Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.

Kafrovník kafr účinky co léčí použití využítí užívání zdraví pěstování dávkováníKafrovník lékařský, latinsky Cinnamomum camphora - Lipská nauka o léčivkách říká o kafru, získávaném z kafrovníku: "Když dá se do sirupu proti kousavým nemocem a na hlavu dostatek kafru, potom způsobí to dostatečné kýchání, jestliže se smíchá kafrový prášek s růžovým olejem (= olej z růže) a do toho pero se ponoří a směs do dírek nosních se natírá. A jest užitečný i při silné horečce, jelikož horkost a otoky umenšuje."



Účinky rostliny:

  • horečka
  • kožní vředy
  • lokální bolesti
  • svalové revma, revmatimus
  • astmatický záchvat - křeče průdušek
  • zahlenění - zkapalnění hlednů
  • srdce - nemoci srdce
  • nízký krevní tlak, hypotenze
  • katar dýchacích cest
  • tupá poranění a naraženiny
  • prevence proleženin
  • lokální nervové bolesti - neuralgie, neurititdy (zánět nervu)

Historie

Získávání kafru z pryskyřice mohutného stromu kafrovníku bylo v Číně známo již ve starověku. Jako léčivý prostředek se kafr dostal z Indie mořskou cestou do Arábie a odtam tud přes Středomoří do Evropy. První písemné zmínky o jeho lékařském využívání v Evropě pocházejí ze 6. století. V té době býval kafr nasazován proti dně a revmatismu. Pro klášterní léčitelství jej objevil Constantinus Africanus, Arab, který vstoupil do benediktinského kláštera Monte Cassino a přeložil řecké a arabské lékařské texty do latiny.

Tyto terapeutické znalosti se velmi rozšířily prostřednictvím proslulé Salernské lékařské školy. Kafr byl přepravován z velké dálky, a proto byl velmi drahý. M arco Polo, cestovatel do Číny, dokonce referuje, že kafr byl vyvažován zlatém. Teprve v 16. století cena klesla, protože se začaly objevovat jin é druhy. V klášterním léčitelství byl kafr klasifikován jako chladivý a byl proto používán proti "horkým" nemocem, k nimž ve středověku patřily nejen horečka, ale i vředy, průjem a bolesti. Abatyše Hildegarda z Bingenu přiznává kafru celkově posilující účinek: kdo je zdráv, toho učiní ještě zdravějším a silnějším. Zároveň ovšem doporučuje užívat kafr jen s jiným i prostředky nebo zředěný.

 

Původ a pěstování kafrovníku

Kafrovnik patří do čeledi vavřínovitých (Lauraceae). Až 40 m vysoký sukovitý strom byl původně domovem v Japonsku, jižní Číně a na Tchaj-wanu. Dnes se pěstuje na Srí Lance a ve východní Africe.

 

Používané části a obsahové látky

V léčitelství se používá kafr, který se usazuje z kafrové silice. Ta je obsažena ve všech částech kafrovníku a získává se destilací.

Obsah kafrové silice ve stromech stoupá se stářím stromů, přičemž nejvyšší je v dolní části kmene. Kafr v nízké koncentraci nanášený na pokožku tiší bolest. Ve vyšších koncentracích pokožku dráždí, ta se prokrvuje a tak se povzbuzuje krevní oběh. Kromě toho kafr uvolňuje křeče průdušek a zkapalňuje hleny.

 

Kafr z kafrovníku krystalická látka ze silicCo je to kafr?

Přírodní látka získávaná samovolnou krystalizací ze silice vydestilované ze dřeva stromu kafrovníku.

 

Kafrovník, kafr - účinky na zdraví, využití:

Vědecky uznávané je zevní použití kafru při svalovém revmatismu, srdečních potížích a k regulaci krevního oběhu při nízkém tlaku (hypotenzi), jakož i vnitřní i zevní použití při katarech dýchacích cest. Vnitřní užití je však neobvyklé, jelikož požití asi 20 gramů čistého kafru může u dospělého člověka způsobit smrt.
V empirickém léčitelství se kafr zevně používá rovněž při tupých poraněních a naraženinách a k prevenci proleženin.

 

Aplikační forma dávkování kafru ve formě lihu, masti:

K zevnímu vmasírování při nervových bolestech, naraženinách, revmatických bolestech a onemocněních dýchacích cest se používá budto kafrový líh (10 % kafru) nebo mast (10 až 20 % kafru); dvakrát denně se nanáší na postižená místa.
Kafrové masti většinou obsahují ještě i jiné součásti, jako je rozmarýnová, klečová a mateřídoušková silice a mentol.

 

Kontraindikace:

Kafr se nesmí používat na otevřene rány a spáleniny (působí dráždivě).

Kafr a kafrové masti se dále nesmějí používat ani u kojenců a malých dětí v obličeji, neboť hrozí nebezpečí Kratschmerova reflexu - dechové deprese, která může vést až ke smrti.

 

Nežádoucí vedlejší účinky:

Mohou se vyskytnout pálení a záněty na kůži.

Nemoci, byliny - hledat

  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

obsažené   krk   strom   dna   žaludek   močopudný   játra   trávicí   list   slinivka   epilepsie   mateřské   recept   migrén   žlučník   kloub   zlomenin   šlacha   arteriskleróza   pupen   plíseň   slezina   kontraindikace   Váňa   indikace   plísně   bylinka   zelina   teplé   ruka   jaterní   stonek   zalijeme   choroba   kapsaicin   končetina   neht   vlas   vývar   kontraindikace   angína   roztroušená   vřed   premenstruační   řídnutí kostí   chřipka   studené   inhalace   ateroskleróza   slezina   alergie   chladné   hlavy   kolika   Paracelsus   rostlina   kůra   účinky   Materia medica   keř   střev   Zentrich   olej   Galenos   bylina   zápal   fermentace   sběr   čaj   mrtvice   artróza   antibiotik   zácpa   vitamín   Treben   fytoterapie   návod   nemoc   nohy   noha   osteoporóza   Janča   hemeroid   horké   sliznice   zdraví   opar   pěstování   účinek   kvasinky   stvol   Zentrich   zrak   mensturace   bylinná směs   postup   bolest   houba   nachlazení   Avicena   ledvin   sval   Podhorná   chřipka   děti   odvar   komplikace   horečka   metabolismus   katar   akné   menstruační   krvácení   pálení   písek   revma   nať   štítná   průjem   srdce   kořen   koupel   tinktura   nežádoucí   Moučka   brnění   zánět   užití   sušení   kůže   zelenina   hemoroid   pijeme   vliv   květ   sirup   použití   kojenec   Janča   stonek   víno   viry   tlak   játra   minut   abytyše Hildegarda   prášek   ovoce   Mattioli   kameny   výroba   dásně   zpracování   babské rady   rýma   hlas   využití   vitamin   nálev   astma   obsahuje   kornatění  

Počet stránek ve webu:

3370

(v počtu jsou zveřejněné články a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online