Jírovec maďal = koňský kaštan (latinsky Aesculus hippocastanum) léčí záněty, otoky lymfatických žláz, cévní problémy. Jírovec je až 30 metrů vysoký, opadavý listnáč s široce vyklenutou hustou korunou a krátkým kmenem. Listy má vstřícné, dlouze řapíkaté, dlanitě složené z 5-7 podlouhle obvejčitých lístků, dlouhých až 25 cm. Pupeny má velké, leskle červenohnědé.
Účinky rostliny:
Kvete v květnu a červnu. Květy tvoří velké, až 30 cm dlouhé bohaté vijanovité laty.
Plodem je kulovitá zelená tobolka s ostny, uvnitř které jsou velká, leskle hnědá semena - kaštany. Kaštany dozrávají a opadají v září a říjnu.
Používané části
- Používá se především plod - kaštan (jádro bez hnědé "slupky").
- Sbírají se ale i květnové květy.
Léčivé vlastnosti, účinky na zdraví
Kaštan se používá zejména na různé cévní problémy (je to jedna z nejlepších léčivých rostlin na cévy vůbec!). Léčí hemoroidy, záněty žil, křečové žíly, lámavost cév, bércové vředy, sklerotizaci cév. Také pomáhá při nedostatečném periferním prokrvování (cévní insuficience) a trombóze nebo flebotrombóze. Zlepšuje i prokrvení orgánů. Podle všeho též snižuje hladinu cholesterolu v krvi, čímž pomáhá při cukrovce a jaterních potížích. Dále kaštan léčí vodnatelnost (anasarka), otoky, zejména otoky lymfatických žláz.
Má protizánětlivé působení. Při vnějším použití se hodí do mastí proti revma (revmatoidní artritidě) a křečovým žilám.
Způsob zpracování, použití a aplikace
Z kaštanů (případně květů) děláme tinkturu. Děláme ji z květů (celá soukvětí) nebo kaštanů, kdy odstraníme hnědou slupku a žluté jádro, které nasekáme keramickým nožem bez použití kovu.
Z nasekaných kaštanů vyrábíme tinkturu, která se dávkuje 3x denně 20-30 kapek. Postup výroby tinktury je na www.UcinkyTinktur.cz
Je možné aplikovat i zevně ve formě kaštanového mazání (do tinktura se zahustí agar-agarem a troškou oleje).
Léčebná kúra kaštanem má trvat zhruba dva měsíce (3 týdny aplikování, týden pauza, tři týdny aplikování, konec).
Kaštanová tinktura se hodí do směsi cévních tinktur z ginkga, routy, komonice, třezalky.
Při výrobě domácích mastí (kostivalové, konopné, heřmánkové) je možné do výsledného produktu, který je stále ještě v tekutém stavu, přilít přiměřené množství kaštanové tinktury a opět mast zahřát, aby se líh i voda odpařily. Tak se kaštan přimíchá do mastí, které slouží třeba proti křečovým žilám nebo revmatickým bolestem.
Jak vyrobit tinkturu z jírovce maďalu - univerzální postup výroby tinktur najdete na www.UcinkyTinktur.cz
Jak vyrobit gel z jírovce na křečové žíly:
- 3 dcl tinktury z kaštanů nebo květů jírovce maďalu (květy i plody /kaštany/ obsahují aescin)
- 1 a půl vrchovaté čajové lžičky agar-agaru (prášková želatina z mořských řas, k dostání v prodejnách zdravé výživy, v lékárnách)
- olivový olej (1 lžíce nebo více - dle požadované konzistence)
- pár kapek esenciálního oleje dle vlastního výběru – viz postup (není nutné)
Nejpříjemnější formou mazání na křečové žíly je určitě gel. Potřebujeme na něj alespoň 3 dcl kaštanové tinktury. Přelijeme ji do kastrůlku a přidáme jednu a půl čajové lžičky agar-agaru, ohřejeme a tři minuty mícháme. Pak tekutinu nalijeme do vyšší nádoby vhodné na mixování a necháme ztuhnout. Poté začneme mixovat a po troškách přidáváme olivový olej tak, aby měl gel konzistenci, která se dobře roztírá. Hotový gel skladujeme ve skleněné uzavíratelné nádobě v lednici.
Budeme-li chtít podpořit účinek tohoto mazání na křečové žíly, můžete přidat pár kapek esenciálního oleje – doporučujeme citrus nebo levanduli.
Skořicový esenciální olej do gelu přidejte, pokud byste chtěli namasírovat například unavené svaly nebo proti celulitidě. Na křečové žíly ale tento olejíček vhodný není.
