostou na jaře do vysokých, rozvětvených stonků nesoucích jemné členěné zelené listy - tzv. fylokladia. V létě se objevují zelenavě bílé květy, na samičích rostlinách pak rostou na podzim červené bobule. Listy dostávají na podzim při odumírání jasně žlutou barvu. Roste planě ně pobřeží a je široce rozšířena na Blízkém východě. V ČR je možné jej najít na písčitých úhorech a stráních spíše vzácně.
Účinky rostliny:
Je nevhodná pro těhotné ženy a děti. Chřest nepoužívají lidé s poruchu funkce ledvin - způsobuje hromadění kyseliny močové.
Jak vznikl název ASPARÁGUS?
Výraz pochází ze asparágo, což v řečtině znamená "jsem nafouklý".
Co sbíráme?
Droga: Kořen, nať, list, plod, semena.
Jaké látky obsahuje chřest:
Kořeny a výhonky: Alkaloidy, aminokyseliny (alanin, arginin, asparagin, cystin, histidin, lysin, tyrosin, valin), karotenoidy, flavonoidy, fytosteroly (diosgenin), glykosidy (coniferin), guma,
kyseliny, minerální prvky (Ag, Al, B, Ba, Ca. Cd, Co, Cu, Cr, Fe, K, Li, Mg, Mn, Mo, Na, Ni, P, S, Si, Sr, Ti, V, Zn, Zr), puriny, sacharidy, saponiny, sliz, tuky, třísloviny, vitamíny (B, C, E), vlákninu aj.
Léčebné činky chřestu na zdraví, použití, využití:
Skupinové účinky: Antibiotikum, demulgens, diaroretikum, diuretikum (silné), hypotenzivum (snižuje krevní tlak), kardiakum (posiluje srdce), laxativum (projímavý účinek), sedativum (uklidňující účinek), spasmolytikum (nadzemní části rostliny), tonikum.
Výhonek má mírně projímavé účinky.
Čaj uvařený ze zralých listů se užíval při revmatismu a onemocněních močových cest, také má silné diuretické, tedy močopudné neboli odvodňující účinky - vodnatelnost (anasarka), voda na plicích.
Dále působí na nemoci jater (hepatitida - nálev), choroby močových cest (záněty, kameny, písek) - čaj se musí masivně zapít tekutinami, vysoký krevní tlak (kořen), zácpa (projímadlo), žaludeční potíže (pálení žáhy). Podpora léčby některých forem rakoviny.
Čaj z výhonků a/nebo listů:
Odvar: 3 g výhonek, 300 ml voda, var 10 min., 10 min. luhovat, jen 1x denně.
Čaj z kořene na ledvinové kameny:
2 polévkové lžíce rozmělněného kořene chřestu přelijeme 1 šálkem horké vody, necháme 15 minut vyluhovat a scedíme. Za den vypijeme 6 šálků, které bohatě zapijeme vodou.
Čaj z chřestového kořene má jen slabou účinnost, proto by měl být užíván střídavě s jinými odvodňujícími čaji.
Chřest ostrolistý, pichlavý:
Chřest ostrolistý, latinsky asparagus acutifolius se nachází na suchých, kamenitých půdách a lesích ve střdomoří až do nadmořské výšky 1000 m.n.m.
Co sbíráme?
Mladé výhonky se sbírají na jaře, v dubnu a květnu. Latinským rodovým názvem asparagus označovali staří Římané chřest, aniž příliš rozlišovali mezi jednotlivými druhy.
Jak vznikl název ASPARÁGUS?
Výraz pochází ze aspargáo, což v řečtině znamená "jsem nafouklý". Druhový název acutifolius odkazuje na zašpičatělé listy, odtud český název ostrolistý nebo také pichlavý.
Účinky chřestu ostrolistého neboli pichlavého na zdraví člověka:
Povzbuzuje chuť k jídlu, má očistné (detoxikační) a močopudné účinky.
Využití v kuchyni, kulinářské účely:
Chřest ostrolistý,jenž se vlastnostmi podobá pěstovanému chřestu, se v italské kuchyni uplatňuje stejně dobře. Uvařený a ochucený se mimořádně hodí k vejcím uvařeným natvrdo, které zvýrazňujíjeho intenzivní, nezaměnitelnou chuť, nebo se z něj s přidáním vajec a cibule dělají chutné omelety. Je vynikající též do polévek, zeleninových krémů, rizot a také k těstovinám, kdy se přidává do rajčatových omáček.
Lidové názvy:
hromové koření, špargl.
Rizoto s chřestem ostrolistým - recept, suroviny:
Chřestové rizoto - recept a suroviny zde.
Pěstování chřestů, sklizeň, zazimování a přezimování, vhodná půda:
Semena lze sít na jaře do řádků, nejsilnější sazenice jednotit do sponu 15 cm. Příští jako přesazovat na záhony nebo do jednotlivých řádků do sponu 60 cm do lehké úrodné půdy (u těžké půdy vytvořte zvýšené záhony z vhodné zeminy).
Můžete také sázet koupené jdnotleté nebo dvouleté sazenice. Se sklizní začněte ve třetím roce a řežte 15-20 cm vysoké výhonky těsně nad zemí od jara do poloviny léta (v některých čátsech Evropy se výhonky zakrývají zeminou, aby zbělely).
Nejdelší výhodky použijte v kuchyni, tenčí výhonky jako léčivo na zácpu.
Každý podzim ostříhejte nať a záhony poházejte na povrchu kompostem.