Kakaovník pravý (latinsky Theobroma cacao) spadá do čeledi lejnicovité (Sterculiaceae). Alternativní názvy jsou čokoláda nebo kakao. Z rostliny používáme semena. Ano, teď se může zaradovat každý, kdo má rád čokoládu. Je docela dobře možné, že vám ji v dohledné době předepíše váš lékař. Kakao i z něj vyrobená čokoláda obsahují mnoho antioxidantů, o nichž se věří, že prodlužují život. Dále obsahují látky, které podporují trávení, posilují tok krve k srdci a uvolňují otoky plic.
Jaké účinky má kakaovník pravý (kakao, čokoláda):
Léčivé účinky
Latinský rodový název kakaovníku Theobroma znamená „pokrm bohů“, což je vysoké ocenění prostého lusku. Ale z kakaa připravená čokoláda je víc než pouhou sladkostí. Má znamenité léčivé schopnosti, zejména
díky obsaženým antioxidantům, kofeinu a teobrominu.
Všeobecná prevence proti degenerativním nemocem.
Antioxidanty
Mezi antioxidanty patří např. vitamin C, E a prvek selen — pomáhají předcházet poškození buněk, které způsobuje degenerativní onemocnění, jako je třeba
onemocnění srdce, mrtvice a mnoho druhů rakovin. Všechny jmenované živiny mají také konzervační vliv na tuky. I když má čokoláda vysoký obsah tuků (později si o tom řekneme více), nezkazí se ani v teple. To přivedlo vědce v Kalifornii a v Nizozemí k nápadu provést rozbor antioxidantů. Zjistili, že v kakau i čokoládě je mnoho flavonoidů a katechinů, patřících mezi antioxidanty. Jedna polévková lžíce kakaa obsahuje 146 mg antioxidantů, zatímco 4 dkg mléčné čokolády 205 mg.
Díky tomu, že není ředěna mlékem, má tmavá čokoláda ještě větší množství antioxidantů. Jenom pro srovnání, klasická 2dcl sklenice červeného vína obsahuje 210 ml antioxidantů.
Cévní mozková příhoda, mrtvice - prevence
Vědecké výzkumy potvrdily, že sklenice červeného vína denně snižuje riziko mrtvice. Zdá se, že stejný efekt má i kousíček čokolády denně, jak vyplývá ze studie provedené na Harvardu, jíž se zúčastnilo 7 814 jeho absolventů. Při této studii se srovnával zdravotní stav mužů, kteří nejedli žádnou čokoládu, s těmi, co jedli jednu až tři čokoládové tyčinky za měsíc. Výzkumníci zjistili, že konzumenti čokolády měli úmrtnost nižší. Při zvýšení příjmu čokolády nad 3 čokoládové tyčinky za měsíc se léčivé účinky snížily, ale i ti nejnáruživější milovníci čokolády měli úmrtnost o 16 procent nižší než lidé, kteří čokoládu nejedli vůbec.“
Únava a netečnost.
Kakao obsahuje 10 až 20 procent kofeinu, který se nachází v kávě — přibližně 13 miligramů na jeden šálek, zatímco instantní káva obsahuje 65 mg a překapávaná 100 až 150 mg. Kakao a čokoláda by tedy mohly působit jako mírné prostředky zahánějící únavu, aniž by způsobovaly tolik vzrušení, nespavosti a podrážděnosti, které účinek kávy tak často doprovází. Zkuste si dát trošku čokolády, až se budete cítit netečně (samozřejmě, pouze jako bylinný lék).
Trávicí potíže.
Teobromin v kakau uvolňuje hladké svalstvo trávicího ústrojí, což vysvětluje, proč mají mnozí lidé po těžkém jídle ještě chuť na čokoládu. Dejte si někdy po vydatném jídle čokoládu, abyste okusili její uklidňující vliv na žaludek.
Otoky průdušek.
Teobromin a kofein jsou chemické látky blízce příbuzné s teofylinem, který byl až donedávna standardním lékem proti astmatu. Teofylin uvolňuje průduškové cesty; teobromin a kofein mají účinek podobný.
Jestliže je otok opravdu silný nebo máte astma, silná dávka uvolňujícího kofeinu v kávě bude asi účinnější. Ovšem i slabší dávka v kakau nebo čokoládě vám může ulevit od otoků dýchacích cest spojených s nachlazením a chřipkou.
Vylepšená nálada.
Před několika lety se světem rozletěla zpráva, že čokoláda obsahuje látku biochemicky zodpovědnou za pocity zamilovanosti, Tato lárka — fenyletylamin (PEA), patřící mezi antidepresivní prostředky, je svou stavbou velmi podobná amfetaminu. A právě ona je vlastně zodpovědná za ten bláznivě šťastný pocit zamilovaných. Když zamilovanost zmizí, hladiny PEA se rychle sníží. To vysvětluje, proč zamilovaní tak často dávají svým protějškům na Svatého Valentina čokoládové dárky — tím se totiž zvýší hladiny PEA i pocit zamilovanosti. Také by to mohlo vysvětlit, proč nešťastně zamilovaní hledají útěchu v čokoládě — aby si nahradili ztrátu PEA a využili některé z jejích náladu povzbuzujících účinků.
