Řešetlák počistivý účinky na zdraví použíti využití pěstováníŘešetlák je 3-5 m vysoký nepravidelně větvený keř, jako strom dorůstá až 7 m do výšky. Kůra na mladých větvích je hladká, světle hnědá, později tmavne až do černohněda. Vstřícné, okrouhlé příp. elipsovité listy jsou zakončeny do špičky a mají jemně zubatý okraj. Drobné, čtyřčetné a zelené kvítky jsou po dvou až osmi poskládány do nepravých okolíků, rozkvétají koncem května a v červnu. Plodem je peckovička se 2-4 peckami, v době zralosti černá.


Účinky řešetláku počistivého na lidské zdraví:

Kde roste?

Řešetlák je euroasijský druh, rozšířen je prakticky po celé Evropě až do západní a severní Asie, dále v pohoří Atlas na severu Afriky, druhotně zdomácněl v Severní Americe. Dává přednost světlým slunným stanovištím, jako jsou okraje lesů, pastviny, kamenité stráně, háje, břehy potoků. Vyskytuje se hlavně v pásmu pahorkatin.

 

Co sbíráme?

  • Plod se sbírá v září a v říjnu. Suší se na stinných místech. Jeho sušení je dosti obtížné, a proto je nejlepší dosušit jej v sušičce teplem do 45 °C. Pokud se dobře nedosuší, snadno plesniví a podléhá zkáze. Sesychací poměr je 8:1. Uchovává se v papírových pytlících s polyetylenovou vložkou a častěji se kontroluje.
  • Kůra se získává v dubnu olupováním z tříletých větví. Užívá se však málo, neboť její účinek je asi 8x slabší než u plodů.

 

Zpracování a bezpečné dávkování

  • Nálev (čaj): Vařící vodou se přelije1/2 kávové lžičky rozmělněných peckovic řešetláku a nechá 10-15 minut vyluhovat. Pije se 2x denně po 1 šálku, popřípadě jen 1 šálek před spaním.
    Vedlejší účinky a kontraindikace jsou stejné, jako má kůra krušiny olšové (viz Frangula alnus).
  • Macerát: 0,5-1,5 g rozmačkaných plodů dáme na noc do šálku studené vody a necháme přes noc macerovat. Vypijeme ráno na lačný žaludek.
  • Zahuštěná šťáva á la sirup: Zralé plody rozdrtíme, necháme trochu zkvasit a vylisujeme. Na 1/2 kg šťávy přidáme 1 kg cukru, na špičku nože kyseliny citrónové a 10 minut povaříme. Vychladlou šťávu naléváme do malých skleniček. Dospělí užívají 7 až 2 lžíce, děti 1/2 až 1 kávovou lžičku denně.
  • Sirup z řešetláku dle Matthioliho: Z řešetláku připravuje se syrup, který purguje [čistí] projímáním a dá se dlouho uchovati. Připravuje se tímto způsobem: Vezmi dobře vyzrálé bobule řešetlákové, které bývají počátkem října nebo o sv. Václavu, napolo je utluč, vlož do čistého polévaného hrnce, přikryj svrchu, postav na teplé místo a nech tak státi 8 dnů. Pak vytlač z těchto bobulí šťávu, které vezmi 2 libry [cca 1 kg] nebo 2 žejdlíky [cca 1 I] a přidej dobrého cukru nebo medu vykvašeného rovněž dvě libry, svař na mírném ohni, až to zhoustne jako julep nebo syrup. Posléze proceď čistým lněným šátkem a přidej po 1,5 lotu [cca 24 g] dobře přáškované skořice a zázvoru, půl lotu [8 g] hřebíčků a syrup uchovej v čisté nádobě. Podává se v jednotlivé dávce 2-3 lotů [32-48 g].

 

Účinky na zdraví

Z řešetláku se v lidovém léčitelství používají a zpracovávají plody nebo zjara sbíraná mladá kůra. Obsahuje celou řadu užitečných látek, v plodech je zastoupen vitamin C. Složení drogy má výborný projímavý účinek, působí žlučopudně a celkově upravuje látkovou výměnu. Šťáva z čerstvých bobulí či kůra mají silný účinek, proto se využívá s úspěchem sirup zhotovený z bobulí. Ten je pak vhodný k posílení ochablé střevní činnosti u starších lidí nebo jako lék při dně a vodnatelnosti.

Vnitřně se tedy užívá hlavně jako laxativum při střevní nečinnosti a chronické zácpě formou macerátu nebo zahuštěné šťávy. Je nutno dodržovat předepsané dávky, neboť jde o rostlinu částečně jedovatou. Otravy byly pozorovány hlavně u dětí po požiti většího množství plodů.

 

Kdy se nesmí užívat

Podávání řešetláku je kontraindikováno v těhotenství. U dětí je nutná obezřetnost a úzkostlivé dodržování dávkování.

 

Náhrada jiných rostlin

Droga může nahradit některá cizokrajná laxativa, například list kasie sennové - Sennae folium, plod tamarindu indického - Tamarindi fructus a pryskyřice jasanu zimnáře - Manna cannelata.

 

Příznaky otravy

Vysoké dávky jsou nepřípustné, neboť mohou vyvolat dávení (nauzeu) a značně podráždit střevo i ledviny. Příznaky otravy jsou hlavně průjem a zvracení. 

 

Jaké látky obsahuje?

Antrachinonové glykosidy (glukofrangulin A, frangula-emodin a další), třísloviny (oligomerní proanthokyanidiny), flavonoidy, saponiny, cukry, vitamin C.

 

S čím se může poplést aneb možnosti záměny

Plody řešetláku se snadno zamění za peckovice krušiny olšové. Zpočátku jsou zelené až žlutavé, ale před úplným dozráním nejsou nikdy červené jako plody krušiny, nýbrž zčernají.

Jak rozeznat krušinu a řešetlák

Rozeznat je lze žvýkáním plodů. Při řešetláku počistivém se barví slina modravě až tmavohnědě, u krušiny olšové zelenohnědě.

 

Co na to český lékopis?

Podle ČL 97 je oficiální drogou Rhamni purshianae cortex - kůra řešetláku Purshova. Jedná se o severoamerický strom, jehož kůra obsahuje látky s obdobnými účinky jako kůra doposud u nás užívaná.

 

Nezdravotní využití a zajímavosti

Dřevo je žluté a tvrdé, s červeným jádrem, hodí se na drobnější truhlářské a soustružnické práce. Jeho vlastností využívali dříve lučištníci k výrobě luků.

Ze zelených nezralých plodů se získává žluté barvivo na kůži a papír, zralé plody poskytují šťávu, která po smíchání s kamencem barví na zeleno.

Jako léčivá rostlina se řešetlák pěstoval od nepaměti, dodnes se vysazuje v zemědělské krajině. Plody patří k oblíbené potravě ptáků.

 

Ze starého herbáře aneb nezdravotní využítí řešetláku

Ze dřeva řešetlákového dělají střelci lučiště, jelikož je velice pevné. Plody obsahují zelenou šťávu, z které dělají malíři zelenou barvu, přidávajíce k nim louhu, v němž byl vařen kamenec; bývá pak z nich pěkná a krásně zelená barva.

Pietro Andrea Gregorio Matthioli, Herbář neboli byfinář, Praha 1562

 

Alternativní názvy

vlčí strešňa, psí jahůdky

 

Zdroj: Vybrané krytosemenné rostliny, L. Tomčíková,
Léčivé rostliny, Schnfelder
Herbář aneb Stromy a keře, Bednářová
Příroda léčí, J. Bodlák