Modřín opadavý (latinsky Larix decidua) je strom dosahující výšky asi 30-40 metrů, dožívá se až 600 let a kvete v dubnu, květnu a červnu a to až v době, kdy má strom 30-60 let. Borka stromu je nejprve šedá, později červenohnědá a šupinatá. Jehlice vyrůstají na koncích dlouhých výhonů ve šroubovici, na zkrácených větévkách (brachyblastech) ve svazečcích; jehlice jsou na jaře světle zelené, později ztmavnou, na podzim se zbarví do zlatožluté a opadají. Samčí šištice jsou vejcovité a žluté; samičí šištice jsou delší, karmínové, vzpřímené a voní; dozrávají ve vejcovité šišky s přitisklými šupinami, které jsou zpočátku načervenalé, později hnědé. Semena vypadávají na jaře.
Účinky rostliny:
Účinky na zdraví
Aktuální využití
Nejběžnějším přípravkem z modřínu je pryskyřičný balzám, avšak užívá se i dřevo, kůra a mladé výhonky. Balzám se skládá ze silice, terpentýnu, hořčin a pryskyřičných kyselin. Používá se k inhalování, zejména při kataru horních cest dýchacích a bronchitidě (obvykle stačí vdechovat páry jednou denně po dobu 5 až 8 minut). Nemáme-li balzám, můžeme ho nahradit větvičkami či mladými výhonky.
Kůra je bohatá na třísloviny a má adstrindgentní účinky, což ocení zejména ti, kterým se nadměrně potí nohy.
Odvar z modřínového dřeva lze užít ke koupelím při revmatismu a jiných bolestech kloubů.
Dlouhodobá vnitřní léčba je nevhodná, neboť může dráždit a přetěžovat ledviny.
Modřínová pryskyřice se dříve užívala k léčení kožních a plicních onemocnění. Kdo chtěl vyléčit začínající chřipku, musel rozžvýkat kuličku modřínové pryskyřice. Pryskyřici lze užívat i zevně ve formě masti, již naneseme na hruď.
Modřínová mast pomáhá rovněž při revmatismu a ischiasu. Především v západních Alpách můžeme v horkých letních dnech na mladých modřínech objevit sladké husté výměšky. Ty jsou známé jako "mana z Brianconu" a užívaly se především k povzbuzení trávení. Na rozdíl od smrkových a jedlových jehlic jsou ty modřínové mírně jedovaté.
Historické využití
V roce 1543 doporučoval Leonhart Fuchs nadrcenou kůru k zevnímu užití při léčbě kožních nemocí, jehličí uvařené v octu proti bolestem zubů; pryskyřici proti kašli, zevně při zánětech uší. "Benátský terpentýn" získávaný ze dřeva se v lidovém léčitelství používal zevně ke vtírání při bolestech nervů, vnitřně při žaludečních a střevních potížích nebo žlučníkových a ledvinových kolikách.
Parazit modřínů - dřevokazná houba verpáník lékařský
Na modřínech parazituje jiná léčivá rostlina, respektive houba, verpáník lékařský (Agaricum officinales). Ten pomáhá při zácpě a revmatismu, podporuje trávení a léčí katary horních cest dýchacích. Verpáník byl jednou z ingrediencí
"elixíru dlouhého života".
RECEPTY - med, tinktura a mast
Med z modřínových výhonků
Jednotlivé mladé jarní modřínové trsy jehliček naskládáme ve vrstvách do sklenice, upěchujeme. Jednotlivé vrstvy zalijeme medem. Lze použít i metodu prosypávání cukrem jako u smrkových výhonků. Poslední vrstvou je vždy cukr či med, výhonky nesmí trčet. Necháme zavřenou sklenici stát na okně na slunci. Po 14 dnech vznikne tekutý sirup. Pak přecedíme.
Podáváme po lžičkách u respiračních onemocnění, astmatu apod. Med také posiluje v době rekonvalescence po těžkých chorobách.
Tinktura z modřínových výhonků na posílení žaludku
150 gramů výhonků, 1000 ml 40% alkoholu. Necháme za denního protřepávání macerovat 21 dnů ve stínu na teplé místě. Přecedíme. Podáváme k posílení žaludku 3x denně 20 kapek.
Modřínová mast, mast z modřínové pryskyřice - recept
Zajímavosti
- Modřín je jediný domácí jehličnatý strom, jehož jehlice na podzim opadávají.
- Z modřínu, jednoho z nejvznešenějších a nejdéle žijících severských stromů, vyřezávají tunguzští šamani rámy bubnů. Modřín jim připomíná mytický strom Tururu, na němž žily duše šamanu, než vstoupily do těl.
Nezdravotní využití modřínu
Dřevo je tvrdé a trvanlivé i ve vodě, využívá se jako stavební a důlní dříví, slouží k výrobě lodních plošin, železničních pražců, podlah, nábytku.
Benátky stojí údajně zčásti na modřínových kůlech.
Z mladých výhonků a pupenů se dříve vyráběl sirup, vnitřní kůra se zpracovávala jako zelenina nebo usušená na mouku, mouka se nastavovala pylem, ze samičích šištic a mladých šišek se vyráběla pálenka, míza se vychutnávala jako žvýkačka.
Historie a mýty
Latinské slovo "Larix" pochází pravděpodobně z jazyka keltských obyvatel Alp. V německém Margarethenriedu (zemský okres Freising) upomínají čtyři modříny na strašlivé přepadení Švédy za třicetileté války.
Na českém území se nachází několik památných modřínů. Nejmohutnějším modřínem opadavým v Česku je modřín u Petrovic, druhý nejmohutnější je modřín v Josefově dole. Za zmínku stojí také modřín v Horní Oboře, polžický modřín nebo modřínová alej u Šindelové.
Kde roste
Areálem modřínu jsou horské lesy v Alpách, na východ od Hrubého Jeseníku, v Karpatech; nad 2000 m; strom je rozšířený. Evropa.
Příbuzný druh
Modřín japonský (L. kaempfen): Má modravě zelené jehličí, kulovité šišky, nazpět ohnuté šupiny. Užitkový lesnický i okrasný strom (vyžaduje půdu bohatou na živiny a vlhké klima).