Recepty a doporučení
Poslední váhavý polibek na rozloučenou. Teď máte opravdu mimořádně dobrý důvod udělat si božský šálek silného kakaa. Zkuste tuto bylinu jako jemný prostředek na povzbuzení nálady nebo uklidnění trávení. Pokud byste měli potíže s dýcháním způsobené chřipkou, nachlazením nebo astmatem, není důvod, proč si nedat horký hrnek kakaa, tedy pokud zároveň vyhledáte lékaře.
Kakao lze připravit z 1 až 2 vrchovatých malých lžiček kakaa a šálku vroucí vody nebo mléka.
Některé děti nebo dospělí jsou výjimečně citliví na povzbuzující látky obsažené v kakau a čokoládě. Když užívání způsobí nespavost, podrážděnost nebo hyperaktivitu, snižte přísun kakaa i čokolády.
Bezpečnost a rizika
Čokoláda je někdy považována za sladké ďáblovo pokušení a není se čemu divit. Dlouho byl čokoládě kladen za vinu vznik obezity, onemocnění srdce, zubního kazu, akné, ledvinových kamenů, kojeneckých kolik, bolestí hlavy a pálení žáhy. Mnohé z toho ale rozhodně není zaviněno čokoládou. Obsah tuků v čokoládě může přispívat ke vzniku obezity a srdečního onemocnění. Čokoláda v různých sladkostech však nepředstavuje takový problém jako plnotučné máslo a smetana s vysokým obsahem cholesterolu.
Kakao a čokoláda neobsahují žádný cholesterol, vyjma mléčné čokolády, která obsahuje mléčné ingredience a tím i cholesterol. Nicméně mají vysoký obsah tuků. Tady je uvedeno, jak si na tom jednotlivé čokoládové sladkosti stojí:
Většina tuků v kakau jsou nasycené tuky, jež jsou považovány za nejčastější příčinu zvýšení hladiny cholesterolu, onemocnění srdce a některých typů rakoviny. Ale pozor: Většina těchto nasycených tuků je ve formě kyseliny stearové, která hladinu cholesterolu nezvyšuje.
Vědci nedávno objevili výpočet, který pomáhá stanovit skutečnou nebezpečnost čokolády. Ve vzorci má pro srdce zdravý kanolový olej hodnotu 1, zatímco máslo velmi bohaté na nasycené mastné kyseliny má hodnotu 11. Tady je pro srovnání udáno hodnocení jedné porce různých čokoládových pochoutek.
Obviňování čokolády ze zkažených zubů bylo porěkud přehnané. Některé vědecké výzkumy dokonce naznačují, že antioxidanty v kakau pomáhají inhibovat růst bakterií zodpovědných za vznik zubního kazu. Opět narážíme na skutečnost, že většina potíží s čokoládovými sladkostmi souvisí spíše s vysokým obsahem cukru a dalších přídavných ingrediencí.
Má čokoláda vliv na vznik migrény nebo ne?
Neexistují žádné důkazy o tom, že čokoláda způsobuje akné, ledvinové kameny nebo kojeneckou koliku. Obsahuje ovšem látky zvané tyraminy, které mohou u některých lidí vyvolat bolest hlavy, zejména u lidí často trpících na migrény.
Proč po čokoládě někoho pálí žáha?
Mnoho lidí by se mohlo přesvědčit, že šálek horké čokolády uklidní jejich žaludky po jídle. Jedinou překážku by mohl představovat vliv čokolády na pálení žáhy. Rostlina uvolňuje záklopku na konci jícnu, což je cesta, kterou postupuje jídlo do žaludku. Když se tato záklopka (nižší svěrač jícnu) neuzavře úplně, mohou se žaludeční kyseliny dostat až do jícnu, kde způsobují tzv. pálení žáhy. Pokud čokoláda nebo kakao způsobují pálení žáhy, snižte jejich spotřebu nebo je přestaňte užívat úplně.
Kofein v čokoládě a kakau
Otázka bezpečnosti kakaa a čokolády souvisí především s jejich obsahem kofeinu. Kofein je velmi silná, povzbuzující, typicky návyková látka. Způsobuje nespavost, podrážděnost, návaly úzkosti; zvyšuje krevní tlak, cholesterol, hladinu cukru v krvi (glukózu) a zvyšuje riziko vzniku vrozených vad. Čokoláda obsahují pouze 10 až 20 procent kofeinu obsaženého v kávě, konzumace vysokého množství těchto pochutin stále může vyvolat klasické účinky způsobené kofeinem. Lidé trpící na nespavost, úzkostné stavy, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, cukrovku (diabetes) nebo onemocnění srdce by měli příjem kofeinu omezit.
Rozumné využití
Pro dospělé, s výjimkou těhotných a kojících žen a lidí majících potíže s nespavostí, úzkostnými stavy, vysokým cholesterolem, vysokým krevním tlakem, diabetem 2. typu nebo onemocněním srdce, je konzumace kakaa a čokolády v běžně doporučovaném množství bezpečná.
