Celer (miřík celer), latinsky pium graveolens léčí nemoci ledvin, revma, dnu, zlepšuje látkovou výměnu, je afrodiziakum. Celer je jedno- až dvouletka. Má velký nažloutlý kulovitá kořen s trsy postranních kořínků. Lodyha je přímá, hranatá, nahoře větvená, asi půl metru vysoká. Listy jsou aromatické, lesklé, dolní peřenosečné, horní laločnaté. Květy jsou drobné, bílé. Plodem je nažka s charakteristickou vůní i chutí.
Účinky rostliny:
Účinky rostliny:
- zarudnutí obličeje
- močopudný účinek
- čištění organismu, detoxikace
- nemoci ledvin
- kožní nemoci
- revma, revmatoidní artritida, revmatismus
- dna
- močový písek, močové kameny
- ledvinové kameny, ledvinový písek
- impotence, poruchy erekce u muže
- červené skvrny v obličeji, zarudnutí obličeje
Používané části:
Sbírá se hlavně kořen, vzácněji i nať a semeno.
Léčivé vlastnosti:
Celer je močopudný, odvodňuje, mírně detoxikuje a zlepšuje látkovou výměnu (metabolismus). Těchto vlastností se užívá zejména při nemocech ledvin, kožních problémech, revmatických chorobách a dně. Je vhodný i na močové kameny a jejich odplavení. Celer mírně posiluje celý organismus, užívá se k posílení mužské potence.
Způsob použití:
Nejjednodušší je samozřejmě konzumace celerové bulvy. Dá se z ní lisovat čerstvá šťáva, která se užívá v dávce 0,5-1 dl denně. Šťávase dá kombinovat s jinými - z mrkve, červené řepy, natě libečku, ananasu. Ze sušeného kořene se dá vařit odvar. Přidává se i do urologických směsí.
Nať se dá konzumovat syrová v salátech, lze z ní lisovat šťávu, případně se z ní připravuje nálev. Asi jedna polévková lžíce se zalije 0,25 I vody.
Rozemletá semena se užívají po špetkách 3x denně.
Kontraindikace:
Celer ve větším množství dráždí ledviny. Lidé s poruchami ledvin by ho neměli užívat. Totéž platí pro těhotné ženy, které by měly celer užívat pouze v jídle. Léčba celerovou šťávou by neměla přesáhnout 1 měsíc.
Použití v kosmetice:
Recept na odstranění červených skvrnek na obličeji: Celer nastrouháme na jemném struhadle. Dvě polévkové lžíce nastrouhaného kořene vložíme
do hrnce, zalijeme asi 2 dl vody a necháme přivést k varu. Po 15 minutách luhování přecedíme přes filtr a získanou tekutinou omýváme rudá místa na obličeji. Nejlépe ráno i večer.
Použití v kuchyni:
Celer se hojně užívá v kuchyni. Povařená bulva se dává do zeleninových salátů, pomazánek, mixuje se do zeleninových kečupů a omáček. Vynikající je též obalená a smažená jako řizek. Nať se přidává zejména do polévek.
Rozšíření a výskyt:
U násje celer oblíbenou a výhradně pěstovanou zeleninou.
Sběr:
Nať se sbírá kdykoliv během vegetačního období. Bulvy a semeno se sbírají na podzim.
Možnost záměny:
Nať celeru se na zahrádce může zaměnit snad jedině s natí libečku. U kořene už záměna nehrozí.
Pěstování:
Semena i sazeničky celeru jsou běžně k dostání v zahradnictvích i na tržištích. Celer je na pěstování poměrně náročný. Vyžaduje dobře zapracovanou, hlubokou, lehčí půdu s dostatkem živin. Má rád teplé stanoviště, nejlépe v polostínu a vyžaduje dostatek zálivky.
Jaké látky obsahuje celer:
Flavonové glykosidy, aminokyseliny, vitaminy A,B,C,K,PP,minerální látky, sacharidy, organické kyseliny, minerální látky, silice a další.