zelené děti budoucnost bylinkářství fytoterapieV minulosti bývaly v různých kulturách po celém světě ihned rozpoznány děti, které měly speciální dar pracovat s rostlinami. Poté tyto děti podstoupily důkladný dlouholetý výcvik u místního bylináře, léčitele nebo šamana. Následně se staly léčiteli daného společenství či komunity a tak byla bylinářská tradice předávána z generace na generaci. 


Účinky rostliny:

I v dnešní době stále máme děti, které jsou vnímavé vůči rostlinám a u kterých se zdá, že mají gen "zelené krve". Snadno je poznáte na rodinných setkáních či na dětském hřišti nebo ve škole - jsou to dívky a chlapci, kteří jsou ponořeni do zkoumání rostlin, trávy a plevele, na celé hodiny se ztrácejí při hraní si v zahradě, jsou okouzlení z pozorování hmyzu obtěžkaného pylem či motýlů, kteří si hoví na barevných okvětních plátcích čerstvě rozkvetlých květin. Milují hry s květinami a lesními rostlinami, povídají si se skřítky a vílami a zdá se, že mají jakési speciální pouto s veškerou přírodou. Když je čas jít domů, musíte je stále znovu a znovu volat a vyhánět ze zahrady.

Všímejte si těchto dětí. V dřívějších dobách to byli "strážci zeleně" a takové děti byly rozpoznávány jako budoucí mudrci a léčitelé.

Ačkoli je bylinářství obecně uznáváno a ctěno jako náš nejstarší léčebný systém, většina bylinářského umění je v současné době ohrožena. Trpí nedostatkem pochopení, byrokratickými spory a zmatky, ekonomickým tlakem, ničením životního prostředí a ztrátou spojení se Zemí. Naši malí budoucí léčitelé jsou sváděni ze své cesty a odrazováni od volání svého srdce televizí, vrstvami betonu, mezi kterým žijí, a na minutu nabitým a pečlivě střeženým školním rozvrhem i rozvrhem volnočasových aktivit.

Musíme zavést své děti do volné přírody, seznámit je s rostlinami a učit je o jejich spojení se Zemí. Když svým dětem vštípíme úctu k léčivým rostlinám, tak tím nejen prospějeme jejich citlivým tělům, ale pomůžeme jim dále předat semínka tradice, která je tak stará jako samotný lidský život. Naučíme je při tom úctě k planetě a péči o ni, neboť není možné mít vztah pouze s rostlinami, aniž bychom plně navázali vztah s živoucí Zemí.


Má dcera mi jednou řekla: "Bylináři jsou jako dobré víno, že? Čím jsou starší, tím jsou lepší."
Ačkoli jsem to před tím takto nikdy nevnímal, měla pravdu. V komunitě bylinářů jsou starší bylináři stále považováni za strážce moudrosti a jejich znalost rostlin a jejich učení je vyhledáváno a ceněno. Na konferencích a různých dalších akcích bývají čestnými hosty a mladí bylináři cestují na velké vzdálenosti, aby se s nimi mohli setkat a učit se u nich. Proč tomu tak je? 

Kromě faktu, že tito lidé mívají často vynikající charakter, jsou zábavní a mají po ruce spoustu příběhů, žijí naplněný a smysluplný život a jejich zkušenosti nás oslovují, dotýkají se nás a dodávají našemu vlastnímu životu smysl. 

Jsou to právě staří bylináři, kteříuchovávají učení o bylinách stále naživu a předávají je z generace na generaci - moudří starci a stařeny, kteří učí děti, jak najít léčivé rostliny, jak s nimi mluvit a jak z nich vyrábět léky.Toto dědictví, ačkoli je oslabeno, stále přežívá a naše srdce hladoví po takovém spojení s našimi tradicemi.

Často u těchto našich starých bylinářů nacházíme neobyčejné nadšení a odhodlání pro jejich vizi a život. Osvěcují a ukazují nám cestu.