Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.
100 BYLIN SBÍRANÝCH V ČERVENCI ZDE

Kafrovník kafr účinky co léčí použití využítí užívání zdraví pěstování dávkováníKafrovník lékařský, latinsky Cinnamomum camphora - Lipská nauka o léčivkách říká o kafru, získávaném z kafrovníku: "Když dá se do sirupu proti kousavým nemocem a na hlavu dostatek kafru, potom způsobí to dostatečné kýchání, jestliže se smíchá kafrový prášek s růžovým olejem (= olej z růže) a do toho pero se ponoří a směs do dírek nosních se natírá. A jest užitečný i při silné horečce, jelikož horkost a otoky umenšuje."



Účinky rostliny:

  • horečka
  • kožní vředy
  • lokální bolesti
  • svalové revma, revmatimus
  • astmatický záchvat - křeče průdušek
  • zahlenění - zkapalnění hlednů
  • srdce - nemoci srdce
  • nízký krevní tlak, hypotenze
  • katar dýchacích cest
  • tupá poranění a naraženiny
  • prevence proleženin
  • lokální nervové bolesti - neuralgie, neurititdy (zánět nervu)

Historie

Získávání kafru z pryskyřice mohutného stromu kafrovníku bylo v Číně známo již ve starověku. Jako léčivý prostředek se kafr dostal z Indie mořskou cestou do Arábie a odtam tud přes Středomoří do Evropy. První písemné zmínky o jeho lékařském využívání v Evropě pocházejí ze 6. století. V té době býval kafr nasazován proti dně a revmatismu. Pro klášterní léčitelství jej objevil Constantinus Africanus, Arab, který vstoupil do benediktinského kláštera Monte Cassino a přeložil řecké a arabské lékařské texty do latiny.

Tyto terapeutické znalosti se velmi rozšířily prostřednictvím proslulé Salernské lékařské školy. Kafr byl přepravován z velké dálky, a proto byl velmi drahý. M arco Polo, cestovatel do Číny, dokonce referuje, že kafr byl vyvažován zlatém. Teprve v 16. století cena klesla, protože se začaly objevovat jin é druhy. V klášterním léčitelství byl kafr klasifikován jako chladivý a byl proto používán proti "horkým" nemocem, k nimž ve středověku patřily nejen horečka, ale i vředy, průjem a bolesti. Abatyše Hildegarda z Bingenu přiznává kafru celkově posilující účinek: kdo je zdráv, toho učiní ještě zdravějším a silnějším. Zároveň ovšem doporučuje užívat kafr jen s jiným i prostředky nebo zředěný.

 

Původ a pěstování kafrovníku

Kafrovnik patří do čeledi vavřínovitých (Lauraceae). Až 40 m vysoký sukovitý strom byl původně domovem v Japonsku, jižní Číně a na Tchaj-wanu. Dnes se pěstuje na Srí Lance a ve východní Africe.

 

Používané části a obsahové látky

V léčitelství se používá kafr, který se usazuje z kafrové silice. Ta je obsažena ve všech částech kafrovníku a získává se destilací.

Obsah kafrové silice ve stromech stoupá se stářím stromů, přičemž nejvyšší je v dolní části kmene. Kafr v nízké koncentraci nanášený na pokožku tiší bolest. Ve vyšších koncentracích pokožku dráždí, ta se prokrvuje a tak se povzbuzuje krevní oběh. Kromě toho kafr uvolňuje křeče průdušek a zkapalňuje hleny.

 

Kafr z kafrovníku krystalická látka ze silicCo je to kafr?

Přírodní látka získávaná samovolnou krystalizací ze silice vydestilované ze dřeva stromu kafrovníku.

 

Kafrovník, kafr - účinky na zdraví, využití:

Vědecky uznávané je zevní použití kafru při svalovém revmatismu, srdečních potížích a k regulaci krevního oběhu při nízkém tlaku (hypotenzi), jakož i vnitřní i zevní použití při katarech dýchacích cest. Vnitřní užití je však neobvyklé, jelikož požití asi 20 gramů čistého kafru může u dospělého člověka způsobit smrt.
V empirickém léčitelství se kafr zevně používá rovněž při tupých poraněních a naraženinách a k prevenci proleženin.

 

Aplikační forma dávkování kafru ve formě lihu, masti:

K zevnímu vmasírování při nervových bolestech, naraženinách, revmatických bolestech a onemocněních dýchacích cest se používá budto kafrový líh (10 % kafru) nebo mast (10 až 20 % kafru); dvakrát denně se nanáší na postižená místa.
Kafrové masti většinou obsahují ještě i jiné součásti, jako je rozmarýnová, klečová a mateřídoušková silice a mentol.

 

Kontraindikace:

Kafr se nesmí používat na otevřene rány a spáleniny (působí dráždivě).

Kafr a kafrové masti se dále nesmějí používat ani u kojenců a malých dětí v obličeji, neboť hrozí nebezpečí Kratschmerova reflexu - dechové deprese, která může vést až ke smrti.

 

Nežádoucí vedlejší účinky:

Mohou se vyskytnout pálení a záněty na kůži.

Nemoci, byliny - hledat

mojra.cz
  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

hlavy   Janča   roztroušená   krk   menstruační   sval   slinivka   bylinná směs   mateřské   Váňa   účinky   Podhorná   mrtvice   komplikace   žaludek   abytyše Hildegarda   vřed   choroba   epilepsie   akné   zápal   nohy   list   nachlazení   bolest   ovoce   játra   rýma   ateroskleróza   slezina   hlas   zpracování   řídnutí kostí   tinktura   antibiotik   mensturace   hemeroid   močopudný   zrak   zlomenin   neht   zácpa   pálení   sliznice   písek   katar   bylina   Avicena   účinek   nálev   kůže   víno   artróza   chladné   kloub   krvácení   kapsaicin   ledvin   slezina   výroba   studené   vlas   návod   chřipka   premenstruační   děti   keř   inhalace   Treben   zdraví   migrén   vitamín   sběr   štítná   kolika   čaj   kontraindikace   játra   Galenos   zalijeme   opar   kvasinky   alergie   ruka   Zentrich   stvol   plísně   vliv   nať   houba   revma   indikace   zelenina   jaterní   astma   dna   užití   dásně   nežádoucí   kornatění   kořen   žlučník   olej   fermentace   osteoporóza   postup   obsahuje   horečka   průjem   vývar   metabolismus   sušení   pěstování   střev   koupel   recept   strom   horké   kůra   prášek   bylinka   plíseň   fytoterapie   rostlina   pupen   viry   pijeme   kojenec   Paracelsus   sirup   hemoroid   chřipka   obsažené   květ   srdce   teplé   zánět   babské rady   stonek   využití   použití   noha   odvar   končetina   kontraindikace   zelina   trávicí   vitamin   tlak   kameny   Moučka   angína   stonek   brnění   šlacha   Mattioli   Materia medica   nemoc   Janča   Zentrich   arteriskleróza   minut  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online