pelargonie muskat pestovani doma kucharske recepty s pelargoniiVonné pelargónie (muškáty) pocházejí z jižní Afriky. V 17. století přivezli botanikové první exempláře do Holandska. Odtud se rozšířily tyto hezky vonící rostliny do celé Evropy. Až do konce 18. století byly ve sbírkách znalců a jejich milovníků zastoupeny výhradně plané formy rostliny. Teprve v 19. století se začalo s křížením různých druhů.


Účinky rostliny:

Z několika planých druhů, jako třeba Telargonium radens, Telargonium capitatum nebo Telargonium graveolens byly vyšlechtěny nesčetné kultivary, které se odlišují tvarem a barvou svých listů a květů a podle své vůně. Dneska v zahradě narazíte téměř výhradně na hybridní odrůdy S původními druhy se setkáte snad už jen v botanických zahradách nebo u specialistů. Vonné pelargónie patří k prvním rostlinám, které našly své celoroční stanoviště v obytných místnostech. Jejich listy obsahují éterické oleje, které voní po kadidle, pepři, leštidlu na boty, eukalyptu, jablku, citronu, růži a mnoha dalšími způsoby. Jejich mnohotvárnost nelze téměř popsat. Vcelku bylo zaznamenáno přes padesát různých vůní. Z některých se vyrábí gerániový olej, který slouží jako náhrada za podstatně dražší olej růžový. Některé odrůdy se vyznačují mnohabarevnými listy nebo nápadnými květy, jiné zase po celé roky vůbec nevykvetou. Některé druhy jsou pořádně velké, jiné zůstanou malé a kompaktní. Další zase, jako obdivuhodně vonící citrónové pelargónie, vybíhají v jalové dřevnaté výhony, které nejsou pro okenní parapet zrovna ozdobou. Přesto jejich aroma je tak intenzivní, že jsou podobně jako pelargónie vonící po mátě a růžích jako stvořené pro kreativní bylinkovou kuchyni.

 

Pěstování pelargonií

Jelikož jsou jihoafrického původu, nesnášejí vonné pelargónie, stejně jako jejich sestry, velkokvěté načervenalé pelargónie páskované nebo geránie, vůbec žádný mráz. Jinak nejsou nijak zvlášť náročné. V bezmrazém období pobývají raději na slunečném nebo lehce stíněném místě pod širým nebem než v místnosti. Pokud je venku dobře hnojíte a vydatně zaléváte, mohou některé odrůdy již v prvním roce po svém pořízení vyrůst v úctyhodně statné rostliny. Na podzim je třeba je před příchodem mrazů ještě jednou zastřihnout a pak přenést dovnitř.
Nejlépe se pelargóniím daří v nevytápěné zimní zahradě nebo na chladném schodišti domu, kde se podmínky podobají přírodním poměrům v jejich původní domovině.Mohou však zcela bez problémů přezimovat také ve světlé vytápěné místnosti. Pokud je však místnost tmavá, výhony se
vytahují do výšky za světlem a jsou moc tenké. Naštěstí to není zas tak zlé, většinou se bledé stonky na jaře dají do pořádku anebo je lze případně zastřihnout. Ani u rostlin pobývajících v chladnu rozhodně nezapomínejte na zálivku. To, že jsou rostliny na suchu, rozpoznáte totiž často až na jaře, kdy zjistíte, že nenarosily už žádné nové výhonky. Na jaře přeživší rostliny přesaďte do čerstvého zahradního substrátu a v případě potřeby do větší nádoby. Pokud už nehrozí nebezpečí mrazu, měli byste je postavit ven, aby se mohla rozvinout jejich vůně.
Vonné pelargónie se dostanou ke koupi zpravidla jako malé rostlinky v květináči. Mnohé odrůdy lze rozmnožovat také odnožemi: vrcholky výhonů se odříznou ostrým nožem a zapíchnou do směsi země a písku v malém květináči, zalijí a postaví na okenní parapet.

 

Kulinářské využití pelargonie

Pro kuchyňské upotřebení se mi zdají nejvhodnější pelargónie s vůní máty, citronu a růže, avšak v zásadě jsou použitelné všechny odrůdy. Sušit
nebo mrazit tyto rostliny se podle mého názoru nevyplatí, protože čerstvé zelené listy jsou k dispozici po celý rok. Dodají aroma pečivu, ovocným salátům nebo také bylinkovému máslu. Je možné je rovněž spařit jako čaj. Výtečně chutná želé z listů růžových pelargónií, a netřeba se bát srovnání se želé z pravých růží.

 


Želé z vonné pelargónie

  • 1 l tekutiny. Osvědčilo se smíchat 0,5 l vody, 0,25 I bílého vína a 0,25 I jablečné šťávy (nejlépe čerstvě vymačkaná šťáva). Poměr lze obměňovat podle chuti. Důležité však je, aby tam bylo víno, protože alkohol váže vonné látky pelargónií.
  • šťáva ze 4 citronů
  • případně 1 kousek zázvoru
  • velké množství čerstvých listů vonné pelargónie
  • 1 balení želírovacího cukru

Listy se omyjí. Vloží se do mísy, přidá se zázvor, víno, voda, jablečná a citrónová šťáva, promíchá, zakryje a nechá se přes noc vylouhovat. Tekutina s listy se pak zahřeje ve vhodné nádobě až k bodu varu, pak se scedí. Poté se podle pokynů na balení svaří s želírovacím cukrem. Horká tekutina se nalije do skleniček, ihned se uzavřou a překlopí dnem vzhůru. Recept lze použít i pro jiné silně vonící bylinky, například pro levanduli.