Jsme na facebooku, 
Aralka mandžuská (latinsky Aralia mandshurica, čeleď), je nízký strom dorůstající 1,5-3 m, výjimečně 6m výšky s kořeny rozloženými radiálně a mělce pod povrchem půdy až do vzdálenosti 2-3 m. Kořeny jsou hnědavé, na řezu bílé. Téměř nevětvený kmen a větve jsou porostlé hustými, velkými a ostrými ostny ("čertův strom"). Vzhledem připomíná palmu, neboť má k vrcholu nahloučené olistění. Kmínky jsou často naspodu bez listů, nahoře s listy až 1 m dlouhými, 2-3krát lichozpeřenými, s dlouhými ostnitými řapíky. Lístky jsou eliptické nebo vejčité, až 18cm dlouhé a Sem široké, se zašpičatělým vrcholem, okrouhlou bází a zubatými okraji.
Účinky arálie, aralky na zdraví:
Ze středu listové růžice vyrůstá 5-8 květenství ve tvaru složené laty, až 50 cm velkých (obr. 1, barevná příloha). Oboupohlavné nebo samčí květy jsou drobné a zpravidla pětičetné. Zelený kalich má nevýrazné zuby, oválné korunní lístky jsou bělavé nebo krémové barvy. Plod je černá, kulovitá až elipsoidní žebernatá peckovice 0,3-0,5 cm velká, s pěti semeny.
Je typickou rostlinou Dálného východu, kde roste na jihovýchodě Amurské a téměř po celé Přímořské oblasti a v jižní části Chabarolfského kraje. Setkáme se s ní i na jižním Sachalinu a na Kurilských ostrovech, ale také v Číně (Mandžusko) a Koreji. Roste v malých skupinách nebo jednotlivě na osvětlených místech, kde byl narušen porost listnatých nebo smíšených lesů, tj. na holinách, pasekách, požářištích apod., a to až do výšky 500 m nad mořem.
Jaké látky obsahují aralky
Kofeny (Araliae radix) obsahují především triterpenoidní glykosidy (saponiny), zvané aralosidy A, B, C (8-15,5 %), dále asi 0,12-2% silice, malé množství alkaloidů, pryskyřice, steroly (beta-sitosterol a stigmasterol),
provitamin A, vitamin C a cholin.
Co sbíráme
Kořeny se sklízejí z rostliny starých 5-15 let, a to nejlépe na podzim před ukončením vegetačního cyklu. Vybírají se kořeny dostatečně silné, které se očistí od zeminy a rozřezají příčně na asi 2 cm dlouhé kousky, které se suší ve stínu při teplotě do 60 oc. Pro zachování porostu se při sklizni kořenů ponechávají na místě 1-2 velké nepoškozené kořeny i všechny kořeny mající tloušťku menší než 1 cm.
Účinky kořene aralky mandžuské na zdraví
Droga má hlavně tonifikační účinky, zvyšuje odolnost organismu vůči nepříznivým vlivům vnějšího prostředí (stres), ale také fyzickou i duševní aktivitu, snižuje pocit únavy. Látky obsažené v některých aralkách působí jako přirozené přírodní antidiabetikum (snižuje hladinu krevního cukru), diuretikum, antiseptikum a karminativum. Mají i účinky protizánětlivé, léčí astma a tuberkulózu, v Japonsku se užívají při rakovině zažívacího traktu. Stimulují však i centrální nervovou soustavu, léčí neurózy, deprese a při tělesném i duševním vyčerpání slouží jako povzbuzující a posilující prostředek. Pomáhají rovněž při impotenci.
Způsoby aplikace, užití
- Tinktura - připravuje se především tinktura z kořenů s využitím 60% alkoholu. Správný poustup výroby tinktur je uveden ve videu na www.WebinarTinktury.cz
- Prášek - užívá se sušený aralkový kofen v prášku (kapsle), a to 2krát denně v dávkách po 0,5 g po dobu 1-3 měsíců.
- Odvar z kořene - se připravuje se tak, že se čajová lžička drogy zalije sklenici vody a vaří 15-20 minut.
