Vláknina je nestravitelná součást polysacharidů (zejména celulózy, ligninu a pektinu), která ovlivňuje činnost střeva vstřebávání některých látek, např. tuků, nebo léků. Vlákninu můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na vlákninu rozpustnou a nerozpustnou ve vodě. Rozpustná vláknina má mnoho účinků, které působí příznivě na lidské zdraví.
Účinky rostliny:
Po požití totiž absorbuje vodu a její objem se zvětšuje. Snižuje nejen kyselost žaludečního obsahu, ale mění také jeho konzistenci. Obalením potravy
zamezuje přístupu štěpících enzymů a snižuje vstřebávání potravy. Navíc se změkčuje střevní obsah a dochází ke snadnějšímu vyprazdňování. Pro tento druh vlákniny je typický pektin nebo rostlinné slizy. Nerozpustná vláknina špatně vstřebává vodu, nezvětšuje svůj objem a neovlivňuje
ani kyselost žaludku. Pozitivně však působí na střevní peristaltiku. Do této skupiny patří především celulóza a lignin. Pokud jde o obsah vlákniny, vysoké množství obsahují mimo jiné otruby, hrách, fazole, celozrnný chléb, datle, sušené ovoce, brambory pečené ve slupce. Prakticky bez vlákniny jsou cukr, vejce, máslo sýry, mléko, maso a ryby.
Účinky vlákniny jsou velmi široké, neboť odstraňuje zácpu, působí preventivně proti vzniku hemoroidů a divertiklů (vychlípenin) střeva. Používá se jak v prevenci, tak v léčbě zvýšeného obsahu cholesterolu a tuků v krvi, používá se při léčbě dia betu a obezity a k omezování tvorby žlučových kamenů.
Vláknina je však i vhodným preventivním prostředkem rakoviny tlustého střeva a také rakoviny prsu a vaječníků u žen, které nejsou v klimakteriu. Mechanismus tohoto působení sice není dostatečně znám, ale lze předpokládat, že za to může schopnost vázat jedovaté látky a urychlovat střevní peristaltiku, čímž dochází k rychlejšímu vylučování toxických látek z těla. Doporučovaná dávka je 20-35 g vlákniny denně.
Rostliny bohaté na vlákninu:
ovesné vločky, mrkev, zelí, hřášek, fazole, jablka, rajčata, přeničná bílá a celozrnná mouka, chléb pšeničný, chléb žitný ad.