Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.
100 BYLIN SBÍRANÝCH V ČERVNU ZDE

prirodni hnojivo biohnojivo hnojiva z rostlin a bylin priprava vyrobaKaždý z nás si rád zamlsá. A mlsat můžeme nejen bonbóny a smažené brambůrky, ale i zdravé dobrůtky (oříšky, semínka, křížaly), na kterých si nejen pochutnáme, ale také doplníme potřebné vitamíny a minerální látky. „Mlsat" ale potřebuje i půda a rostlinky. Pokud zelené hnojení a kompost považujeme za ekvivalent základní výživy, potom můžeme přírodní hnojivá přirovnat právě k těm pamlskům, kterými rostlinkám a půdě způsobíme to pravé blaho.

Použít se dá celá škála prostředků od těch kupovaných až k čistě přírodním a domácím. Každý dává přednost něčemu jinému,
měřítkem výběru bývá obvykle především pracnost a dostupnost.

Nejlepší je použít to, co zahrada sama vyprodukuje. Při dobré péči vlastně není vůbec třeba dodávat cokoli
zvenčí, všechno, co potřebujeme, najdeme na místě. Takže pokud chováte na dvorku slepice nebo králíky, používejte jejich výkaly
k hnojení. Když máte kout zarostlý kopřivami, hnojte kopřivovou jíchou. Máte-li za domem velkou louku, používejte trávu a luční
bylinky. Bydlíte-li u potoka či rybníka, používejte do kompostu místní bahno. Zahrada je uzavřený ekosystém a pro vaše rostlinky
je úplně nejlepší to, co najdete v nejbližším okolí. 

 

Zelené hnojení - pochoutka pro každou půdu 

Nikdy asi nevyprodukujeme tolik kompostu, abychom pokryli celoroční spotřebu živin na celé zahrádce. Zkrátka i v přírodní zahradě
potřebujeme hnojit, jenom to zase můžeme udělat trochu jinak. Můžeme třeba na část zasít rychle rostoucí plodiny, které sklidíme
do léta (ředkvičky, kedlubny, řeřichu, kopr, salát, polníček...) a poté záhon osít rostlinami, které utvoří hodně rychle rostoucí nadzemní hmoty a to všechno pak před zimou zapravit do země - říká se tomu zelené hnojení a je to asi nejjednodušší a nejefekuvnější způsob, jak si zlepšit půdní podmínky na zahrádce. Zelené hnojení kypří půdu, umožňuje život půdním mikroorganismům, žížalám a dalším užitečným zvířátkům, zamezuje erozím a vysychání půdy, nenechá nám na záhoně rozmnožit nepříjemný, špatně odstranitelný plevel a hlavně obohacuje půdu o humus, který částečně nahradí kompost.

Aplikace je velmi jednoduchá - semena vyséváme ihned po sklizni raných plodin, tedy od července do konce srpna a vzrostlé rostliny necháme v zemi co nejdéle. Nadzemní zelenou hmotu, kterou rostliny vytvoří, posekáme sekačkou (nebo vyšší rostliny srpem či kosou a pak rozdrtíme na drobné kousky), necháme zaschnout a těsně před příchodem zimy vše zapravíme do půdy. Nezarýváme čerstvou zelenou nať, protože by v půdě mohla hnit, což by zabránilo provzdušnění a moc bychom si tedy nepomohli. Stejně tak je důležité záhon upravit až těsně před zimou, protože pokud to provedeme dříve (třeba v záři), rostliny se v půdě rozloží okamžitě a výsledný efekt bude mizivý. Účelem je, aby se hmota začala rozkládat až na jaře a účinně nám pohnojila nově vysazenou zeleninu. Tolik tedy „oficiální" postup, který určitě velice dobře funguje a doporučují ho všechny knihy o přírodních zahradách. 

Musím se opět přiznat, že na své zahrádce to dělám jinak, zase si to trochu zjednodušuji. Nezatěžuji se zapravováním zelené nadzemní hmoty do půdy, rostliny pouze posekám a nechám na záhoně ležet jako vrstvu mulče. Nejsem takový odborník, abych dokázal posoudit, jestli je moje metoda lepší nebo horší a jaké jsou přesné rozdíly, nicméně s kvalitou půdy jsem maximálně spokojená já i moje rostlinky. Výhodou určitě je, že kořínky jednoletých rostlin zůstávají v půdě, kde časem zetlí a zanechají po sobě průduchy, kterými půdní organizmy mohou lépe vstřebávat kyslík i živiny. 

A na rozdíl od zarývání vidlemi do půdy je tento způsob opět naprosto bezpracný. K zelenému hnojení můžeme použít mnoho jednoletých, rychle rostoucích rostlin, např. vikev, řepku olejku, pelušku a další. Přijde mi to ale trochu škoda, pokud tedy zrovna nemáte králíky, kteří jsou po vikvi jako diví. Můžeme totiž použít i takové druhy, které nám poskytnou i další užitek - třeba je můžeme jíst, můžeme se jimi léčit a nebo jsou prostě jenom hezké a dekorativní. V každém případě těch „užitečných" máme na výběr docela dost.

Nemoci, byliny - hledat

mojra.cz
  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

kojenec   játra   dna   fermentace   fytoterapie   metabolismus   angína   vlas   menstruační   plíseň   ledvin   opar   slezina   zelina   akné   mensturace   květ   účinek   sběr   zrak   kornatění   kontraindikace   artróza   slinivka   Treben   srdce   Moučka   zpracování   zlomenin   účinky   vývar   vřed   postup   pupen   brnění   jaterní   Galenos   prášek   houba   kůže   olej   Podhorná   slezina   tinktura   žaludek   bylina   výroba   krk   indikace   nežádoucí   játra   horečka   Mattioli   střev   nálev   Váňa   šlacha   alergie   hlas   Paracelsus   mrtvice   viry   nať   tlak   astma   hemoroid   krvácení   pálení   bolest   užití   komplikace   dásně   koupel   neht   minut   sval   horké   osteoporóza   migrén   rostlina   epilepsie   sušení   použití   zelenina   pijeme   obsažené   nohy   pěstování   teplé   nemoc   zdraví   děti   strom   Avicena   stonek   katar   recept   víno   kůra   kameny   zalijeme   žlučník   roztroušená   bylinka   čaj   noha   využití   průjem   vitamin   vitamín   kapsaicin   studené   chřipka   zápal   ruka   chladné   sliznice   trávicí   kvasinky   sirup   revma   močopudný   kořen   kolika   abytyše Hildegarda   nachlazení   Zentrich   hlavy   antibiotik   ovoce   babské rady   plísně   návod   inhalace   písek   kloub   ateroskleróza   Zentrich   Janča   premenstruační   hemeroid   štítná   zácpa   odvar   chřipka   končetina   choroba   list   stonek   arteriskleróza   keř   kontraindikace   bylinná směs   vliv   stvol   obsahuje   řídnutí kostí   Janča   zánět   mateřské   rýma  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online