mrtva ryba jako biohnojivoMrtvá ryba jako biohnojivo - tak tohle už vám určitě bude připadat jako dost šílené, ale přesto je to velice zajímavý způsob, jak dodat rostlinkám v zahradě spoustu užitečných živin. A rozhodně to není žádný moderní výmysl, ryby zakopávali k rostlinám všechny přírodní národy, indiáni i naši předkové, jenom tento zvyk už upadl v zapomnění.


Účinky rostliny:

Stačí ale otevřít Kytici Karla Jaromíra Erbena a podívat se na začátek básně „Štědrý večer", kterou si mnozí pamatujeme ještě ze školy.

Hoj, ty štědrý večere
ty tajemný svátku!
Což komu dobrého
neseš na památku?
I lospodáři štědrovku,
kravám po výslužce,
kohoutovi česneku,
hrachu jeho družce.
i ovocnému stromoví
od večeře kosti,
z lat oušky na stěnu
lomu, kdo se postí.


Pro nás je důležitý předposlední verš - ovocnému stromoví od večeře kosti. Protože k večeři byl tradičně kapr, míní se tím samozřejmě
rybí kosti. A protože na vánoce se každému dopřávalo loho, co si přál (případně co nejvíce potřeboval), je to jasný důkaz, že naši předkové byli o prospěšnosti tohoto hnojivá hluboce přesvědčeni. A pokud to vyzkoušíte, asi budete přesvědčeni také, i když žádná vědecká studie se účinkem rybího masa jako hnojivá ještě nezabývala. Naši předkové hnojili rybím masem především stromy a keře, severoameričtí indiáni zase rajčata. Obojí mám vyzkoušené a obojí funguje velice dobře. U stromů samozřejmě nemohu říct, že by po tomto hnojivu měly větší nebo chutnější ovoce, u rajčat se to ale dá zjistit velice jednoduše - stačí pěstovat několik rostlin s rybou a několik bez ryby. Výsledky jsou opravdu zajímavé hnojivo má vliv na zdraví a vitalitu celé rostliny i plodů. 

K hnojení samozřejmě nebudeme používat pouze kosti, ale buď celé ryby (což asi nebude problém pro rybáře, kteří mají zdroj bělic a dalších rybiček příliš se nehodících k jídlu) nebo kapří hlavy a ořez z rybárny, který můžeme pořídit za cca 5-10 Kč za kilogram.
Zakopeme je mělce ke stromu (do stromové mísy) nebo pod sazenici rajčete a okurky tak, aby mezi kořínky a rybou zbylo ještě
asi 10 cm země. Než kořeny prorostou až k hnojivu, ryba zatím zjetlí a uvolní látky, které mohou rostlinky využívat. Můžeme je přidat i do jámy s kompostem určené pro pěstování cuket, prostě pro všechny rostlinky, které mají delší kořeny a potřebují vydatné hnojivo. Výhodou je, že už potom během vegetace nemusíme vůbec přihnojovat, ryba se postupně rozkládá a dodává živiny po celou dobu růstu. 

Hodí se ale jenom sladkovodní ryby, s mořskými to nějak nefunguje. Nejspíš mají jiné minerální složení, které rostlinkám tolik nechutná. A nebo je to další potvrzení pravidla, že bychom méli využívat pouze to, co vyrostlo v naší blízkosti a ne cpát do půdy i do sebe exotické pochoutky a různá umělá povzbuzovadla.