Kopřivová jícha - to samé hnojivo jako ze slepičinců můžeme připravit i z kopřiv. Postup je naprosto stejný, výhodou je, že nemusíme shánět suroviny, protože kopřiv najdeme všude dost. Úplně nejlepší je udělat zákvas z kombinace několika rostlin - základem jsou kopřivy nebo kostivalové listy, můžeme ale přidat i listy pampelišky, bršlice, černého bezu, vojtěšky, měsíčku, řebříčku, přesličky, v podstatě téměř cokoli, ovšem raději bez květů a semínek, ty se totiž kvašením neničí a tak bychom si záhony sice pohnojili, ale také zaplevelili.
Účinky rostliny:
Rostlinky nasekáme nebo nastříháme na menší kousky, naplníme nekovovou nádobu do 3/4, zalijeme vodou a pak už jenom každý den mícháme a čekáme, až přestane směs pracovat a pěnit. Trvá to kolem 2-3 týdnů.Pokud dáte do kvasící jíchy asi 1 hrst nehašeného vápna, nebude tolik zapáchat (vápno váže čpavek).
Pak scedíme a zředíme vodou v poměru 1:10 i víc, kopřivovou jíchou zaléváme ke kořenům.
Bylinkový výluh smrdí o něco meně, i když příjemná vůně to laké zrovna není.
Hnojit můžeme kopřivovou jíchou pravidelně každých 10-14 dní veškerou zeleninu kromě česneku, cibule, hrachu a fazolí, klidně i bylinky, ovocné stromy a keře, jahody, okrasné keře, kytičky, zelí a rajčata.
Výhodou je směs provzdušnit (promíchat 2x denně klackem nebo ideálně nějakou hadičkou přivést vzdušný kyslík), aby se v kvasu nepřemnožily anaerobní bakterie (které nejsou pro byliny přirozené), ale aby ve měsi převažovaly aerobní bakterie, které běžně žijí v půdě.
Jícha nejenže účinně hnojí různé rostliny, ale dokonce zvyšuje jejich odolnost proti napadení škůdci a plísněmi. Hnojení jíchou mění složení šťáv v kulturních rostlinách, takže už tolik nechutnají hmyzu. Jeden starý zahradník mi vyprávěl, že dokonce pozoroval, že díky tomuto ošetření zvýšili mravenci svou aktivitu a vydali se na lov housenek. Tekutina sice páchne, ale jak říká staré přísloví: Co smrdí, to hnojí.