Léčebné dávky by měly být užívány pouze po předchozí konzultaci s lékařem. Pokud se u vás v průběhu léčení touto léčivou rostlinou objeví pálení žáhy, bolest hlavy nebo příznaky otravy kofeinem, snižte dávky anebo ji přestaňte užívat úplně. Jestliže se vaše zdravotní potíže nezlepší v průběhu dvou týdnů nebo si povšimnete nežádoucích vedlejších účinků, informujte o tom svého lékaře.
Informace o pěstování
Nezaměňujte kakao za koku, která je zdrojem kokainu. Kakaovníky jsou malé, stále zelené stromy s oválnými listy, jež rostou v tropických nížinách; v Evropě nerostou.
Divoce rostoucí kakaovníky dorůstají výšky kolem 10 metrů, ale pěstované stromy jsou prořezávané a dosahují výšky do 5 metrů, aby byl umožněn snadnější přístup ke sklízeným semenům (luskům) — z botanického hlediska jde o bobule, ale pro necvičené oko tyto plody připomínají lusky. Střední a Jižní Amerika stále ještě produkují a vyváží kakao, ale kolem 80 procent světové produkce dnes pochází z Afriky. Sklizené kakaové lusky se opraží a semelou na tekutinu známou jako kakaový likér. Ten pak prochází speciální úpravou, kde se přidává malé množství louhu k zesílení chuti (jde o tak nepatrné množství, že to nemá žádné účinky na lidské zdraví). Likér se pak dále zpracovává, odděluje se od něj tuk známý pod názvem kakaové máslo. Výsledkem je čokoláda v prášku skládající se z odtučněného kakaa ochuceného trochou kakaového másla, dodatečně přidaného.
Prášek, který známe pod názvem kakao, je vlastně usušený kakaový likér, s troškou přidaného cukru. Čokoláda na vaření je zpracovaný kakaový likér bez přidaného cukru. Hořká čokoláda má přidáno malé množství cukru, polosladká čokoláda víc a mléčná čokoláda obsahuje nejvíc cukru a navíc i smetanu.
Historie
Představte si svět bez čokolády. Ten by ale musel být depresivní! Právě takový byl až do roku 1519, kdy španělský dobyvatel Hernando Cortéz viděl v Mexiku Montezumu, vládce Aztéků, pít ze zlatého kalíšku hořký nápoj zvaný xocoatl. Cortéze mnohem víc zajímala zlatá nádoba než její obsah — ale jen do té doby, kdy se od Aztéků dozvěděl, že nápoj byl připraven ze zvláštních, vysoce ceněných lusků.
Za 100 lusků si člověk mohl koupit zdravého otroka. Po dobytí Mexika poslal Cortéz na lodi jedoucí zpět do Španělska náklad xocoatlu, který přejmenoval na chocolatl, jako dárek pro krále.
Před příchodem Španělů pili Aztékové a Mayové neuvěřitelná množství xocoatlu (v překladu to znamená „hořká voda“). Obyčejní lidé si jej mohli dovolit pouze při slavnostních příležitostech, jako bylo například stvrzení manželského slibu. Kněží ho nabízeli bohům jako obětinu. Ale království se nápoje nemohlo nabažit. Podle dochovaných záznamů se soudí, že aztécký královský palác spotřeboval před příchodem Cortéze neuvěřitelných 32 000 kakaových lusků denně.
Contézův dar pro krále se stal okamžitou senzací španělského dvora. Čokoláda byla tak oblíbená, že se ji Španělé pokusili před zbytkem Evropy utajit, což se jim dařilo déle než 100 let. Na konci 16. století se z Mexika do Španělska dováželo kolem 200 tun kakaových lusků ročně. Některé lodě s kakaem na palubě byly zajaty a tak se tajemství konečně prozradilo.
Během poloviny 17. století se s čokoládou seznámila celá západní Evropa. Zvláštní oblibě se těšila zejména ve Švýcarsku, Anglii, Belgii a Holandsku, kde si do hořkého nápoje přidávali cukr a mléko. Až do 19. století byla čokoláda známá pouze ve formě nápoje — někde sladkého, někde hořkého, ale vždy to byla tekutina. Teprve před 150 lety se začaly vyrábět tabulky a bonbony, na které jsme dnes tak zvyklí.
Ve Střední Americe se tato rostlina po staletí užívala k léčbě horečky, kašle a potíží spojených s těhotenstvím a porodem. Dále se kakaové máslo přikládalo na popáleniny, rozpraskané rty, vypadávající vlasy a bolavé bradavky kojících matek.
Američtí eklektici 19. století, předchůdci dnešních přírodních léčitelů, doporučovali kakaové máslo zevně na poranění a jako mast. Horké kakao předepisovali k vnitřnímu užívání při astmatu, jako náhražku kávy a považovali je za velmi vhodnou výživu invalidů a lidí zotavujících se z prodělané nemoci.
Ke své vlastní škodě nepovažuje většina bylinářů kakao za léčivou rostlinu.