Oleuropein byl izolován jako hořčina v roce 1960 z plodů olivovníku evropského (Olea europaea) a později definován jako secoiridoid, jehož množství v 1l panenského oleje je 2-10 mg. Zároveň se zjistilo, že je obsažen také v listech této rostliny, ale i v dalších rostlinách čeledi olivovníkovitých, Oleaceae, např. v jasanech (Fraxinus) nebo šeřících (Syringa).
Účinky rostliny:
Jde zároveň o významný antioxidant, a to díky polyfenolu hydroxytyrosolu (hydrox).Ten chrání nejen mastné kyseliny před oxidací, ale také játra před toxickým působením volného železa.
Oleuropein aktivuje některé enzymy, např. pepsin, zatímco jiné inhibuje, např. trypsin. Bylo zjištěno, že rovněž brzdí růst nádorových buněk, působí změny jejich tvaru a snižuje jejich pohyblivost. Zvláště citlivé jsou buňky podílející se na vzniku leukemie a melanomu, méně potom nádory prsu a tlustého střeva. Zároveň byl zjištěn nižší výskyt některých civilizačních chorob v oblasti pěstování olivovníků a zvýšené konzumace kvalitního olivového oleje. Díky němu se snižuje vstřebávání cholesterolu v těle až o 50%.