Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.
100 BYLIN SBÍRANÝCH V ČERVNU ZDE

prirodni hnojivo biohnojivo hnojiva z rostlin a bylin priprava vyrobaKaždý z nás si rád zamlsá. A mlsat můžeme nejen bonbóny a smažené brambůrky, ale i zdravé dobrůtky (oříšky, semínka, křížaly), na kterých si nejen pochutnáme, ale také doplníme potřebné vitamíny a minerální látky. „Mlsat" ale potřebuje i půda a rostlinky. Pokud zelené hnojení a kompost považujeme za ekvivalent základní výživy, potom můžeme přírodní hnojivá přirovnat právě k těm pamlskům, kterými rostlinkám a půdě způsobíme to pravé blaho.

Použít se dá celá škála prostředků od těch kupovaných až k čistě přírodním a domácím. Každý dává přednost něčemu jinému,
měřítkem výběru bývá obvykle především pracnost a dostupnost.

Nejlepší je použít to, co zahrada sama vyprodukuje. Při dobré péči vlastně není vůbec třeba dodávat cokoli
zvenčí, všechno, co potřebujeme, najdeme na místě. Takže pokud chováte na dvorku slepice nebo králíky, používejte jejich výkaly
k hnojení. Když máte kout zarostlý kopřivami, hnojte kopřivovou jíchou. Máte-li za domem velkou louku, používejte trávu a luční
bylinky. Bydlíte-li u potoka či rybníka, používejte do kompostu místní bahno. Zahrada je uzavřený ekosystém a pro vaše rostlinky
je úplně nejlepší to, co najdete v nejbližším okolí. 

 

Zelené hnojení - pochoutka pro každou půdu 

Nikdy asi nevyprodukujeme tolik kompostu, abychom pokryli celoroční spotřebu živin na celé zahrádce. Zkrátka i v přírodní zahradě
potřebujeme hnojit, jenom to zase můžeme udělat trochu jinak. Můžeme třeba na část zasít rychle rostoucí plodiny, které sklidíme
do léta (ředkvičky, kedlubny, řeřichu, kopr, salát, polníček...) a poté záhon osít rostlinami, které utvoří hodně rychle rostoucí nadzemní hmoty a to všechno pak před zimou zapravit do země - říká se tomu zelené hnojení a je to asi nejjednodušší a nejefekuvnější způsob, jak si zlepšit půdní podmínky na zahrádce. Zelené hnojení kypří půdu, umožňuje život půdním mikroorganismům, žížalám a dalším užitečným zvířátkům, zamezuje erozím a vysychání půdy, nenechá nám na záhoně rozmnožit nepříjemný, špatně odstranitelný plevel a hlavně obohacuje půdu o humus, který částečně nahradí kompost.

Aplikace je velmi jednoduchá - semena vyséváme ihned po sklizni raných plodin, tedy od července do konce srpna a vzrostlé rostliny necháme v zemi co nejdéle. Nadzemní zelenou hmotu, kterou rostliny vytvoří, posekáme sekačkou (nebo vyšší rostliny srpem či kosou a pak rozdrtíme na drobné kousky), necháme zaschnout a těsně před příchodem zimy vše zapravíme do půdy. Nezarýváme čerstvou zelenou nať, protože by v půdě mohla hnit, což by zabránilo provzdušnění a moc bychom si tedy nepomohli. Stejně tak je důležité záhon upravit až těsně před zimou, protože pokud to provedeme dříve (třeba v záři), rostliny se v půdě rozloží okamžitě a výsledný efekt bude mizivý. Účelem je, aby se hmota začala rozkládat až na jaře a účinně nám pohnojila nově vysazenou zeleninu. Tolik tedy „oficiální" postup, který určitě velice dobře funguje a doporučují ho všechny knihy o přírodních zahradách. 

Musím se opět přiznat, že na své zahrádce to dělám jinak, zase si to trochu zjednodušuji. Nezatěžuji se zapravováním zelené nadzemní hmoty do půdy, rostliny pouze posekám a nechám na záhoně ležet jako vrstvu mulče. Nejsem takový odborník, abych dokázal posoudit, jestli je moje metoda lepší nebo horší a jaké jsou přesné rozdíly, nicméně s kvalitou půdy jsem maximálně spokojená já i moje rostlinky. Výhodou určitě je, že kořínky jednoletých rostlin zůstávají v půdě, kde časem zetlí a zanechají po sobě průduchy, kterými půdní organizmy mohou lépe vstřebávat kyslík i živiny. 

A na rozdíl od zarývání vidlemi do půdy je tento způsob opět naprosto bezpracný. K zelenému hnojení můžeme použít mnoho jednoletých, rychle rostoucích rostlin, např. vikev, řepku olejku, pelušku a další. Přijde mi to ale trochu škoda, pokud tedy zrovna nemáte králíky, kteří jsou po vikvi jako diví. Můžeme totiž použít i takové druhy, které nám poskytnou i další užitek - třeba je můžeme jíst, můžeme se jimi léčit a nebo jsou prostě jenom hezké a dekorativní. V každém případě těch „užitečných" máme na výběr docela dost.

Nemocí, byliny - hledat

mojra.cz
  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

horečka   zpracování   olej   epilepsie   kornatění   ateroskleróza   střev   účinek   nemoc   hlavy   vlas   Váňa   ledvin   zápal   štítná   použití   končetina   vliv   Moučka   krvácení   antibiotik   jaterní   neht   játra   kontraindikace   brnění   postup   rostlina   arteriskleróza   studené   mateřské   průjem   viry   babské rady   hemoroid   žlučník   chřipka   květ   sběr   řídnutí kostí   stonek   kořen   noha   kloub   obsažené   artróza   bylinná směs   vitamín   sirup   kůra   teplé   hemeroid   dásně   Zentrich   alergie   využití   Podhorná   kojenec   chladné   fytoterapie   Janča   astma   tinktura   pěstování   recept   vřed   hlas   zácpa   kontraindikace   angína   šlacha   kameny   odvar   revma   tlak   mrtvice   nálev   minut   horké   Paracelsus   Mattioli   prášek   nať   krk   zalijeme   akné   účinky   víno   obsahuje   nachlazení   Treben   zlomenin   katar   slezina   Zentrich   čaj   houba   menstruační   metabolismus   zelina   kvasinky   chřipka   inhalace   rýma   roztroušená   stonek   sliznice   pálení   Avicena   zrak   zdraví   slezina   opar   vývar   plíseň   vitamin   abytyše Hildegarda   játra   osteoporóza   žaludek   močopudný   keř   mensturace   zánět   srdce   bolest   Galenos   stvol   zelenina   trávicí   pupen   indikace   písek   užití   pijeme   list   ovoce   kůže   sval   migrén   kolika   bylinka   komplikace   koupel   dna   plísně   děti   nohy   návod   slinivka   strom   nežádoucí   ruka   Janča   výroba   bylina   fermentace   sušení   premenstruační   kapsaicin   choroba  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online