Alkaloidy
Dusíkaté látky alkalické povahy. Alkaloidy mají většinou velký vliv na lidský organismus, někdy až silně toxický či smrtelně jedovatý. Příkladem jsou známé alkaloidy z máku setého - morfin, kodein či atropin a skopolamin z rulíku zlomocného.
Bílkoviny
Bílkoviny (proteiny) jsou základní stavební kameny živých organismů. Rostlinné i živočišné bílkoviny tvoří základ naší potravy. Rostlinné bílkoviny obsahují např. brambory, rýže, luštěniny, ořechy atd.
Enzymy
Organické látky umožňující chemické procesy v lidském organismu. Často působí ijako katalyzátory chemických reakcí.
Éterické oleje - silice
Velmi aromatické a silně těkavé látky.Fyto prchavé látky dávají rostlinám jejich charakteristickou vůni. Většinou jsou ve vodě nerozpustné, rozpouštějí se však v lihu. Mívají dezinfekční a antiseptický účinek. Působí na trávicí a močové ústrojí, někdy i na nervovou soustavu (yzop, mateřídouška, saturejka, šanta, šalvěj). Mnoho rostlin s vysokým obsahem silic se používá jako koření - skořice, muškátový oříšek, zázvor.
Flavonoidy
Jsou důležité pro životní funkce organismu, proto jsou označovány i jako bioflavonoidy. Mají mnohostranné působení a někdy působí podobně jako vitaminy. Patří mezi ně žlutá barviva. Najdeme je v měsíčku, routě, hlohu, bezu a podobně.
Fytoncidy
Jsou to různé chemické látky s antibiotickým působením. Fytoncidy jsou obsaženy v tymiánu, česneku, řepíku, cibuli a podobně.
Glukoniny
Dusíkaté látky podobné inzulinu. Snižují cukr obsažený v krvi a tím léčí cukrovku typu II. Obsaženy jsou v borůvkové nati nebo jestřabině.
Glykosidy
Jsou to stavební látky rostlin. Organické sloučeniny, které se hydrolýzou štěpí na složku cukernou a necukernou. V léčení se používají např. jako kardiaka, diuretika nebo diaforetika.
Gumy
Některé rostliny, zvláště stromy, obsahují i gumy. Obvykle se tvoří pod kůrou. Gumy se využívají v potravinářském průmyslu nebo jako pomocná látka či pojivo při výrobě léčiv.
Hormony
Jsou to složité látky, které v lidském těle vznikají ve žlázách svnitřní sekrecí a ovlivňují (vzájemné) fungování jednotlivých orgánů. Jsou velmi důležité pro fyzické i psychické zdraví. V rostlinách se nachází chemikálie podobné hormonům. Látky podobné ženských pohlavním hormonům najdeme v lékořici, kotvičníku, jeřabině. Látky podobné steroidním hormonům jsou v jehlici či jírovci.
Hořčiny
Hořčiny neboli amara jsou různé hořké látky, které mají blahodárný vliv na trávicí ústrojí. Jsou to bezdusíkaté látky tvořené uhlíkem, vodíkem a kyslíkem. Zvyšují sekreci žaludečních šťáv a pomáhají při trávení. Obsaženy jsou například v pelyňku, benedyktu, zeměžluči, zázvoru, čili a dalších hořkých či pálivých léčivkách.
Kumariny
Chemicky to jsou laktony kyseliny kumarinové. Ve větším množství jsou toxické, v terapeutických dávkách působí proti křečím, sedativně a snižují srážlivost krve. Obsaženy jsou např. v komonici a svízeli.
Minerální látky
Minerální neboli nerostné látky sev rostlinách nacházejí v organických i anorganických vazbách. Většinou jsou ve formě solí. Nejznámější jsou soli křernlku, vápníku, draslíku, ve větším či menším množství obsaženy ve všech rostlinách.
Oleje
Oleje jsou obsaženy hlavně v semenech či plodech a získávají se obvykle lisováním (slunečnice, len, rakytník). Chemicky jsou to sloučeniny mastných kyselin a glycerolu.
Organické kyseliny
V rostlinách slouží k vyrovnávání vnitřního tlaku v buňkách. Často jsou kyselé a vyskytují se hlavně v ovocných plodech. Nejznámější jsou kyselina citrónová a šťavelová.
Pryskyřice
Obvykle jsou to tuhé, ve vodě nerozpustné látky. Pryskyřice mívají antiseptický a protizánětlivý účinek. K výrobě prsních balzámů proti kašli a k inhalaci při kataru sliznic se používají i pryskyřice našich jehličnanů.
Sacharidy
Sacharidy neboli cukry jsou jednou z hlavních složek rostlinných šťáv. Z chemického pohledu jsou to sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku. Vznikají při fotosyntéze. Jednoduché cukry jsou především zdrojem energie - ovocný cukr (fruktóza), vinný cukr (glukóza), řepný cukr (sacharóza). Složité cukry - polysacharidy tvoří stavební a zásobní látky.
Saponiny
Jsou to neutrální glykosidy. Kjejich vlastnostem patří, že při rozpouštění ve vodě snižují její povrchové napětí a mírně pění (odtud jejich název). Používají se k rozpouštění hlenů, čímž se usnadňuje jejich vykašlávání. Obsaženy jsou např. v plicníku, petrklíči, mydlici, divizně a podobně.
Slizy
Slizy mají přirozenou vlastnost ve vodě bobtnat a tvořit gely. Chemicky sejedná o polysacharidy. V bylinářství se slizovité látky užívají k ochraně sliznic celého těla, tím se zabraňuje zánětům. Keslizovitým látkám patří plicník, lněné semeno, proskurník, kostival.
Třísloviny
Jsou to bezdusíkaté rostlinné látky, které mají schopnost srážet roztoky bílkovin a alkaloidů. Třísloviny mají svíravý - adstringentní účinek, čehož se v bylinářství využívá k léčení průjmu, stavění krvácení a při léčení zánětů. Tyto látky jsou např. v nátržníku, dubové kůře, růži atd.
Vitaminy
Vitaminů je celá řada, uvádí se až čtyři desítky. Dělí se na ty rozpustné ve vodě - např. vitamin C a B a vitaminy rozpustné v tucích - např. A a D. Většinou mají bílkovinný ráz. Nemají výživnou hodnotu, aie jsou životně důležité pro správné fungování lidského organismu a správný chod metabolismu. Jejich nedostatek má devastující účinek na celé tělo. I když se celá řada vitaminů vyrábí synteticky, stále více se zjišťuje, že proti přírodním vitaminům mají své nedostatky a stinné stránky. Přebytek vitaminů může být v některých případech stejně zhoubný jako jejich nedostatek.