A na bolavé či ztuhlé svaly za krkem zkuste přidat pár kapek EO z skořice či rozmarýny.
Čaj z kůry větvíček jírovce
Kůra (obsahuje aesculin) - sbíráme nejlépe v březnu nebo v září a říjnu. Půl až jednu čajovou lžičku jemně nakrájené sušené kůry krátce povaříme v 200 ml vody, 10 minut vyluhujeme v za· kryté nádobě a potom scedíme.
Čaj pijeme
2x až 3x denně. Používá se k posílení cévních stěn, při revmatismu, poruchách prokrvení, úporném průjmu a k odvádění toxinů z těla Zevně se užívá k ošetření spáIenin od slunce a ke koupelím rukou a nohou při omrzlinách.
Čaj z listů jírovce
Přelijeme 1 až 2 čajové lžičky listů 200 ml vařící vody, 5 minut vyluhujeme a scedíme. Pijeme 3x denně po malých doušcích.
Čaj lze pít při mírných průjmech, k ošetření oteklých nohou a křečových žil, při poruchách periferního prokrvení, při bolestech končetin a při kašli.
Čaj z květů jírovce
Květy (obsahují aescin) přelijeme 1 až 2 čajové lžičky květů šálkem vroucí vody, necháme několik minut odstát a přecedíme. Můžeme pít až tři šálky denně, po malých doušcích.
Užívá se při kašli a zahlenění plic, při křečových žilách a ke zpevnění tkání.
Obklad na bolestivá stvrdlá prsa
V dřívějších dobách se opečené a rozemleté plody jírovce míchaly s ječnou mou· kou a octem a přikládaly na bolestivě ztvrdlá prsa. Moučka z plodů se šňupala při katarech a nachlazení.
Prášek z kaštanu
Dá se použít např. na bělení zubů, do koupele, na výrobu šamponu na vlasy, na pleťovou masku, na praní, proti mšicím, molům ad..
Kontraindikace
Kaštan je mírně toxický a není vhodný pro děti a těhotné ženy. Léčba kaštanovou tinkturou by měla být omezena na 2 měsíce.
Vnitřně nepřekračovat stanovené dávky!
Použití v kosmetice
Z kaštanů se dělají průmyslově vyráběné krémy na křečové žíly, ale i proti pihám.
Použití v kuchyní
Z jedlého kaštanu (kaštanovník jedlý) se rozemletím připravuje mouka; která má všeobecné použití. Pochoutkou jsou i pražené jedlé kaštany.
Rozšíření a výskyt
Svůj původ má kaštan patrně někde v jihovýchodní Evropě. U nás je to pěstovaný strom, který však zdomácněl a často zplaňuje.
Možnost záměny
Kaštan je tak obecně známý, že snad záměna nehrozí.
Pěstování
Pěstování jírovce je snadné. Stačí na podzim vložit kaštan do půdy a na jaře čekat, až se objeví první listy. Strom není náročný na půdu ani stanoviště.
Látky obsažené v kaštanech
Glykosid aescin (to je účinná látka, která je ale ve větší míře mírně toxická), fraxin, escin, hořčiny, mastné oleje, éterické oleje, hořčiny, tlavonoidy, pektin, bílkoviny, škrob a jiné.
Historie
Jírovec se v našich zemích objevuje až v 16. století. Jeho pravlastíjsou hory Balkánu. Nejlépe se tomuto až 30 metrů vysokému stromu daří ve stinných a vlhkých horských lesích a všude tam, kde je půda dostatečně hluboká a bohatá na živiny. často se s ním setkáváme také v alejích, zahradách a parcích. Jírovec kvete v květnu, jeho plody zrají v září až říjnu. Latinské jméno hippocastanum poukazuje na to, že se plodů jírovce užívalo k léčbě dušných i jinak nemocných koní (hippos = řecky "kůň''). Proto se jírovci někdy říká koňský kaštan.
Dějiny a mytologie
Traduje se, že první jírovec ve střední Evropě zasadil roku 1576 botanik a lékař Kari Clusius ve Vídni. Jírovec byl oblíbeným stromem "letního krále" Ludvíka XIV. Je pravděpodobné, že ho poznal díky své matce Anně Rakouské. Netrvalo dlouho a jírovec se objevil v zámeckých parcích.
Průmyslové využití
Kaštany se někdy zpracovávají na krmnou moučku pro domácí zvířata.
Jak se jinak říká jírovci maďalu - synonymní názvy
Kaštan ☼ Koňský kaštan ☼ Koňský kaštan ☼ Maďal ☼ Planý kaštan