Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.

prirodni hnojivo biohnojivo hnojiva z rostlin a bylin priprava vyrobaKaždý z nás si rád zamlsá. A mlsat můžeme nejen bonbóny a smažené brambůrky, ale i zdravé dobrůtky (oříšky, semínka, křížaly), na kterých si nejen pochutnáme, ale také doplníme potřebné vitamíny a minerální látky. „Mlsat" ale potřebuje i půda a rostlinky. Pokud zelené hnojení a kompost považujeme za ekvivalent základní výživy, potom můžeme přírodní hnojivá přirovnat právě k těm pamlskům, kterými rostlinkám a půdě způsobíme to pravé blaho.

Použít se dá celá škála prostředků od těch kupovaných až k čistě přírodním a domácím. Každý dává přednost něčemu jinému,
měřítkem výběru bývá obvykle především pracnost a dostupnost.

Nejlepší je použít to, co zahrada sama vyprodukuje. Při dobré péči vlastně není vůbec třeba dodávat cokoli
zvenčí, všechno, co potřebujeme, najdeme na místě. Takže pokud chováte na dvorku slepice nebo králíky, používejte jejich výkaly
k hnojení. Když máte kout zarostlý kopřivami, hnojte kopřivovou jíchou. Máte-li za domem velkou louku, používejte trávu a luční
bylinky. Bydlíte-li u potoka či rybníka, používejte do kompostu místní bahno. Zahrada je uzavřený ekosystém a pro vaše rostlinky
je úplně nejlepší to, co najdete v nejbližším okolí. 

 

Zelené hnojení - pochoutka pro každou půdu 

Nikdy asi nevyprodukujeme tolik kompostu, abychom pokryli celoroční spotřebu živin na celé zahrádce. Zkrátka i v přírodní zahradě
potřebujeme hnojit, jenom to zase můžeme udělat trochu jinak. Můžeme třeba na část zasít rychle rostoucí plodiny, které sklidíme
do léta (ředkvičky, kedlubny, řeřichu, kopr, salát, polníček...) a poté záhon osít rostlinami, které utvoří hodně rychle rostoucí nadzemní hmoty a to všechno pak před zimou zapravit do země - říká se tomu zelené hnojení a je to asi nejjednodušší a nejefekuvnější způsob, jak si zlepšit půdní podmínky na zahrádce. Zelené hnojení kypří půdu, umožňuje život půdním mikroorganismům, žížalám a dalším užitečným zvířátkům, zamezuje erozím a vysychání půdy, nenechá nám na záhoně rozmnožit nepříjemný, špatně odstranitelný plevel a hlavně obohacuje půdu o humus, který částečně nahradí kompost.

Aplikace je velmi jednoduchá - semena vyséváme ihned po sklizni raných plodin, tedy od července do konce srpna a vzrostlé rostliny necháme v zemi co nejdéle. Nadzemní zelenou hmotu, kterou rostliny vytvoří, posekáme sekačkou (nebo vyšší rostliny srpem či kosou a pak rozdrtíme na drobné kousky), necháme zaschnout a těsně před příchodem zimy vše zapravíme do půdy. Nezarýváme čerstvou zelenou nať, protože by v půdě mohla hnit, což by zabránilo provzdušnění a moc bychom si tedy nepomohli. Stejně tak je důležité záhon upravit až těsně před zimou, protože pokud to provedeme dříve (třeba v záři), rostliny se v půdě rozloží okamžitě a výsledný efekt bude mizivý. Účelem je, aby se hmota začala rozkládat až na jaře a účinně nám pohnojila nově vysazenou zeleninu. Tolik tedy „oficiální" postup, který určitě velice dobře funguje a doporučují ho všechny knihy o přírodních zahradách. 

Musím se opět přiznat, že na své zahrádce to dělám jinak, zase si to trochu zjednodušuji. Nezatěžuji se zapravováním zelené nadzemní hmoty do půdy, rostliny pouze posekám a nechám na záhoně ležet jako vrstvu mulče. Nejsem takový odborník, abych dokázal posoudit, jestli je moje metoda lepší nebo horší a jaké jsou přesné rozdíly, nicméně s kvalitou půdy jsem maximálně spokojená já i moje rostlinky. Výhodou určitě je, že kořínky jednoletých rostlin zůstávají v půdě, kde časem zetlí a zanechají po sobě průduchy, kterými půdní organizmy mohou lépe vstřebávat kyslík i živiny. 

A na rozdíl od zarývání vidlemi do půdy je tento způsob opět naprosto bezpracný. K zelenému hnojení můžeme použít mnoho jednoletých, rychle rostoucích rostlin, např. vikev, řepku olejku, pelušku a další. Přijde mi to ale trochu škoda, pokud tedy zrovna nemáte králíky, kteří jsou po vikvi jako diví. Můžeme totiž použít i takové druhy, které nám poskytnou i další užitek - třeba je můžeme jíst, můžeme se jimi léčit a nebo jsou prostě jenom hezké a dekorativní. V každém případě těch „užitečných" máme na výběr docela dost.

Nemoci, byliny - hledat

  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

obsažené   krk   strom   dna   žaludek   močopudný   játra   trávicí   list   slinivka   epilepsie   mateřské   recept   migrén   žlučník   kloub   zlomenin   šlacha   arteriskleróza   pupen   plíseň   slezina   kontraindikace   Váňa   indikace   plísně   bylinka   zelina   teplé   ruka   jaterní   stonek   zalijeme   choroba   kapsaicin   končetina   neht   vlas   vývar   kontraindikace   angína   roztroušená   vřed   premenstruační   řídnutí kostí   chřipka   studené   inhalace   ateroskleróza   slezina   alergie   chladné   hlavy   kolika   Paracelsus   rostlina   kůra   účinky   Materia medica   keř   střev   Zentrich   olej   Galenos   bylina   zápal   fermentace   sběr   čaj   mrtvice   artróza   antibiotik   zácpa   vitamín   Treben   fytoterapie   návod   nemoc   nohy   noha   osteoporóza   Janča   hemeroid   horké   sliznice   zdraví   opar   pěstování   účinek   kvasinky   stvol   Zentrich   zrak   mensturace   bylinná směs   postup   bolest   houba   nachlazení   Avicena   ledvin   sval   Podhorná   chřipka   děti   odvar   komplikace   horečka   metabolismus   katar   akné   menstruační   krvácení   pálení   písek   revma   nať   štítná   průjem   srdce   kořen   koupel   tinktura   nežádoucí   Moučka   brnění   zánět   užití   sušení   kůže   zelenina   hemoroid   pijeme   vliv   květ   sirup   použití   kojenec   Janča   stonek   víno   viry   tlak   játra   minut   abytyše Hildegarda   prášek   ovoce   Mattioli   kameny   výroba   dásně   zpracování   babské rady   rýma   hlas   využití   vitamin   nálev   astma   obsahuje   kornatění  

Počet stránek ve webu:

3370

(v počtu jsou zveřejněné články a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online