Další aralky
Z dalších druhů je významná aralka srdčitá, Aralia cardata, je vytrvalá bylina, která vytváří bylinnou nadzemní část. Stonek je nevětvený, v mládí více či méně chlupatý. Listy 2-3krát zpeřené, lístky řapíkaté, asymetrické až srdčité, na okraji dvojitě pilovité. Květenství řídké, tvořené vrcholovými nebo úžlabními okolíky. Plod kulovitý, černý, s pěti pecičkami. Roste na jihu Sachalinu a Kurilských ostrovů a u nás velmi dobře roste a přezimuje.
Aralka Schmidtova (Aralia schmidtii), je víceletá bylina dorůstající výšky jednoho metru. Z masitého tlustého kořene vyrůstají přímé nevětvené stonky. Na jejich vrcholu jsou temně zelené, až 0,6 m velké, 2-3krát lichozpeřené listy s lístky kopinatě oválnými až široce vejčitými, na okrajích zubatými. Květy jsou drobné, zelenavé nebo žlutavě bílé, plody drobné a černé.
Aralka čínská (latinsky Aralia chinensis) je keř až strom 5-8 m vysoký s lodyhou poněkud ostnitou. Listy jsou 2-3krát jednoduše zpeřené, lístky vejčité, laty zpravidla jednotlivé, řídké. Roste především v Číně.
Aralka hroznovitá (latinsky Aralia racemosa), je mohutná vytrvalá bylina až 2 m vysoká, se stonkem široce větveným a lysým. Listy jsou až 80 cm dlouhé, lístky široce vejčité a dvojitě pilovité, okolíky hroznovitě latnaté, plod kulovitý a tmavě purpurový. Je rozšířena na východě Severní Ameriky.
Aralka vysoká (latinsky Aralia elata) je stromovitého charakteru s výškou 3-7 m, kmenem rovným a často ostnitým. Listy jsou těsně sblížené na vrcholu, vodorovně rozprostřené, jednoduše nebo dvakrát zpeřené, lístky široce vejčité nebo široce eliptické, jednoduše pilovité. Květenství se skládá z několika lat shloučených na vrcholu kmene, plod je kulovitý, černý a obsahuje 5-6 peciček.
Rod aralia (aralka)
Rod aralka, Aralia, má asi 35 druhů, rostoucích hlavně v tropech a subtropech obou polokoulí. Jsou obvykle zastoupeny nevysokými stromy se stonkem ostnitým, u vrcholu slabě rozvětveným. Často však rostou jako keře, polokeře nebo vytrvalé byliny. Výhony, listy i květy jsoulysé nebo ochmýřené, listy střídavé, bez palistů, nepárově složené, často dvakrát až třikrát zpeřené. Bývají nahloučeny na krátkých výhonech a soustředěny u dřevnatějících druhů poblíž vrcholu stonku, takže jsou navenek podobné palmám.
Okolíky jsou četné, spojené do velkých latnatých květenství, řidčeji do nerozvětveného hroznu. Rostliny jsou polygamní, květy drobné, pětičetné, oboupohlavně nebo prašníkové. Plod obvykle kulovitý, při vysychání pětihranný s masitým exokarpem a s pěti z boků zploštělými pecičkami.
Kontraindikace aneb kdy by se neměla arálie používat
Drogu nelze užívat při hypertenzi (vysoký krevní tlak) a epilepsii! Neužívat před spaním, stimulant.
Pěstování
Naprostá většina aralek roste velmi dobře i v našich klimatických podmínkách a bez větších problémů i přezimuje. Na půdu nejsou náročné, nesnášejí však půdy těžké a zamokřené, i když vyžadují dostatek vody. Vhodným stanovištěm jsou slunné polohy, ale rostou dobře i v polostínu.
Aralky se rozmnožují jak semeny, tak vegetativně. Semena je však třeba, podobně jako u většiny aralkovitých, stratifikovat, což vyžaduje od pěstitele určité zkušenosti. Velmi dobře se však množí kořenovými výběžky, neboť na 1 m kořenů je až 250 pupenů, z kterých mohou vyrůst výhony. Kořenové řízky by měly mít kolem 10 cm délky a tloušťku 1-3 cm.